Písek - U Obrázku II- a III.

        Většina sběratelů zná pouze lom U Obrázku I. Mimo něj, nalezneme nedaleko od něj v Píseckých horách také lomy U obrázku II.-III. a také IV. Nyní bych se rád zmínil ohledně Obrázku II: a III:, o kterých není tolik psáno. Jedná se o méně významné lokality z hlediska mineralogické pestrosti. Za doby těžby se v lomech vyskytla řada minerálů, zejména bertrandit, apatit a další. Dnes tyto dva lomy tvoří nehluboké jámy, které se pomalu zasuťují a aktivita sběratelů je téměř nulová. I přesto bych se o nich rád zmínil jen pro zajímavost.

Geologická charakteristika:

        Oblast, ve které nalezneme lom U Obrázku spadá do okraje přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velkým Mehelníkem dosahující nadmořské výšky 632 m.n.m. Tato část moldanubické oblasti Českého masívu je tvořena především silně metamofrovanými horninami prekambrického i paleozoického stáří, intrudované tělesy variských granitoidů (Cícha a Houzar 2009). Písecké okolí náleží především gföhlské moldanubické jednotce s hojnými výskyty serpentinitů, granulitů a zejména také migmatitů, což jsou přeměněné horniny složené z granitové a rulové složky. Většina území Píseckých hor je budována melanokratním granity a křemennými melanokrátními syenity. Stáří těchto hornin se odhaduje na paleozoikum. Jedná se o hlubinné vyvřelé horniny. Místama prochází také i žilný granit a metagranit. Oblast je také bohatá na pegmatity, což jsou vyvřelé horniny, vznikající zbytkovou krystalizací magmatu a jsou uložené většinou v durbachitech a dosahují mocnosti až několik desítek metrů. V širším okolí najdeme také i křemenné žíly, které se táhnou od vesnice Smrkovice, až po Nové Dvory pod Píseckými horami. Směrem na Smrkovice také najdeme čtvrtohorní sedimenty.

Obecný popis a mineralogie:

        Nyní bych se rád zmínil o lomu U Obrázku II. Tento lom byl založen roku 1887 na těžbu živce. Nejednalo se o veliké pegmatitové těleso. Pegmatit je vyvřelá hornina složená ze živce, křemene, slídy a tmavých součástí, ve kterých se často vyskytují vzácné minerály. Lom se rozprostírá pár stovek metrů od lomu U Obrázku I. na severním svahu vrchu Jarník. Lom není zatopený. Údajně za doby těžby zrna živce byla tmelena hojným muskovitem, které nebylo možné praním odstranit a proto byl živec k výrobě porcelánu nevhodný (Cícha 2005). V lomu se vyskytoval krystalizovaný albit. V dutinách po berylu byly vzácně malé krystalky bertranditů. Častý byl turmalín, pyrit a limonit. Zajímavý byl výskyt anatasu vázaný na trhliny s ilmenitem. O pár desítek metrů výše nalezneme nenápadnou zarostlou jámu - a to je "lom" U Obrázku III. V lomu se také těžil živec. Těžba probíhala kolem 2. světové války. Mineralogie lomu nebyla tolik pestrá. Vyskytoval se pouze turmalín, monazit, bertrandit, apatit, titanit a albit. Bohužel ve velmi malých ukázkách a ne v takových kvalitách, jako z jiných lokalit Píseckých hor.

Možnosti sběru:

       Obě lokality jsou značně zašlé a výkopové práce zde neprobíhají. Možnost zmíněných minerálů je minimální.

Výskyt minerálů:

    -  bertrandit, apatit, křemen, živec, muskovit, anatas, titanit, ilmenit, pyrit, skoryl, monazit..

Použitá literatura:

    - Cícha J. (2005): Exkurzní průvodce po mineralogických a geologických lokalitách. – Seminář geologů muzeí ČR a SR Živec 2005. Prácheňské muzeum v Písku, 50 s. ISBN 80-86193-18-7, str. 15.

    - (čtení z geologických map)