Kovářovsko

    Obec Kovářov se nachází severozápadně od Milevska a rozprostírá se nedaleko vodní nádrže zvaná Orlík. Tato obec je snad pro každého sběratele přímo posvátným místem, protože krystaly záhněd, které byly vykopány v okolí obce, opravdu dosáhly světových kvalit a mimořádných rozměrů. Záhnědy jsou vázané na pegmatitová tělesa složená hlavně ze živce (mikrolínů), které zde nádherně krystalizují. Krystaly živců se hojně objevovaly až několik cm dlouhé, na které narůstaly krystaly záhnědy.

Geologická charakteristika Kovářovska:

    Širší okolí Kovářovského území je budováno zejména porfyrický amfibol-biotitickými granity Čertova břemene. Jedná se o hlubinnou vyvřelou horninu. Území začleníme do Českého masívu, který je součástí základní stavební jednotky, součástí také krystalinika a prevariského paleozoika. V okolí je také patrný smíšený sediment, který není zpevněný (také zde byly nalezeny omleté chalcedonové křemeny). Také se zde vyskytuje žilný křemen s turmalínem, avšak v malém množství. Pegmatity jsou vázané na durbachity, kde dosahují hojně malých, ale vzácně i větších rozměrů. Pegmatit je hornina složená z křemene (zde krystalizovaná záhněda), slídy (muskovit), živec (mikrolin) a různých tmavých součástí. Nejčastěji se vyskytují mělce pod povrchem (cca do 1 m).

Obr.: Velmi estetický krystal záhnědy od Kovářova. Sbírka a foto:  D. Šefčík.

Obecný popis:

    Lokalitu bychom mohli rozdělit do určitého pásma, které vede přes obce Pechova Lhota, Kovářov a Vepice. Okolo těchto zmíněných obcí především na polích bylo v poslední době obnaženo amatérskými výkopovými pracemi několik pegmatitových těles, které obsahovaly záhnědy o délce krystalu až několik decimetrů. Většina krystalů se nevyskytuje v mimořádných hloubkách. Při kopání byly zastiženy krystaly záhněd už v půl metrové hloubce. Množství dutin se záhnědou bylo zjištěno dnes již velké množství, ale sběrateli je přísně utajováno, protože objevení takovéto dutiny obohatí každého sběratele a sběratelé nechtějí, aby byla lokalita devastována cizími lidmi. Dutiny jsou objevovány na polích především po dešti, kde sběratelé chodí v rojnicích a hledají podezřelé úlomky živců na povrchu polí. Při objevní takovýchto náznaků se doporučuje kopat, protože právě zde se může objevovat dutina s krystaly záhněd. Záhnědy z každé jiné dutiny mají odlišný povrch nebo mají trochu jiné zbarvení a velikost. Některé krystaly záhněd mají na svém povrchu přibližně asi milimetrovou vrstvičku bílého křemene a zase některé nemají žádnou. Ty, co nemají na sobě žádnou vrstvu bílého křemene, tak jsou nejvíce vyhledávány, protože jejich krystaly jsou dokonale omezené a průhledné. Jsou nejčastěji dlouze krystalizované. Některé zase mohou zarůstat do krystalů živce (ortoklasu) a následně také vyrůstají ze živců do prostoru, které jsou asi nejkrásnější. Ty dosahují až několik centimetrů. Jinými krystaly zase jsou ty, které mohou dosahovat hmotnosti až několik desítek kilogramů. Takových dutin tu však bylo zjištěno jen velmi málo, nebo byly také mezi sběrateli utajeny. Krystaly o této velikosti nedosahují takových kvalit, jako ty menší. Lokality v okolí těchto obcí jsou stále nadějné, protože objevení dalších míst není vyloučené. Chce to jen vyrazit a procházet hektary polí a vědět, kde přibližně kopat.

Obr.: Veliké krystaly záhněd od Kovářova. Velikost delšího krystalu činí 24 cm. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Možnosti sběru v okolí Kovářova:

    Oblast je stále nadějná. Je zde spoustu pastvin a luk, které se neorají. Pokud někdy v budoucnu začne hluboká orba, určitě se vyskytne řada zajímavých dutin s krystaly záhněd a mikrolínů. Chce to jen chodit a chodit po zoraných polích a hledat úlomky pegmatitu (úlomky živce, záhněd,..). Poté dělat sondy a třeba na něco zajímavého narazíme.

Výskyt minerálů:

    - křemen (záhněda, ametyst, chalcedonový křemeny), turmalín, živce (mikrolin), muskovit, beryl

Použitá literatura:

    - čtení z geologických map

Fotografie.

Obr.: Největší krystal záhnědy posetý druhou generací křemene z oblasti Kovářova s mým synkem Adámkem v prostorách Prácheňského muzea v Písku. Tento krystal byl dar pro muzeum od mých kamarádů (srdcových kopáčů) M. Musila, Z. Dvořáka a L. Hadáčka. Střed krystalu je tvořený tmavou záhnědou. Velikost do 1 m. Křest tohoto kamene probíhala na muzejní noci v roce 2024, kdy jsme zároveň oslavili tento počin. Na obrazovce vidíme M. Musila ve výkopu, odkud pochází tento krystal. Sbírka Prácheňské muzeum v Písku, Foto D. Šefčík 2024

Obr.: Momentka čerstvě vykopaného krystalu záhnědy od Kovářova (2015). Sběr a foto: D.Šefčík.

Obr.: Stejný krystal záhnědy jako na předešlé fotografii. Velikost do 10 cm. Sběr a foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal K-živce se záhnědou od kovářova. Tento vzorek jsem dostal darem od Davida Kříže. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Pro Kovářovsko téměř jedinečný krystal AXINITU v záhnědě. Velikost x 3 mm. Sběr a foto: D. Šefčík 2015.

Obr.: Krystaly axinitu v záhnědě od Kovářova. Velikost x do 3 mm. Sběr a foto D. Šefčík 2015.

Obr. Zatím nepotvrzený sagenit (jehličkovitý oxid titaničitý - rutil) od Kovářova. Velikost paprsků do 0,5 cm. Sběr a foto: D. Šefčík.

Obr.: Detail předešlého vzorečku. Foto: D. Šefčík 2016.