Písek - U Údražského Obrázku

        Máme tu další lom Píseckých hor. Byl založený v druhé polovině 20. stol., jako většina ostatních. Těžen byl živec pro keramické účely, druhotně růženín, který byl dodáván do severočeských skláren. Lom poskytl velice velké množství minerálů. Mezi nejvýznamnější patří výskyty dokonalých a nezvětralých krystalů monazitu a xenotimu - minerály vzácných zemin. Dále také stuverit a beryl. Lom se hledá velice obtížně. Já sám jsem bez podrobného popisu hledal více jak 2 dny. Lom je dnes zcela zatopený. Nalezneme jej přibližně 10 km vzdušnou čarou od města Písek a 2,2 km západně od vesnice Údraž u Albrechtic.

Geologická charakteristika:

        Oblast, ve které nalezneme lom U Údražského obrázku spadá do okraje přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velkým Mehelníkem dosahující nadmořské výšky 632 m.n.m. Tato část moldanubické oblasti Českého masívu je tvořena především silně metamorfovanými horninami prekambrického i paleozoického stáří, intrudované tělesy variských granitoidů (Cícha a Houzar 2009). Písecké okolí náleží především gföhlské moldanubické jednotce s hojnými výskyty serpentinitů, granulitů a zejména také migmatitů, což jsou přeměněné horniny složené z granitové a rulové složky. Většina území Píseckých hor je budována melanokratním granity a křemennými melanokrátními syenity. Stáří těchto hornin se odhaduje na paleozoikum. Jedná se o hlubinné vyvřelé horniny. Místama prochází také i žilný granit a metagranit. Oblast je také bohatá na pegmatity, což jsou vyvřelé horniny, vznikající zbytkovou krystalizací magmatu a jsou uložené většinou v durbachitech a dosahují mocnosti až několik desítek metrů. V širším okolí najdeme také i křemenné žíly, které se táhnou od vesnice Smrkovice, až po Nové Dvory pod Píseckými horami. Směrem na Smrkovice také najdeme čtvrtohorní sedimenty.

Obecný popis a mineralogie:

        Lom nalezneme přibližně v polovině cesty, která vede z vesnice Údraž směrem na Mlacká Křižatka, po levé straně nedaleko od této cesty. Lom je zcela zatopený a poznáme ho tak, že okolo něj nalezneme spoustu prokopaných výsypek, kde se stále usilovně kope. Pokud lom uvidí amatérský sběratel, tak řekne - je to žabí rybník uprostřed lesů. Naštěstí tomu tak není. Lom byl založen v druhé polovině 20. stol. a byl objeven podnikatelem E. Beitlem. Těžba probíhala několik let. Lom je velice hluboký a jeho šířka není menší jak 10 m. Sběratelská aktivita je k vidění zejména před lomem - blíže k cestě. Veliké výsypky jsou z vrchu tvořené především durbachity a ve spodních vrstvách nalezneme veliké kusy živce, křemene, růženínu. To jest vytěžený materiál z lomu, který nebyl použit pro další účely. V živcích se vyskytuje celá řada minerálů. Hojné jsou to monazity, jejichž červené krystaly dosahují až 1,5 cm. Hojně se velikost pohybuje okolo 0,5 cm. Jedná se o fosforečnan vzácných zemin, který obsahuje cer, lanthal, niob, thorium. Jeho monoklonické krystaly jsou velice vyhledávány. Častý je také další minerál vzácných zemin, a to xenotim. Ten se vyskytuje do 0,5 cm v zelených tetragonálních krystalech. Ten obsahuje ytterbium a ytrium. Tyto minerály se vyskytují hlavně v asociaci s krystaly skorylů - černé turmalíny. Krystaly těchto černě zbarvených křemičitanů dosahovaly několika desítek centimetrů. Méně hojný je písekit. Ten se nejčastěji vyskytuje v navětralých světlých paprscích žlutavé barvy. Také ho však můžeme nalézt jako nezvětralý, klasický smolně lesklý a tmavý. Velikost se pohybuje většinou o 1 cm. Je velice slabě radioaktivní.  Zdejší beryl dosahoval značně velikých rozměrů. Za doby těžby se objevovaly krystaly krásně zelené, až olivově zelené barvy. Do krystalů zarůstaly často stuverity (niobové rutily). Ty se vyskytují často okolo 1 cm. Méně hojný je apatit. V dutinách se vyskytly krásné krystaly záhněd a albitů. Byl zde také potvrzen nález dokonalých krystalů granátu - spessartinu. Bohužel však milimetrových velikostí. Údraž je také typická výskyty nezvětralých ilmenitů, které se vyskytují na puklinách živců. Jejich titanové plotny dosahují i 10 cm. Lokalita je bohatá nejen z mineralogického hlediska, ale z hlediska i ekosystémů. V létě se zde dá stanovat. Je to velmi příjemné tiché místo, kde také roste spoustu hub.

Obr.: Krystal monazitu vyčnívající z černého turmalínu - lom Údražský Obrázek. velikost krystalu do 1 cm. Vlastní nález 2010. Foto Šefčík 2016.

Možnosti sběru:

        V okolí lomu se stále usilovně kope. Na lokalitu jezdí spoustu sběratelů již několik desítek let. Nálezy už nejsou v takovém měřítku, jako dříve. To je však každému jasné. Možnost nálezu je hlavně v blízkosti vody. Nebo také přímo ve vodě v okolních sutinách, kde se často nalézají monazity, xenotimy a stuverity. Na výsypkách v lese to chce více kopat a dostat se na nepřekopanou vrstvu, kde lze vzácně nalézt monazit, skoryl, xenotim a další minerály. Hojně se zde při kopaní objevují masivní kusy růženínů. Berylů jsem zde osobně zatím moc nenalezl. Písekity najdeme především ve žlutých paprscích. Lokalita je podle mě stále nadějná, chce to jen najít ten správný "flíček".

Výskyt minerálů:

    -  monazit, xenotim, stuverit (niobový rutil), beryl, bertrandit, ilmenit, křemen (záhněda, křišťál, růženín), apatit, albit, skoryl, granát (spessartin), anatas?, pyrit, chalkopyrit, cordierit-sekaninait, muskovit...

Použitá literatura:

   - Čtení z geologických map, (ostatní informace jsou z vlastních výzkumů a zkušeností).

Fotografie:

Obr.: Krystal berylu o typické olivové barvě z pegmatitu z Údražského Obrázku. Jedná se velmi starý nález. Vzorek jsem získal z pozůstalosti po sběrateli Dr. Benešovi z Písku, který ho dříve sehnal po sběrateli Dostálovi. Velikost krystalu okolo 7 cm. Sbírka a foto: D. Šefčík 2023.

Obr.: Krystal monazitu (Ce) o velikosti okolo 7 mm. Údražský Obrázek. Nález 2022. Foto a sbírka D. Šefčík 2023.

Obr.: Krystal xenotimu (Y) o velikosti okolo 0,7 cm. Údražský Obrázek - výsypky, nález 2022. Sbírka a foto D. Šefčík 2022.

Obr.: Já ve výkopu (2015). (Občas si připadám jako půdní tvor). - To jsem měl ještě vlasů jak květáková selka. 

Obr.: Krystaly albitu z Údraže. Sběr a foto: D. Šefčík 2015.

Obr.: Momentka vykopnutí velikého růženínu, do kterého zarůstá obří ukončený krystal skorylu o velikosti 12 cm. Lokalita: Údraž u Písku. Vzorek měl více jak 20 kg. Vláčel jsem ho až k auto - ale v rámci výcviku to byla brnkačka. Skoryl jsem následně doma v dílně prepaoval a na fotografiích pod můžete vidět proces obnažování. Vlastní nález 2022.

Obr.: Začínám preparovat krystal skorylu z předešlé fotografie o velikosti cca 12 cm. Vlastní nález 2022.

Obr.: Proces obnažování krystalu skorylu o velikosti cca 12 cm. Vlastní nález 2022.

Obr.: Pokračování v preparování krystalu skorylu z předešlé fotografie. 

Obr.: Finální vypreparování skorylu z Údraže o velikosti 12 cm a váze kamene přes 20 kg. Vlastní sběr 2022. 

Obr.: Xenotim na skorylu - Písek - Úražský Obrázek.  Velikost x 0,4 cm. Vlastní nález 2013. Foto Šefčík 2016.

Obr.: Stuverit - ilmenorutil - Údraž. Velikost 1,5 cm Foto: D. Šefčík.

Obr.: Na Údražský obrázek pměrně veliký krystal skorylu (turmalínu) o velikosti více jak 10 cm. Takovéto momentky nálezů mám opravdu rád ! Vlastní nález 2022.