Písek - Havírky

       Zalesněnou oblast Havírky nalezneme na západním okraji Píseckých hor, nedaleko malebné vesničky Semice vzdálené přibližně 1,5 km od Písku. V této oblasti bylo dříve těženo zlato. První zmínky pocházejí již ze středověku. Tyto zmínky se objevují v listině krále Václava IV. z roku 1400. Konkrétní zmínky pocházejí z 2.pol 17 stol. V této listině bylo psáno, že v Havírkách byly raženy šachty sv. Rocha, sv. Bernarda, sv. Kleofáše a sv. Mikoláše. Na těchto s pracovalo od roku 1530. V roce 1968 zde byl prováděn archeologický průzkum vedený j. Kundrnáčem. Následně za 7 let zde byl prováděn průzkum píseckých potápěčů (Nekton). Členem byl také J. Kurz, kterého moc dobře znám. Vyprávěl, v těch zatopených štolách to vypadalo jako v pekle. Výskytem minerálů na zbytcích zlatokopeckých stařin jsou především pyrity. Také zde byl objevený pegmatit, kde se dokonce i těžilo, o něm se také nadále zmíníme. Pegmatit poskytl celou řadu minerálů. Dnes je oblast zalesněná a uvidíme zde zbytky propadlin a oplocených zatopených štol.

Geologická charakteristika:

      Oblast, ve které nalezneme zlatodoly Havírky spadá do přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velkým Mehelníkem dosahující nadmořské výšky 632 m.n.m. Tato část moldanubické oblasti Českého masívu je tvořena především silně metamofrovanými horninami prekambrického i paleozoického stáří, intrudované tělesy variských granitoidů (Cícha a Houzar 2009). Písecké okolí náleží především gföhlské moldanubické jednotce s hojnými výskyty serpentinitů, granulitů a zejména také migmatitů, což jsou přeměněné horniny složené z granitové a rulové složky. Většina území Píseckých hor je budována melanokratním granity a křemennými melanokrátními syenity. Stáří těchto hornin se odhaduje na paleozoikum. Jedná se o hlubinné vyvřelé horniny. Místama prochází také i žilný granit a metagranit. Oblast je také bohatá na pegmatity, což jsou vyvřelé horniny, vznikající zbytkovou krystalizací magmatu a jsou uložené většinou v durbachitech a dosahují mocnosti až několik desítek metrů. V širším okolí najdeme také i křemenné žíly, které se táhnou od vesnice Smrkovice, až po Nové Dvory pod Píseckými horami. Směrem na Smrkovice také najdeme čtvrtohorní sedimenty.

Obr.: Raritní nález krystalu mikrolinu z Havírek. Sběr (2014) a foto (2016) D. Šefčík.

Obecný popis a mineralogie:

      Ke středověkým zlatodolům se dostaneme z osady Na Flekačkách u Semic po zelené naučné stezce (NS Zlatodoly). Ta nás posléze vede do svahu směrem ke kótě zvané Na průhonu (509 m.n.m.). V tomto svahu uvidíme několik propadlin a také oplocené zatopené štoly. Dlouhý pás chodeb, štol a propadlin se táhne hlavně severojižním směrem. Na okolních zlatokopeckých stařinách byly dříve k nalezení i hornická želízka a zbytky od majzlíků. Mimo to se na některých místech vyskytovaly malé drůzičky s křemenem. V křemenu často byl i krystalický pyrit a arsenopyrit. V místech propadlin byl také zachycen pegmatit, který byl následně těžen od roku 1893. Jedná se o jediný zástupce fosfátových pegmatitů na Písecku. Fosfátový pegmatit zde charakterizoval zejména minerál zvaný triplit, který zde vytvářel v několika celistvých agregátech okolo křemenných jader. Za doby těžby se v pegmatitu vyskytovala celá řada minerálů. Zejména to byly velké lupeny muskovitů, dále světlý beryl, turmalín zarůstající do kusových záhněd a křemenů či živců, vzácněji bertrandit, apatit a granát. Vyskytovaly se zde také černé pyrity - přeměněné na limonit. Zlato v Havírkách bohužel dnes není k nalezení, avšak nález zlatonosného křemene s malými plíšky osobně nevylučuji.

Možnosti sběru:

     Dnes jsou nálezy zmíněných minerálů velmi ojedinělé. Při troše štěstí můžeme najít malé krystalky pyritů a krystalky křemene na okolních stařinách. Vykopat se na některých místech také dá turmalín, muskovit, apatit a vzácně poblíž pegmatitu i beryl. Možnost nálezu zlatonosných křemenů nevylučuji.

Výskyt minerálů:

    - zlato, křemen, pyrit, arsenopyrit, limonit, beryl, triplit, bertrandit, skoryl, dravit, muskovit, apatit, albit, adulár, monazit, xenotim, granát.....

Použitá literatura:

    - Cícha J. (2005): Exkurzní průvodce po mineralogických a geologických lokalitách. – Seminář geologů muzeí ČR a SR Živec 2005. Prácheňské muzeum v Písku, 50 s. ISBN 80-86193-18-7.str. 19,23,24.

    - (čtení z geologických map)

Fotografie vzorků:

Obr.: Raritní krystal berylu z Havírek. Velikost krystalu okolo 7 cm. Sběr (2014) a foto (2016) D. Šefčík.

Obr.: Velmi ojedinělé nálezy berylů z pegmatitů v Havírkách. Velikost krystalů okolo 3-4 cm. Sběr (2007) a foto (2016) D. Šefčík.

Obr.: Krystal berylu z výsypek pegmatitu na Havírkách. Velikost okolo 3 cm. Vlastní nález 2007. Sbírka a foto D. Šefčík 2023.

Obr.: Berylová srostlice z Havírek o velikosti okolo 3 * 4 cm. Vlastní nález 2007. Sbírka a foto: D. Šefčík 2023.

Obr.: Krystaly mikrolinů z Havírek. Sběr a foto: D. Šefčík 2016.

Obr.: Krystal záhnědy z pegmatitu - Havírky. Nález a foto: D. Šefčík 2016.

Obr.: Krystal záhnědy z pegmatitu - Havírky. Nález a foto: D. Šefčík 2016.

Obr.: Krystal záhnědy z pegmatitu - Havírky. Nález a foto: D. Šefčík 2016.

Obr.: Krystal skorylu vyčnívající ze živce - Havírky. Velikost krystalu cca 2 cm. Nález (2012) a foto: D. Šefčík (2016).

Obr.: Krystal apatitu - Havírky. Velikost krystalu 3 mm. Nález (2013) a foto: D. Šefčík (2016).

Obr.: Krystal apatitu v dutině s albitem a muskovitem - Havírky. Velikost krystalu 2-3 mm. Nález (2015) a foto: D. Šefčík (2016).

Obr.: Krystal oboustraně ukončeného křemene na albitu - Havírky. Velikost krystalu 1 cm. Nález a foto: D. Šefčík (2016).

Obr.: Sourozenci krystalů podlouhlých xenotimů na skorylu - Havírky. Velikost krystalů 3 mm. Sběr (2011) a foto: D. Šefčík (2016).

Obr.: Můj dosud nejdelší krystal skorylu z oblasti zlatodolů v Havírkách. Délka 14 cm. Vlastní nález. Foto: D. Šefčík.