Písek - Horní Novosedly

       Horní Novosedly je malá vesnička rozprostírající se přibližně 2 km severovýchodně od města Písek. Lokalitou je zašlý lom, kde se dříve těžil živec. Během těžby se v tomto lomu vyskytovalo mnoho zajímavých minerálů. Dnes zde můžeme některé z nich při troše štěstí stále najít. Mezi ně patří zejména bertrandity, beryly a další.

Geologická charakteristika:

       Oblast, ve které nalezneme lom Horní Novosedly spadá do přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velkým Mehelníkem dosahující nadmořské výšky 632 m.n.m. Tato část moldanubické oblasti Českého masívu je tvořena především silně metamofrovanými horninami prekambrického i paleozoického stáří, intrudované tělesy variských granitoidů (Cícha a Houzar 2009). Písecké okolí náleží především gföhlské moldanubické jednotce s hojnými výskyty serpentinitů, granulitů a zejména také migmatitů, což jsou přeměněné horniny složené z granitové a rulové složky. Většina území Píseckých hor je budována melanokratním granity a křemennými melanokrátními syenity. Stáří těchto hornin se odhaduje na paleozoikum. Jedná se o hlubinné vyvřelé horniny. Místama prochází také i žilný granit a metagranit. Oblast je také bohatá na pegmatity, což jsou vyvřelé horniny, vznikající zbytkovou krystalizací magmatu a jsou uložené většinou v durbachitech a dosahují mocnosti až několik desítek metrů. V širším okolí najdeme také i křemenné žíly, které se táhnou od vesnice Smrkovice, až po Nové Dvory pod Píseckými horami. Směrem na Smrkovice také najdeme čtvrtohorní sedimenty.

Obr.: Krystaly berylů z pegmatitu Horní Novosedly. Velikost do 2 cm. Svěr (2008) a foto (2016) D. Šefčík.

Obecný popis a mineralogie:

       Lom představuje pár metrů hlubokou "díru", která je situovaná na okraji lesa pár metrů východně od obce. V lomu byla započata těžba živce roku 1877, avšak byla brzy zastavena. Poté byla opět obnovena roku 1892, kdy se těžilo pouze pár měsíců. Pegmatit byl uložen v biotitických žulorulách. Údajně byl pegmatit po mineralogické stránce druhým nejvýznamnějším po lomu U Obrázku. K velké proslulosti této lokality přispěly výskyty bertranditů velikých až 2 cm (za doby těžby), které krystalizovaly i ve dvojčatech v dutinách po berylu. Výskyt dalšího minerálů, a to fenakitu, byl asi nejvýznamnější na této lokalitě. Tento vzácný minerál zde byl popsán Vrbou v 2 pol 19. století. Minerál se vyskytoval v dutinách s albitem a křemenem ve sloupcovitých zakončených a světle čirých krystalech. Velikost se pohybovala v několika milimetrech, vzácně až 1 cm. Dalšími popsanými minerály byly beryly, které byly světlejší a nevšedního vzhledu. Dosahovaly pár cm. Častý byl černý turmalín. Růženín se vyskytoval syté barvy. Do živce často zarůstaly přeměněné pyrity černé barvy - limonity o velikosti až 1,5 cm. Dalšími popsanými minerály pegmatitu byly minerály vzácných zemin - písekit, monazit, xenotim. Větráním arzenopyritu vzácně vznikal farmakosiderit.

Možnosti sběru:

      Dnes se kope zejména nad lomem. Zde se rozprostírá veliká výsypka, kde lze vzácně narazit na černé pyrity přeměněné v limonit. Nevylučuje se nález berylu či bertranditu. Bohužel je lokalita značně překopaná. Nález fenakitu je dnes snad nemožný. Hojně lze najít turmalín a růženín.

Výskyt minerálů:

    - beryl, bertrandit, fenakit, skoryl, apatit, pyrit, limonit, muskovit, anatas, albit, růženín, ilmenit..

Použitá literatura:

    - Cícha J. (2005): Exkurzní průvodce po mineralogických a geologických lokalitách. – Seminář geologů muzeí ČR a SR Živec 2005. Prácheňské muzeum v Písku, 50 s. ISBN 80-86193-18-7, str 16.

Fotografie vzorků:

Obr.: Krystal skorylu (černého turmalínu) z Horních Novosedel. Sběr (2008) a foto (2016) D. Šefčík.

Obr.: Krystaly půl-milimetrových bertranditů z Horních Novosedel. Sběr (2008) a foto (2016) D. Šefčík.