Písek - Mlacká Křižatka

        Lokalita Mlacká Křižatka nám reprezentuje výskyt píseckých opálů. Jedná se malý hlubinný útvar (bývalý jámový lomeček), který nalezneme v centru Píseckých hor. Místní opály nedosahují takových kvalit, jako např. opálů z Bohouškovic či Křemže. Jedná s spíše o dokumentační vzorky. Přece jen byly za poslední léta nalezeny poměrně pěkné ukázky barevného opálu. Mimo opál se zde vyskytuje i chalcedon, který přechází v dutinkách někdy až do hyalitového opálu.

Geologická charakteristika:

        Oblast, ve které nalezneme bývalý jámový lomeček Mlacká Křižatka spadá do okraje přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velkým Mehelníkem dosahující nadmořské výšky 632 m.n.m. Tato část moldanubické oblasti Českého masívu je tvořena především silně metamofrovanými horninami prekambrického i paleozoického stáří, intrudované tělesy variských granitoidů (Cícha a Houzar 2009). Písecké okolí náleží především gföhlské moldanubické jednotce s hojnými výskyty serpentinitů, granulitů a zejména také migmatitů, což jsou přeměněné horniny složené z granitové a rulové složky. Většina území Píseckých hor je budována melanokratním granity a křemennými melanokrátními syenity. Stáří těchto hornin se odhaduje na paleozoikum. Jedná se o hlubinné vyvřelé horniny. Místama prochází také i žilný granit a metagranit. Oblast je také bohatá na pegmatity, což jsou vyvřelé horniny, vznikající zbytkovou krystalizací magmatu a jsou uložené většinou v durbachitech a dosahují mocnosti až několik desítek metrů. V širším okolí najdeme také i křemenné žíly, které se táhnou od vesnice Smrkovice, až po Nové Dvory pod Píseckými horami. Směrem na Smrkovice také najdeme čtvrtohorní sedimenty.

Obr.: "Stalagmit" hnědého chalcedonu - Mlacká Křižatka. Velikost x 1 cm. Sběr (2012) a foto D. Šefčík.

Obecný popis a mineralogie:

        Bývalý jámový lomek je situován v centru Píseckých hor. Dostane nás k němu cesta směřující od osady Mlaka směřující až k vesničce Kukle. Zhruba v polovině cesty, kde se také rozvětvuje, nalezneme po pravé straně nenápadnou jámu. To jest vlastní lomeček, kde se dříve těžil nejspíš kaolín. Na dně jámy je spoustu sutin. Ve stěnách je k vidění aktivní známka sběratelů, zejména místních. Opály vznikly hydrotermálními rozklady a také nejspíš kaolinizací a silifikací pegmatitů. Opály tvoří čočky, místama větší hnízda zejména hnědavé, až hnědo-zelené barvy. Také se zde objevují i nazelenalé ukázky. Nemají takový leskl, jako opály od Bohouškovic. Do některých zarůstá vzácně i dendrit - keříček (pyroluzit?). Místama tvoří opály i okolní opálové horninové prostředí malé dutinky, ve kterých se vyskytují "bublinkovité chalcedony", které někdy i přecházejí do čirého hyalitového opálu. Dutinky s chalcedonem dosahují pár cm. Hojně jsou bílé barvy, někdy i hnědé. Opály se vyskytují o velikosti max. přes 10 cm, to však vyžaduje veliké úsilí kopání v jílovitých a kaolínových stěnách.

Obr.: Chlcedon - Mlacká Křižatka v Píseckých horách. Vlastní nález.

Možnosti sběru:

        Při kopání v okolních stěnách jámy opravdu stále nalezneme ukázky místních opálů. Při značném kopání můžeme narazit i na větší (max. 10 cm). To je však také o štěstí a o práci. Dále určitě nalezneme malé dutinky s chalcedonem. Pokud prší, tak jestli mohu doporučit, nejezděte. Jílovito-kaolíové stěny se potom dost lepí na geologické náčiní.

Výskyt minerálů:

    - opál, kaolín, chalcedon, hyalit..

Použitá literatura:

    - Cícha J. (2005): Exkurzní průvodce po mineralogických a geologických lokalitách. – Seminář geologů muzeí ČR a SR Živec 2005. Prácheňské muzeum v Písku, 50 s. ISBN 80-86193-18-7

    - (čtení z geologických map)

Fotografie vzorků:

Obr.: Dendrit (pyroluzit) v opálu. Záběr cca 2 - 3 cm. Mlacká Křižatka. Foto: D. Šefčík.