Písek - U Nového rybníka

        Lom U nového rybníka se rozprostírá na jihovýchodním svahu Kraví hory v Píseckých horách a je vzdušnou čarou vzdálen okolo 1100 metrů od lomu U Obrázku I. Lom poskytl za doby těžby veliké množství pegmatitových minerálů. Zejména krystaly berylů, monazitů a turmalínů. Dnes se kope na okolních výsypkách lomu a také přímo ve stěnách (podzemních komorách) lomu.

Geologická charakteristika:

        Oblast, ve které nalezneme lom U Nového rybníka spadá do okraje přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velkým Mehelníkem dosahující nadmořské výšky 632 m.n.m. Tato část moldanubické oblasti Českého masívu je tvořena především silně metamofrovanými horninami prekambrického i paleozoického stáří, intrudované tělesy variských granitoidů (Cícha a Houzar 2009). Písecké okolí náleží především gföhlské moldanubické jednotce s hojnými výskyty serpentinitů, granulitů a zejména také migmatitů, což jsou přeměněné horniny složené z granitové a rulové složky. Většina území Píseckých hor je budována melanokratním granity a křemennými melanokrátními syenity. Stáří těchto hornin se odhaduje na paleozoikum. Jedná se o hlubinné vyvřelé horniny. Místama prochází také i žilný granit a metagranit. Oblast je také bohatá na pegmatity, což jsou vyvřelé horniny, vznikající zbytkovou krystalizací magmatu a jsou uložené většinou v durbachitech a dosahují mocnosti až několik desítek metrů. V širším okolí najdeme také i křemenné žíly, které se táhnou od vesnice Smrkovice, až po Nové Dvory pod Píseckými horami. Směrem na Smrkovice také najdeme čtvrtohorní sedimenty.

Obr.: Krystal berylu o velikosti 5 - 6 cm z lomu U Nového rybníka. Velmi starý vzorek, který pochází ze sbírky Dr. Beneše z Písku. Tento vzorek jsem získal z jeho sbírky (jako památku) a byl vykopán na výsypkách vlevo pod lomem. Sbírka a foto: D. Šefčík 2023.

Obecný popis a mineralogie:

        Samotný lom nalezneme přibližně 1 km od proslulého lomu U Obrázku. Dostaneme se k němu po červené naučné stezce, která vede od Živce až do Albrechtic nad Vltavou. Lom s rozprostírá kousek od této cesty, několik metrů ve svahu nad  Novým rybníkem, kde se vyskytují raci. Pokud půjdeme od tohoto rybníka směrem do kopce po červené značce, tak na lom narazíme po pravé straně. V lomu byl těžen živec od roku 1885 až do roku 1892. Jednalo se o druhé největší pegmatitové těleso po lomu U Obrázku I. Lom se dřívě také nazýval - Stará ozvěna. Na rozdíl od lomu U Obrázku není zatopený a je dobře přístupný. Je několik metrů hluboký a pokud slezeme na jeho samotné dno, tak uvidíme 2 podzemní komory. Ta podzemní komora, která je vpravo a nejdál, tak do ní se dá vlézt. Bohužel pegmatit je nyní značně rozpraskaný a je to velmi nebezpečné. Podzemní komora je dlouhá přes 10 metrů a na výšku v některých místech přes 2 metry. Na stropech jsou k vidění velké krystaly černého turmalínu (skorylu). Ve stěnách vidíme aktivitu sběratelů, kteří se pokouší dostávat krystaly ven pegmatitu. Nám však nejde tolik o krystaly skorylů, ale zejména nám jde o paprsky písekitů a krystaly monazitů, xenotimů či berylů. Ty se v lomu vyskytovaly velice často. Beryl byl popisován o délce až 15 cm za doby těžby! Písekity se vyskytovaly v paprscích o velikosti až  1,5 cm. Monazity do 1 cm. Křemenné jádro lomu obsahovalo růženín, které bylo velmi mocné. Dále se v lomu vyskytly malé krystalky bertranditů, které vznikají tzv. pseudomorfózou po berylech. Hojný byl arzenopyrit, jehož větráním vznikal vzácný farmakosiderit. Apatit, ilmenit, skorodit a niobový rutil se také vyskytovaly. Ve stěnách lomu lze doposud studovat strukturu zdejšího berylového pegmatitu. Výsypky jsou lokalizovány pod lomem, kde se kope už několik desítek let.

Obr.: Krystal berylu zarůstající do skorylu - Velikost x 1,5 cm. Nález (2005) a foto: D. Šefčík (2016).

Možnosti sběru:

        Lokalita je značně přebraná. Před 10 lety jsem sbíral na výsypkách hojně krystaly skorylů o velikosti 10 - 15 cm. Také se daly nalézt i beryly, které byly zarostlé v turmalínu o velikosti okolo 2 cm. Na lokalitu jsem chodil snad už od svých 8 let. Nyní jsou výsypky velmi prokopané a šance na pořádný nález je velmi ojedinělá. Pokud budete dobývat pegmatit uvnitř podzemních komor, tak možnost ze určitě je, ale na vlastní nebezpečí. Pegmatit je také velmi tvrdý a těžce se rozlamuje. Jak už bylo zmíněno, výsypky jsou hned pod lomem, kde se dá kopat. Monazit se dal najít na krystalech skorylů.

Výskyt minerálů:

    - křemen (růženín, záhněda, křišťál), živce, beryl, apatit, bertrandit, písekit, monazit, xenotim, pyrit, arzenopyrit, farmakosiderit, muskovit, skorodit, ilmenit, stuverit...

Použitá literatura:

    - Cícha J. (2005): Exkurzní průvodce po mineralogických a geologických lokalitách. – Seminář geologů muzeí ČR a SR Živec 2005. Prácheňské muzeum v Písku, 50 s. ISBN 80-86193-18-7, str. 17.

    - (čtení z geologických map)

Fotografie vzorků:

Obr.: Paprsky písekitů. Lom U Nového rybníka. Velikost do 1 cm. Nález 2009 a foto D. Šefčík 2016.

Obr.: Monazit. Lom U Nového rybníka. Velikost krystalu 7 mm. Nález 2005 a foto D. Šefčík 2016.

Obr.: Krystal skorylu. Lom U Nového rybníka. Velikost x okolo 2,5 cm. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystaly berylů vyčnívající z krystalu černého turmalínu. Velikost krystalů berylu 1,5 cm. Lom U Nového rybníka. Nález 2005 a foto Šefčík 2016.