Stránky určené pro všechny nadšence minerálů. Nalzneme zde plno mineralogických lokalit České republiky, Rakouska, Španělska a vltavínová naleziště!!

Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:

 https://www.facebook.com/groups/383146932449340/

Všem příznivcům mineralogie přeji mnoho zdraví, štěstí, trpělivosti a hodně nových raritních nálezů v roce 2022 !

Mgr. David Šefčík

Písek 397 01 - jižní Čechy

- email: davidsefcik@seznam.cz

- tel. číslo: 721 155 076

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor stránek s píseckým skorylem.

Podpořte autora webu na mineralogické expedice na rok 2022.

č.účtu: 2334567153/0800

Pyrity - Navajún (vlastní nálezy) - video:

https://www.youtube.com/watch?v=Lv75WI4sZjs&t=998s

Celé jméno:
E-mail:
Heslo:

Projekt NetStranky.cz doporučuje

Navigace: Ráj minerálů > LOKALITY VLTAVÍNŮ

LOKALITY VLTAVÍNŮ

        Vltavíny jsou tektity, které nejvíce charakterizují naší zájmovou oblast jižních Čech. První zmínka o vltavínech se objevuje již v roce 1788. Tehdejší profesor přírodopisu na Karlově Universitě Josef Mayer je uvádí z okolí Týna nad Vltavou jako „chryzolity, které náležejí nejspíše mezi sopečná skla“ (Bouška 1983). Obě tyto informace byly mylné a dnes již víme, co jsou opravdu zač tyto přírodní skla. Jsou to silně křemičitanová skla, které patří do skupiny tektitů. Jejich původ zatím nebyl přesně vybádán, ale je známo, že nepochází původem z naší Země, ale z vesmíru. Zjistilo se, že ve vltavínech nejsou obsaženy radioaktivní izotopy některých prvků, a tudíž původ vltavínů je odhadován v prostoru Země-Měsíc. Vltavíny se vyskytují v jižních Čechách a na jižní. Mají při denním světle zanedbatelný tmavý odstín, zato proti slunci nebo obloze mají nádhernou nenahraditelnou průsvitnou zelenou barvu. Existuje celá řada druhů vltavínů v závislosti na jejich skulptaci (povrchu) a výskytu. Stáří vltavínů se odhaduje na 14 800 000 let, kdy došlo ke střetu meteoritu se Zemí. Tomuto ději došlo v Bavorsku a Baden-Württenbergu, kde meteorit vytvořil rozsáhlý kráter zvaný Ries, ve kterém dneska leží město Nördlingen. Kráter Ries má průměr 24 km. Při srážce většího meteoritu se Zemí došlo k předání obrovského množství energie, jehož důsledkem bylo drcení, tavení i vypaření hornin v místě nárazu i samostatného kosmického tělesa (Trnka 2008). Vznikl mrak s obsahem plynné, kapalní i pevné fáze, jehož hlavní část byla nasměrována k východu (Trnka 2008). Rychlost meteoritu odpovídala 20 km/s pod úhlem dopadu 30 – 50 °. Při uvolnění počáteční komprese nastal var tektitové taveniny, který vedl k jejímu rozpadu na jednotlivé vltavíny (Trna 2008). Vltavíny dopadly do oblasti jižních Čech a jižní Moravy v okolí Třebíče. Za letu tato tělíska neutuhovala rychle, a proto měla dostatek času na formování jejich tvarů (spirály, kapky, vlnité tvary). Dolet vltavínů od kráteru Ries až po J-Čechy a J-Moravu byl 200 – 450 km. Soudí se, že všechny spadlé vltavíny měly hmotnost asi 3000 tun a byla by z nich krychle skla o hraně 11m, nebo chceme-li, koule o průměru 14 m, kdybychom je všechny dali dohromady (Bouška 1983). Největší exempláře vltavínů byly nalezeny na Moravě (Slavice – vltavín o váze 265,5 g + okolí Třebíče +186g, Terůvky 235 g, Štěpánovice 232 g..). V Čechách byl nalezen největší vltavín o váze 110,9 gramů, a to ve Strpí u Vodňan, který je uložený v Národním muzeu v Praze. Tyto údaje jsou však ze starší literatury. V dneš době však víme, že byly nalezeny mnohem větší vltavíny na území jižních Čech. V oblasti Radomlic byly nalezeny vltavíny okolo 120 g a největší 142,5g. Na vlastní oči jsem viděl vltavín z Radomilic mající 115 g v soukromé sbírce a má dokonce jemné zachovanou skulptaci. Ihned jsem si ho musel vyfotit. V oklí Strpí byl nalezený vltavín o váze okolo 172 g. Z určitých zdrojů vím, že největší vltavíny byly nalezeny při těžbě vltavínů u Ločenic. Jedná se o činku a kulovité tvary přesahující 150 g z Dobrkovské Lhotky a další činku o váze nad 170 g z té samé lokality. To však stále nejsou ty největší vltavíny. Vůbec největší vltavín byl nalezený při těžbě v Chlumské pískovně. Ten dosahuje hmotnosti okolo 240 g. Mimo jiné zde bylo nalezeno mnoho dalších vltavínů kulovitého tvaru o hmotnosti okolo 180 g a činky nad 120 g. Tyto vzorky však bohužel skončily prodány v zahraničí. Navíc jsou krásně skulptované, což je přímo fantastické. Bohužel dnes je s těmito kameny veliký černý trh, a tak se ani nedozvíte, co bylo kde nalezeno. Díky tomu, že mám plno kontaktů, tak se mi podařilo zachytit mnoho údajů o nalezení. Fotografie však nemohu přikládat. Vltavíny z jižních Čech mají lepší barvu než ty moravské. Tyto zase jsou více dohněda. Vzácně byly objeveny dvoubarevné vltavíny, které vznikly spojením dvou odlišných vltavínů ještě před dopadem. Uvnitř nalezneme bublinky o velikosti okolo 1 mm a vzácně i více, ve kterých je velmi nízký tlak plynů. Co do chemického složení odpovídají vltavíny křemičitanovému sklu. Hlavní složkou je SiO2 (oxid křemičitý), který je ve vltavínu zastoupen až ze 70 – 85 %. Kromě této základní složky vltavín ještě obsahuje Al2O3 (oxid hlinitý) = 8 – 14 %, MgO (oxid manganatý) = 1,5 – 3 %, CaO (oxid vápenatý) = 2 – 6 %, K2O (oxid draselný) = 2 – 4 % a oxidy Fe, které jsou v něm zastoupeny v rozmezí 1 – 5 %. Tvrdost vltavínu se pohybuje okolo 6 – 7.

        Vltavíny se v jižních Čechách vyskytují pouze ve třetihorních a čtvrtohorních sedimentech. Tyto sedimenty jsou situovány jižně od Vodňan a východně a jižně od Českých Budějovic. Výskyty vltavínu severně od Vodňan jsou méně hojné. Zde jsou především splavené z jižnějších míst. Vltavíny z těchto oblastí se od sebe liší svojí barvou a skulptaci, neboli svým povrchem. Některé mohou mít zachovalou skulptaci (Besednice) a jiné zase silně poškozenou a otřelou delším transportem (Radomilice). Primární výskyty vltavínů v jihočeském regionu se omezují na sedimenty Českobudějovické a Třeboňské pánve (Welser 2007). Druhotně se vltavíny vyskytují v sedimentech v okolí Radomilic, Vodňan a Protivína směrem až k Písku. Výskyty vltavínů jsou zaznamenány v sedimentech v různých hloubkách pod zemským povrchem. Výskyt vltavínů se pohybuje v rozmezí od povrchu až do hloubky několika metrů. Nejbohatší oblasti výskytů vltavínů jsou situovány v okolí Ločenic, Vrábče a okolí Slavče u Českých Budějovic. Tyto minerály jsou v dnešní době velice populárním kamenem, díky své krásné barvě a jsou také lidmi přitahovány z důvodu jejich vesmírného původu. Jsou velmi využívány ve šperkařství, kde se brousí jako ozdobný průhledný kámen do prstenů nebo může být také používán jako surový kamen v přívěšku na krk. Vltavíny jsou těženy několika společnostmi (pískovny v okolí Vrábče, Slavče, Ločenic) a nebo jsou často těženy nelegální činností. Cena za 1 gram vltavínu se průměrně pohybovala v rozmezí od 90 Kč až do 180 Kč u obyčejných kusů cca před 10 lety. Když jsem byl malý, tak luxusní benednické vltavíny se prodávaly do 300Kč/g - a to jsem si ještě říkal --- zatraceně to je nějaké drahé. U besednických ježků byla později cena za gram okolo 1000 Kč. Dnes (2021) se cena za obyčejné střepy pohybuje okolo 250-300Kč/g a u pěkných kamenů 500 - 1500Kč/g. U sbírkových skulptovaných vltavínů se dnes cena pohybuje až 3000/g. U naprosto fantastické ježkovny je cena někde až za 5000 - 8000Kč/ g. To je dáno jeho skulptací, tvarem a zachováním. Nejcennější vltavíny jsou právě tyto primární vltavíny z Besednice. Jejich zachovalá skulptace je předmětem zájmů spousty sběratelů. Cena se však pohybuje ve vyšších částkách. Toho v dnešní době zneužívá spoustu sběratelů.Tyto jedinci devastují lesy rostoucí na podkladech vltavínových sedimentů podkopáváním jejich základů a stromy následně schnou a padají (např. les u centrálního ločenického pole vltavínů). Dle typu skulptaci rozdělím jednotlivé druhy vltavínů do tří skupin, které se v jižních Čechách objevují.

Obr.: Část mé sbírky vltavínů.

  • Vltavíny pádového pole

        Tento druh vltavínů patří k těm nejvzácnějším. Jedná se o vltavíny s krátkým transportem, které mají silně korodované původní celotvary a jejich zlomky (Chábera 1985). Vltavíny mají tzv. ježkovitou strukturu (Besednice). Ta byla utvářena korozí působenou agresivními složkami podzemních vod. Vltavíny nejsou omleté, mají většinou podélný kapkovitý tvar s ježkovitou strukturou. Vyskytují se v jílovitých křemeno-živcových píscích až písčitých jílech (Chábera 1985). Tyto sedimenty jsou označované jako vrábečské miocénní vrstvy, které vedou v pruhu od Dolních Chrášťan přes Jankov – Habří – Vrábče – Kosov – Krasejovku až k Besednici. Vltavíny na těchto lokalitách jsou hledány na polích anebo jsou těženy legální i nelegální těžbou na několika místech.

Obr.: Polní nálezy pádových vltavínů s typickou skulptaví od Ločenic.

  • Redeponované vltavíny

        Tyto vltavíny proběhly delším transportem spojeným s úbytkem jejich hmoty. Díky transportu byly opracovány do valounků a uloženy jako součást říčních resp. přívalových písčitých štěrků tzv. koroseckých (Chábera 1985). Následně na tyto vltavíny působila dlouhodobá koroze a díky ní došlo ke vzniku jemně skulptovaných vltavínů s lesklým povrchem, které jsou pohledné a krásně lahvově zelené. Také jako u zmíněného předešlého typu jsou vltavíny těženy a sbírány na polních lokalitách. Jejich cena za gram je podobná jako u vltavínů předešlého typu. Korosecké štěrkopísky se vyskytují v jižních Čechách v pruhu od Korosek přes Kamenný Újezd až k Ločenicím u Velešína nedaleko Českých Budějovic.

 

  • Vltavíny z pleistocénních říčních sedimentů

       Tento poslední typ vltavínů je z hlediska tvarů a skulptace nejjednodušší. Vltavíny nemají charakteristickou skulptaci a vyskytují se nejčastěji v omletých valouncích. Setřelá skulptace je zde přítomna díky dlouhému transportu zapříčiněnému tekoucí vodou. Vltavíny mají na některých lokalitách velmi krásnou světle zelenou barvu (Protivín). Tyto čtvrtohorní naplaveniny se v jižních Čechách vyskytují na mnoha místech. Nejtypičtější je okolí Týna nad Vltavou a Radomilic u Vodňan, kde jsou vltavíny nalézány v naprosto otřelých valouncích o značně větších rozměrech, než v předešlých typech (50 gramů a vzácně i více). Zajímavější jsou však vzdálenější lokality od pádového pole. Jedná se o lokality nedaleko města Písek. Čtvrtohorní sedimenty vystupují na polích v okolí Selibova, Maletic a také i přímo v městě Písku. Vltavíny pleistocénních sedimentů jsou pouze pro sběratele a ne pro obchodníky. Mají sběratelskou hodnotu a na burzách nejsou často k vidění.

Obr.: Vltavíny od Malovic. Typická setřelá skulptace. Vlastní nálezy.

     

       Co dodat za závěr - bacha na vltavínovou horečku ! - Hodně lidem se stalo, že přestali sbírat minerály díky vltavínům. Člověk jim lehce propadne a doslova z nich zblbne. Jinak vltavín je velmi estetickým tektitem, který dokáže oslnit nejenom spoustu sběratelů, ale i mnoho žen. O původů tohoto tektitu vedou vědci mnoho spekulací a domněnek. O přesném původu tohoto kamene si však není stoprocentně jistý nikdo. Je to kamen velmi magický, který má v sobě mnoho energie a krásy. Tak hodně štěstí při hledání či kopání tohoto záhadného tektitu!!!

Obr.: Momenska po opláchnutí ještě v terénu. - Ločenice - polní sběry !

Obr.: Typické vltavíny z lkality Besednice ze starých sběrů, kdy se ještě prodávaly za rozumné ceny před xx lety. Dnes jsou tyto vltavíny velmi ceněné. Foto: D. Šefčík 2021.

Obr.: Lechaterit na vltavínu (Jedná se o vyrostlice oxidu křemičitého mezi hlubokou skulptací vltavínu). Lokalita: Besednice. Velikost lechateritu okolo 1 mm. Foto: D. Šefčík 2019.

Obr.: Krásně jamkovitě skulptovaný vltavín z Chlumu u Ločenic. Váha 36 g. Velikost cca 5 - 6 cm. Sbírka a foto D. Šefčík.

Obr.: Vltavínová hokejka z Malého Chlumu u Ločenic. Velikost 6 cm. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Jeden z největších vltavínů z oblasti Radomilicka, který našel v dubnu roku 2022 můj šutrácký kamarád Adam Molinek. Bylo to veliké štěstí toto najít v dnešní době. Vltavín má neuvěřitelných 142 g a je naprosto neporušený. Takovýto nález se uskuteční málokomu jednou za život. Vltavnů nad 100 g bylo nalezeno velmi málo a jedná se o naprostou jihočesku raritu. Proto jsem se rozhodl po svolení autora fotografie tento vzorek uveřejnit na mém webu, protože takovéto kameny nejsou moc k vidění. Já najít takový vltvín, tak jsou pouze dvě možnosti - buď mi "šlehne" a nebo se dočista poseru radostí. Foto a nález: A. Molinek 2022.

Obr.: Jeden z největších vltavínů z oblasti Radomilicka, který našel v dubnu roku 2022 můj šutrácký kamarád Adam Molinek. Bylo to veliké štěstí toto najít v dnešní době. Vltavín má neuvěřitelných 142 g a je naprosto neporušený. Takovýto nález se uskuteční málokomu jednou za život. Vltavnů nad 100 g bylo nalezeno velmi málo a jedná se o naprostou jihočesku raritu. Proto jsem se rozhodl po svolení autora fotografie tento vzorek uveřejnit na mém webu, protože takovéto kameny nejsou moc k vidění. Já najít takový vltvín, tak jsou pouze dvě možnosti - buď mi "šlehne" a nebo se dočista poseru radostí. Foto a nález: A. Molinek 2022. 

 

Obr.: Neskutečný nářez z předchozí fotografie - vltavín Radomilicko 142 g. Nález a foto A. Molinek 2022.

Obr.: Prosvícený vltavín z Radomilické oblasti o váze 142 g. Nález a foto A. Molinek 2022.

Obr.: Momentka nálezu velikého vltavínu z Písecka. Váha 35 g. Nález a foto D. Šefčík 2022.