Stránky určené pro všechny nadšence minerálů. Nalzneme zde plno mineralogických lokalit České republiky, Rakouska, Španělska a vltavínová naleziště!!

Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:

 https://www.facebook.com/groups/383146932449340/

Všem příznivcům mineralogie přeji mnoho zdraví, štěstí, trpělivosti a hodně nových raritních nálezů v roce 2022 !

Mgr. David Šefčík

Písek 397 01 - jižní Čechy

- email: davidsefcik@seznam.cz

- tel. číslo: 721 155 076

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor stránek se synkem při rýžování zlata 2023.

Podpořte autora webu na mineralogické expedice na rok 2024.

č.účtu: 2334567153/0800

Pyrity - Navajún (vlastní nálezy) - video:

https://www.youtube.com/watch?v=Lv75WI4sZjs&t=998s

Celé jméno:
E-mail:
Heslo:
Navigace: Ráj minerálů > LOKALITY ČESKÉ REPUBLIKY > kraj Vysočina

kraj Vysočina

Lokality Vysočiny nalezneme v rubrikách vlevo.

    Vysočina... - Stačí zmínit tento název mineralogické oblasti a doslova se nám zježí chlupy nejenom na rukou. Pro každého sběratele je to snad jedna z nejoblíbenějších oblastí z hlediska výskytu pegmatitových minerálů, které zde dosahují mimořádných kvalit, rozměrů a barev. Celé oblast Vysočiny je charakteristická zdejší malebnou krajinou. Tato oblast plná pahorkatin dosahuje 6 796 km² a je rozdělena do 5 okresů, které se liší svojí geologickou a mineralogickou stavbou. Úplně v každém okresu nalezneme velmi produktivní mineralogickou lokalitu. Asi nejvýznamnější z hlediska pegmatitových minerálů je okres Žďáru nad Sázavou o rozloze 1579 km². Zde se vyskytuje několik stovek různých lokalit minerálů a také některé z nich jsou zveřejněné na těchto stránkách. Vůbec nejvýznamnější je například okolí vesniček - Bobrůvky, Suků, Dolních Borů, Pikárce a mnoho dalších, kde je zaznamenaný výskyt záhněd, citrínů, turmalínů, slíd a různých žezlových křemenů vázaných na zdejší pegmatity. O tom si povíme o pár řádků dále. Nyní si pojďme ještě něco říci o charakteristice tohoto kraje. Vysočina sousedí celkem se čtyřmi kraji. Na jihozápadní straně sousedí s Jihočeským krajem, na severovýchodní straně sousedí s Jihomoravským krajem, na severovýchodě s Pardubickým krajem a na straně severozápadní s krajem Středočeským. Jinak kraj je velmi dosti osídlen, ale také dosti zalesněn. Počet obyvatel se pohybuje okolo půl milionu. Lesnatost je poměrně velká - to díky zdejším pahorkatinám a drsnějším klimatickým podmínkám ve vyšších polohách. Jinak hlavním městem je Jihlava. Území Vysočiny leží na tzv. Českomoravské vrchovině, která odděluje Čechy a Moravu. Vrchovina je rozdělena do několika menších oblastí s vyšší nadmořskou výškou. Jedná se o různé vrchoviny a pahorkatiny. Zmíním ty nejvýznamnější, a to Křemešnická vrchovina, Křižanovská vrchovina, Žďárské vrchy, Jihlavské vrchy, Javořiská pahorkatina a mnoho dalších. Nejvyšší bod celého území je hora Javořice dosahující 837 m n. m.. Nalezneme ji přibližně 10 km od historického města Telč. Nejvýznamnějšími řekami jsou Sázava, Jihlava a Svratka, které odvodňují tuto oblast. Myslím, že už jsem se dost zmínil o takovém základním přehledu tohoto kraje a nyní se pojďme podívat na velmi pestřejší a poutavější část textu - geologie a hlavně mineralogie Vysočiny !

    Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzdvyhování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektonickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimentární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysokostupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Sklenného...). Také zajímavá lokalita jsou Pokojovice. Zde jsou na místní pegmatity vázané modré korundy ! Je to rarita této oblasti, která není k vidění v jiných krajích. Mineralogicky vzácné jsou výskyty lithnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec-(pole) a další. Nesmíme však zapomenout na oblast okolo Golčova Jeníkova, Chřenovic a Ledče nad Sázavou. Zde se vyskytuje i mnoho křemenných žil a různých přeměněných hornin, na které jsou vázané oxidy titanu - rutily, které dokonce krystalizují a volně se nalézají vyorané v ornici. Viz lokality v rubrikách vlevo. Českomoravská vrchovina je velmi rozlehlá oblast a množství výskytů různých minerálů je nespočetné a opravdu stojí zato ji navštívit.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr. ,  obrázky: použity z google - kraje, viz odkaz v rubrikách.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm, + informace o kraji z http://wikipedia.org).

 

Obr.: Kolekce citrínů, záhněd a skorylů z pegmatitové oblasti Bobrůvky, Pikárce, Rousměrova a Bohdalce a okolí. Sbírka a foto: D. Šefčík.