Expedice Irsko 2025

       Zatím není žádná korekce - psaní nahrubo a rozpracováno

         S partou kamarádů (sběratelů) jsme naplánovali dobrodružnou průzkumnou expedici na rok 2025. Cílem expedice byl průzkum jednoho pohoří v Irsku a nalézt historicky popisované drahokamové odrůdy berylu - akvamaríny. Přesné místo nebudu zmiňovat, díky publicitě a GPS lokace a místa zůstávají jen mezi nejbližšími sběrateli. Díky kamarádovi Martinovi Mirinskému (významný horolezec a šutrák) jsme měli možnost mapovat terén a seznámit se s místními poměry Irského pohoří. Byl to vlastně náš průvodce a zkušený průzkumník v horách. Ostatní členové našeho týmu byli velmi zkušení sběratelé minerálů a kopáči drahých kamenů, takže prospekce byla velmi intenzivní a velmi úspěšná. Prostě jsme se sešli všichni zapálený do berylů a velmi výkonní v kopání a těžení granitů. - zkrátka řečeno - nikdy to nevzdáváme a dáváme tomu maximum! Přípravy na tuto akci netrvaly dlouho. Povinná výbava, kvalitní boty a jídlo bylo pořízeno hned. Delší přípravy však byly z hlediska plánování lokací a přemisťování z bodu A do bodu B. To však měl na krku Martin Mirinský, jakož to zkušený akvamarínový horal.

        Letěli jsme letadlem, ale i přes to jsme sebou tahali veškerou těžební výbavu, jako je vrtačka, klíny, pajcry, palice, atd. Na druhou stranu jsme museli být redukovaný oblečením, jídlem, atd. Celý týden jsme spali ve stanech na hřebenech hor a přesouvali se každý den na jiná místa, než jsme našli potencionálně nejvhodnější místo pro vícedenní práci - a to se taky zatraceně vyplatilo! První dny jsme dělali prospekce zdejších granitových skal a prozkoumávali a studovali nejprve vytěžené akvamarínové dutiny v granitech. Cestou nás doprovázel světový odborník na drahé kameny Petr Lyckberk, se kterým jsme se skamarádili, a byla s ní veliká sranda. Měl půjčený auto, takže nás mohl převážet do různých základních táborů, odkud jsme následně stoupali celé dny pěšky s bivakem. Na základě prospekce vytěžených ložisek akvamarínů si mohl udělat představu, jak hledat a jak najít první indicie pegmatitových žil a dutin. První tři dny jsme ověřovali stav akvamarínových dutin, zda nepokračují dál. Naštěstí v jedné žíle se mi podařilo odkrýt pár záhnědových dutin, kde krystaly dosahovaly 1 - 4 cm. V jedné žíle se mi dokonce podařilo odkrýt v pegmatitu malou dutinu (cca 10 cm v průměru), která obsahovala jedinečné krystaly albitů a malých záhněd. Součástí této dutinky byl i jeden zajímavý krystal minerálů o velikosti cca 2 - 3 cm. Tento krystal se ještě bude analyzovat. Má oranžovou barvu a je lehký - odborník Petr Lyckberk tvrdil, že se jedná o údajný goyazit a dokonce větší ještě nikdy neviděl naživo. Pokud se analýzou potvrdí, že se jedná o tento minerál, tak to bude světový unikát. Bohužel novou další akvamarínovou kapsu jsme nenašli, a tak jsme opět museli sklidit náš základní tábor a přesouvat se do další perspektivní oblasti akvamarínů. Jednalo se oblast místních greisenů, kde byly v minulosti nalézány luxusní krystaly goshenitů a akvamarínů. Nálezy se nám podařilo ověřit, ale však z druhotných rozplavů a hald. Největší krystaly dosahovaly až 2 cm! My jsme však chtěli najít primární nové ložisko akvamarínů.

     Čtvrtý den jsme se začali přesouvat na poslední místo. Předcházel tou dlouhý výstup s celým bivakem až na hřebeny hor, kde jsme se utábořili. Následně začal intenzivní terénní průzkum. Martin Mirinský našel tenkrát dobré indicie berylů v granitech. Tak jsme to šli prozkoumat a ověřit. Byl to celkem náročný terén, museli jsme dávat velký pozor, protože srázy nebyly malé. Začali jsme pracovat na berylové žíle, která protínala horizontálně místní granity. Byla to tenká žilka plná zelených obecných berylů s příměsí křemene a živce v nepatrném množství. Žíla měla rozměry na šířku okolo 2 - 3 cm a délky okolo 0,5 - 1 m. Já jsem odsekával granit a zaujmul těžaře a ostatní prozkoumávali okolní terén a sbíraly úlomky druhotně rozplavených berylů a akvamarínů. Pokračoval jsem v odtěžování této žíly čím dál intenzivněji, neb to nikdy nevzdávám, a když už nemůžu, tak přidám! Bylo to velmi náročné, protože zdejší granity byly extrémně tvrdé. Asi po 6 hodinách jsem začal velmi sprostě nahlas křičet !!!!! Ale opravdu nahlas, protože po x dnech tvrdé práce a sekání do granitových skal se vám najednou zaboří majzlík kamsi do neznáma, kde je úplně modro !!!  Představte si, že mě z ničeho nic zajel majzlík do akvamarínové kapsy (dutiny). A už to začalo !!!! áááááááááááá, tyvole... no dopr.... jdete všichni dopr...... jít okolo někdo z Čr a slyšet mě, tak hned uteče. 

      Seběhli jsme se všichni a začali odrývat tuto dutinu velmi šetrně. Po nasvícení dovnitř jsme viděli akvamarínové špalky modrozelené barvy téměř všude a měli velikost až 4 - 5 cm a byly ZATRACENĚ ČISTÉ. Něco tak fantastického jsem zažil poprvé v životě. Bylo to velké štěstí, protože narazit v těchto místech na další kapsu s akvamaríny bylo velmi ojedinělé a také to byl sen každého seveřana najít místní akvamaríny. Vytahovali jsme první exempláře ven. Byly to oboustranně ukončené modrozelené až modré akvamaríny poseté kasiteritem?? (možná i anatasem) brousitelné kvality. Fascinující však byla jejich sytě modrozelená barva, která není až tolik obvyklá v této oblasti. Tyto nalezené akvamaríny patří do světové špičky a jsou snad 1000 krát vzácnější než hojné akvamaríny v Pákistánu a Brazílii.  Například většina pákistánských akvamarínů má barvu světle modrou až lehce zelenou. Tyto však byly úplně jinde. Dutina klesala do hloubky a různě se zakrucovala. Byly to úžasné chvilky štěstí a šutráckého orgasmu. Na této dutině jsme pracovali až do tmy. Jakmile jeden z nás přestal těžit, tak mu byla okamžitě hrozný zima. Zdejší ledový a čistý vítr velice rychle dokázal zchladit. Takže jsme se přeháněli, kdo bude vytahovat krystaly z kapy a těžit. Večer jsme padli vyčerpáním do stanu a ráno jsem se probudil a říkám si - no měl jsem nádherný sen....Kéž by to byla pravda. Poté jsem se podíval na moje šíleně zdevastované a pořezané prsty od akvamarínů a v tu chvíli jsem si uvědomil, že to byla realita !!!!! Ihned jsme vstali, kvalitně se najedli během chladného rána teplou snídaní a čajem a vyrazili jsme opět výšlapem na naše tajné místo, kde jsme pokračovali v těžbě. Předchozí den jsme vybrali, co to šlo a nepředpokládali jsme pokračování dutiny. Po x hodinách odtěžování granitu, který byl tvrdý jak sviňa, jsme se zase dostali do euforie. Další kapsa a další !!!!!!! a akvamaríny byly ještě modřejší a úplně jiné. Během celého náročného dne jsme odkryly asi 4 dutinky. Každá dostala svůj název, ale o tom se s Vámi podělím až v mojí knize. Abych to zkrátil - byli jsme zde až do konce expedice a byly to nejkrásnější šutrácké chvilky vůbec. Poslední den jsme si rozdělili jen ty nejhezčí krystaly a zbytek jsme zabalili a nechali na pozdější podzimní dělení v Čr. Martinu Mirinskému jsme nechali ty nejlepší dva krystaly, protože byl náš průvodce a bez něj bychom nebyly takto úspěšní. Každý z nás si vylosoval nádherné vzorky.  Sami se můžete podívat na nějaké momentky a studiové fotografie. 

    Předposlední den jsme se museli dostat na letiště, protože cesta je na celý den jednak chůze do civilizace a následný dlouhý přesun na letiště. Všechno klaplo tak jak má a večer se ocitáme na letišti a ihned jdeme do místního pubu, kde hodujeme místní irské pivo. Posléze zavřeli a nám nezbývalo nic jiného, než si někde najít nocleh. Hotely byly drahé a celý týden jsme byli zvyklý na podmínky spát v horách. Takže jsme po rundě pivní opustili letiště a vydali se s bivakem hledat nějaké zašité místo v křoví, kde přespat. Jedno místo jsme našli asi 2 km od haly letištní. Byla to nějaká ohrada, kde byly keře s louky. Přelezli jsme malý ohradník a lehli si vedle křoví na karimatku a hned usnuli. Zhruba po hodině - co se nestalo. Kolem nás začal oxidovat nádherný bílý kůň. A ještě k tomu za další hodinu začalo tak pršet, že jsme měli během 10 minut úplně promočené spacáky a všechno kolem, že jsme se museli úplně mokrý vrátit do letištní haly. Přitáhli jsme tam servaní a smradlaví jak bezdomovci či blešivý psi. Ihned nás ochranka monitorovala, ale z našich výrazů hned poznala, že jsme dobrodruzi a nechali nás být. Spali jsme v sedě a hlídali naše krosny s akvamaríny. Bylo to malinké letiště, kde nebyla žádná odpočinková místnost. Asi ve 4 ráno vybaluju mokrou karimatku a nafukuji ji uprostřed haly a lehám si na zem jak místní tulák a je mi úplně vše jedno. Během noci nás ještě do toho začala obtěžovat místní stára a prašivá bezdomovkyně, takže jsme museli být v pozoru, aby nás neokradla o naše modré bohatství. Ráno unavení kupujeme místní whisky a jdeme do letadla, kde dospáváme celý týden. No a na závěr, když jsem přijel domů celý v akvamarínový euforii, tak jsem se dozvěděl, že čekáme druhé miminko. Začala ještě větší euforie a radost a štěstí. Nezapomenutelný květen!!!

+ Co je v plánu: analyzovat chemické složení akvamarínů, analýza goyazitu a černých krystalů na akvamarínech.

1) Fotografie z terénu a akvamarínové vzorky:

Obr.: Dlouhé přesny s velkým bivakem byly na denním pořádku. Podívejte se na to úžasné počasí. Byl to hotový ráj. Navíc byl nadherně čistý svěží vzduch a do toho kouzelná krajina. Z fotky to moc nevypadá, ale převýšení nebylo malé. Na fotografii vidíme začátky naší cesty průzkumů zdejšího pohoří. Foto: D. Šefčík 2025. 

Obr.: Nádherně modrý krystal berylu zarostlý do granitu v asosiaci se zbytkovým živcem a křemenem. Byla veliká práce tento krystal vydobýt ven s cílem ho vyndat s podložkou. To se však nepodařilo a místo toho se mi zabořil malý majzlík někam do neznáma - viz malá dirka na pravé fotografii. Ihned jsem zbytřil - volám kluky -- tyvole, já natrefl dutinu!!!!  a to byl začátel legendární dutiny !!!!!! Při pohledu dovnitř jsme měli možnost vidět něco fantastického. Krystaly drahokamových akvamarínů absolutně všude !!!! To byl teprve začátek. Foto: D. Šefčík 2025. 

Obr.: Pohled do první dutiny - krystaly akvamarínů trčí vertikálně ze stěny a zbytek krystalů je volně v dutině a leží v "jílečku". Velikost x asi 2 cm. Foto: D. Šefčík 2025. 

Obr.: Vyndané krystaly akvamarínů na podložce z předchozí fotografie o velikosti x 2 cm. Foto: D. Šefčík 2025. 

Obr.: Opatrně a šetrně (s citem) obnažujeme "vstup" do dutiny. Tvrdý granit odlamujeme majzlíkem a kocháme se pohledem dovnitř. Foto: D. Šefčk 2025. 

Obr.: Akvamarínová dutina se rozšiřuje do stran a pokračuje do hloubky. Foto: D. Šefčík 2025. 

2) Fotografie z dělení akamarínů u Martina Musila na chatě: