"Vůsí"

          Malá vesnička Vůsí se rozprostírá pár kilometrů JZ od Zvíkova, Jickovic. Během několika desítek let bylo v okolí obce nalezeno několik křemenných žil, které poskytly zajímavé ukázky hradbových ametystů. Konkrétní lokace bohužel uveřejňovat nebudu, díky místním lesákům, kteří z těchto míst sběratele vyhánějí. Ametystové žíly dosahují mocnosti několika metrů a ve většině případů nejsou tolik široké, jako třeba žíly od Jickovic. Často jsou vertikálního charakteru a zahlubují se do zdejšího amfibol-biotitického až biotitického granodioritu červenského typu. Pro lokalitu Vůsí jsou chakakteristické úzké ametystové linky, které nasedají na křemen, pod kterým je převážně linka ametystová a velmi tmavá. Ametystové linky navíc ostře přecházejí do světlého křemene, což vytváří nádherný estetický dojem vzorků po vylestění. Pěkný dojem dělají také zdejší chalcedonové křemeny - až jaspisy, které se někdy vyskytují v asociaci s ametystem. Oblast Vůsí je málo bohatá na ametystové dutiny s krystaly (stav 2023). Vzácně se objevují úlomky hradbových ametystů, které jsou vhodné na fazetové broušení do šperků. Třeba se do několika let nalezne v této oblasti další žíla, která poskytne nové ukázky ametystů. 

Geologická charakteristika území:

         Skalní podklad oblasti s výskytem ametystových hmot ve zmiňovaném okruhu mezi Jickovicemi a Milevskem a okolím je budován především granitoidy středočeského plutonu, mezi které patří tzv. durbachity (porfyrické syenity typu Čertova břemene) a zvíkovský (blatenský) a červenský granodiorit (Žežulková et al. 1980, Waldhauserová et al. 1986). Zmíněné granitoidy jsou hlubinné vyvřelé hrubozrnné horniny skládajících se z podstatné části z křemene a živců (plagioklasy i K-živce) a v menší míře z biotitů, amfibolů a slíd. Tvoří se v mnoha typech vyvřelých intruzivních horninách (Pellant 1992). Výskyt ametystových žil je vázán na zdejší rozsáhlé regionální tektonické poruchy ve směru ssz-jjv. Jsou to tektonické poruchy pojmenované podle místních podoblastí na petrovickou, kovářovskou, sobědražskou a kosteleckou poruchu. Zmíněné tektonické poruchy jsou často doprovázeny zónami hydrotermálních přeměn a U-mineralizací (Zikmund 1963,1966). Přirozená radioaktivita zapříčinila vzniku sytě fialově zbarvených ametystů. Křemenné žíly s ametystem mají často páskovanou a brekciovou texturu a obsahují nejčastěji hradbový ametyst (Cícha 2011).

Možnosti sběru:

    Možnosti sběru a kopání jsou značně omezené díky přítomnosti fotopastí a pravidených kontrol lesáků, kteří často volají policajty.

Výskyt minerálů:

    - Ametyst, záhněda, morión, křišťál, baryt, chalcedonový křemen...

Použitá literatur

Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals. - Dorling Kindersley Limited, London. 256 s.Waldhauserová J. et al. (1986): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-232, Kostelec nad Vltavou. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 63 s.

Zikmund J. et al. (1963): Zpráva o geologickém mapování středočeského plutonu mezi Předbořicemi a Osekem a sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova v jz. okolí Vysokého Chlumce. - MS Geofond, Praha.

Žežulková V. et al. (1980): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-234, Oslov. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 64 s.

Obr.: Nádherný hradbový ametyst s okolní křesbou křemene, jaspisu. Hradby protíná malá křemenná žilka, což vytváří zajímavý estetický dojem. Vůsí. Velikost vzorku okolo 13 cm. Sbírka a foto D. Šefčík.

Obr.: Hradbový ametyst od Vůsí. Starší sběr mého kamaráda M. Musila, se kterým jsme si rozdělili polovičky vzorků. Vůsí. Velikost vzorku okolo 8-9 cm. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Hradbový ametyst jiného charakteru z Vůsí. Jedná se o vzorek z jiné žíly. Okolí Vůsí. Velikost cca 20 *15 cm. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Nařezané půlky hradbových ametstů od Vůsí. Nálezy M. Musil. Zpracování a foto: D. Šefčík a M. Musil.