Jickovice - "U Hájovny IV."

         Další ametystovou žílu U Hájovny IV. jsem nazezl při prospekci v roce 2023. Vlastní větší průzkum byl zahájen na jaře roku 2024. Jednalo se o ametystovou naduřelou čočku, která vystupovala těsně pod povrchem a byla zcela tektonicky rozrušena. Nácházela se nedaleko žíly u Hájovny I. a II. a její rozměry byly 2 x 1 m cca. Jednalo se o křemenné naduření, které místami přecházelo v ametystové "bochníkovité" útvary o velikosti až 14 cm. Hloubka tohoto útvaru činila okolo 0,5 m. Pod tímto útvarem jsem narazil na malé odžilky záhněd a hradbových ametystů o mocnosti 4 cm a délky max 15 cm, které již byly součástí zdejších granitů a byly vertikálně situovány. Ty se však s hloubkou vytrácely a přecházely v obecný křemen. Žilky ametystu z primáru byly v asociaci s oranžovým a hnědočerveným jaspisem, což dává vzorkům na řezu krásný estetický dojem. Ametysty z této "čočky" jsou jedny z nejkrásnějších co se týče barevnosti. Jedná se pravou fialovou barvu ,která je velmi sytá a průsvitná. Vzácně se na tomto místě vyskytovaly i krystaly, avšak obecného křemene a kouřové záhnědy, pod kterými byly silné žilky ametystu. Po vybroušení byly ametysty opravdu atypické z hlediska barvy. Tato lokalita díky své malé mocnosti je zcela vykopána a díky tomuto soukromému výzkumu se můžeme podívat na zdejší exemláře. Materiálu zde bylo však poskromnu málo, zato velmi kvalitního.

Geologická charakteristika území:

         Skalní podklad oblasti s výskytem ametystových hmot ve zmiňovaném okruhu mezi Jickovicemi a Milevskem a okolím je budován především granitoidy středočeského plutonu, mezi které patří tzv. durbachity (porfyrické syenity typu Čertova břemene) a zvíkovský (blatenský) a červenský granodiorit (Žežulková et al. 1980, Waldhauserová et al. 1986). Zmíněné granitoidy jsou hlubinné vyvřelé hrubozrnné horniny skládajících se z podstatné části z křemene a živců (plagioklasy i K-živce) a v menší míře z biotitů, amfibolů a slíd. Tvoří se v mnoha typech vyvřelých intruzivních horninách (Pellant 1992). Výskyt ametystových žil je vázán na zdejší rozsáhlé regionální tektonické poruchy ve směru ssz-jjv. Jsou to tektonické poruchy pojmenované podle místních podoblastí na petrovickou, kovářovskou, sobědražskou a kosteleckou poruchu. Zmíněné tektonické poruchy jsou často doprovázeny zónami hydrotermálních přeměn a U-mineralizací (Zikmund 1963,1966). Přirozená radioaktivita zapříčinila vzniku sytě fialově zbarvených ametystů. Křemenné žíly s ametystem mají často páskovanou a brekciovou texturu a obsahují nejčastěji hradbový ametyst (Cícha 2011).

Obr.: Ametystová "čočka" sytě fialová obklopená obecným křemenem. Velikost okolo 10 cm. Vlastní nález a foto 2024. 

Možnosti sběru:

    Žíla je zcela vykopána.

Výskyt minerálů:

    - Ametyst, záhněda, morión, křišťál, baryt, chalcedonový křemen...

Použitá literatura:

Welser P. a Zikeš J. (2011): Výskyt ametystu u Milevska. – Minerál XIX., 4, 356-359. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Plecer V. a Welser P. (2007): Jihočeské křemenné žíly – Minerál XV., 1, 25-29. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals. - Dorling Kindersley Limited, London. 256 s.Waldhauserová J. et al. (1986): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-232, Kostelec nad Vltavou. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 63 s.

Zikmund J. et al. (1963): Zpráva o geologickém mapování středočeského plutonu mezi Předbořicemi a Osekem a sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova v jz. okolí Vysokého Chlumce. - MS Geofond, Praha.

Žežulková V. et al. (1980): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-234, Oslov. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 64 s.