Jickovice - "U Červeného prameniště"

          Lokalita jaspisů a ametystů rozprostírající se nedaleko Jickovic nese název "Červené prameniště". Lokalitu jsem pojmenoval podle místního pramínku, který vyvěrá v místě jaspisové žíly. Objevil jsem ji v létě roku 2018 náhodně při průzkumu nových ametystových žil v okolí Jickovic. Pro tuto lokalitu je reprezentující charakteristiký červeně zbarvený jaspis, který protínají malé žilky obecného křemene a vzácně i ametystu či záhnědy. Pokud vzorky vyleštíme, tak působí zajímavým kontrastem připomínající jaspisy z Ciboušova a okolí. Vlastní jaspisová žíla byla velmi mocná. Dosahovala několika metrů. Nad žílou byl zhruba metrový horizont sedimentů, kde se vyskytovaly úlomky červených jaspisů a malých úlomků ametystů v obecném křemeni. Jaspis protíná zdejší křemennou žílu a místní metamorfované horiny. Tvoří žilky a čočky o velikosti až několik dm. Bohužel ametyst tu není tolik častý. Když už na něj narazíme, tak tvoří buď malá očka v jaspisu nebo slabé žilky protínající místní metamorfovanou horninu a vzácně jaspis. Mimořádně vzácné jsou dutiny s krystaly ametystu. Ty se zde vyskytly o velikosti prvních cm. Velikost  krystalů v dutinkách byla do 5 mm světle fialové barvy.

          Na této lokalitě je nevýhodou místní pramen. Kopete po žíle a v metrové hloubce se začíná váš výkop velice rychle zaplavovat ledovou vodou. Je to potom takové brodiště bahnem. Nálezy jaspisů však zato stály !!!! Jaspis byl vždycky minerál, který jsem nesnášel ! - ježily se mi chlupy z nechucení, když někdo jen vyslovil slovo jaspis. Po objevení této lokality mi jaspisy zdobí dokonce část sbírky. Takže děkuji za objevení této lokality - díky ní jsem začal sbírat rezavě červené křemeny.

Geologická charakteristika území:

         Skalní podklad oblasti s výskytem ametystových hmot ve zmiňovaném okruhu mezi Jickovicemi a Milevskem a okolím je budován především granitoidy středočeského plutonu, mezi které patří tzv. durbachity (porfyrické syenity typu Čertova břemene) a zvíkovský (blatenský) a červenský granodiorit (Žežulková et al. 1980, Waldhauserová et al. 1986). Zmíněné granitoidy jsou hlubinné vyvřelé hrubozrnné horniny skládajících se z podstatné části z křemene a živců (plagioklasy i K-živce) a v menší míře z biotitů, amfibolů a slíd. Tvoří se v mnoha typech vyvřelých intruzivních horninách (Pellant 1992). Výskyt ametystových žil je vázán na zdejší rozsáhlé regionální tektonické poruchy ve směru ssz-jjv. Jsou to tektonické poruchy pojmenované podle místních podoblastí na petrovickou, kovářovskou, sobědražskou a kosteleckou poruchu. Zmíněné tektonické poruchy jsou často doprovázeny zónami hydrotermálních přeměn a U-mineralizací (Zikmund 1963,1966). Přirozená radioaktivita zapříčinila vzniku sytě fialově zbarvených ametystů. Křemenné žíly s ametystem mají často páskovanou a brekciovou texturu a obsahují nejčastěji hradbový ametyst (Cícha 2011).

          Přesnou GPS lokality neuvádím díky dnešním borcům, kteří dokáží vjet na lokalitu a celou jí vybagrovat. Takže raději nechávám bez bližší lokalizace.

Možnosti sběru:

       Lokalita je stále perspektivní a při velké práci se stále něco dá vykopat. Většinou se jedná o materiál na leštění.

Výskyt minerálů:

    - Ametyst, záhněda, morión, křišťál, baryt, chalcedonový křemen, jaspis...

Použitá literatura:

    - Welser P. a Zikeš J. (2011): Výskyt ametystu u Milevska. – Minerál XIX., 4, 356-359. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

    - Plecer V. a Welser P. (2007): Jihočeské křemenné žíly – Minerál XV., 1, 25-29. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.