Jickovice - "Chlum"

        Ametystová lokalita Chlum se nachází 3,1 km východně od vesničky Jickovice u Zvíkova. Vlastní lokalitou je vrch Chlum, na kterém se nachází celá řada lokalit s hradbovými ametysty a jaspisy. Nadmořská výška tohoto vrchu dosahuje 552 m. n. m. a jedná se o zalesněnou plochu. Celý tento kopec je tvořený granitem čertova břemene, což jsou vyvřelé horniny - žuly. Tyto magmatity jsou silně tektonicky narušeny místními zlomy, na které jsou vázané křemenné hmoty. Celkově vrch Chlum je budován křemennou hmotou ve formě obecného křemene a páskového jaspisu (chalcedonového křemene). V blízkosti vrchu se nachází " křemenná skalka" kde byly hradbové ametysty kopány již desítky let. Jedná se však o velmi tenké ametystové linky, které jsou dnes dost vytěžené. Pod tímto geologickým útvarem lze v lese vykopat druhotné úlomky křemenné hmoty s jaspisem a hradbovým ametystem, které jsou vhodné k řezu a leštění. Ametystové hradby jsou tenké okolo 1 - 5 mm a dosahují rozměrů 5 - 20 cm cca. Raritnější ukázky jsou v asociaci s páskovým jaspisem, který vyplňuje zlomy a posuny hradbových ametystů a vytváří příjemný estetický dojem po vylestění. Připomíná achátové pásky různých barev. Vzácněji lze vykopat na Chlumu krystaly ametystů. Ty mají krystaly o velikosti okolo 0,2 - 0,5 cm. Častějšími jsou krystaly obecných křemenů, které mohou být posety Fe oxidy, což vytváří červenou barvu (viz foto). Na této lokalitě se stále dají vykopat pěkné ukázky žilovin, avšak nepatří mezi zas tolik ceněné ukázky pro kmenové sběratele jihočeského kraje, a proto je lokalita otevřena všem příznivcům ametystů.

Geologická charakteristika území:

      Skalní podklad oblasti s výskytem ametystových hmot ve zmiňovaném okruhu mezi Jickovicemi a Milevskem a okolím je budován především granitoidy středočeského plutonu, mezi které patří tzv. durbachity (porfyrické syenity typu Čertova břemene) a zvíkovský (blatenský) a červenský granodiorit (Žežulková et al. 1980, Waldhauserová et al. 1986). Zmíněné granitoidy jsou hlubinné vyvřelé hrubozrnné horniny skládajících se z podstatné části z křemene a živců (plagioklasy i K-živce) a v menší míře z biotitů, amfibolů a slíd. Tvoří se v mnoha typech vyvřelých intruzivních horninách (Pellant 1992). Výskyt ametystových žil je vázán na zdejší rozsáhlé regionální tektonické poruchy ve směru ssz-jjv. Jsou to tektonické poruchy pojmenované podle místních podoblastí na petrovickou, kovářovskou, sobědražskou a kosteleckou poruchu. Zmíněné tektonické poruchy jsou často doprovázeny zónami hydrotermálních přeměn a U-mineralizací (Zikmund 1963,1966). Přirozená radioaktivita zapříčinila vzniku sytě fialově zbarvených ametystů. Křemenné žíly s ametystem mají často páskovanou a brekciovou texturu a obsahují nejčastěji hradbový ametyst (Cícha 2011).

Možnosti sběru:

      Velmi doporučená lokalita. Pokud umíte slušně kopat, tak lze nakopat slušný objem ametystové žiloviny tenkých rozměrů v asociaci s jaspisem (chalcedonovým křemenem). Vzácnějí se dají vykopat krystaly ametystu a křemene. Musíme mít však stěstí na místo, protože tyto ukázky nejsou úplně všude. Hodně štěstí !!!

Obr.: Na Chlum velmi krásná tmavá žilovina ametystu o velikosti 9,5 * 6 cm. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Typická a velmi běžná žilovina s tenkou linkou ametystu v asociaci s šedým jaspisem. Chlum o Kučeře. Šířka vzorku okolo 14 cm. Vlastní nález. Sbírka a foto D. Šefčík.