Jickovice - "U Hájovny V.""

         Ametystová žíla "U Hájovny V." byla objevena v roce 2024 při mých průzkumech nedaleko žíly "U Hájovny I." Otevření této žíly probíhalo pomocí ručního nářadí, pajcrů a majzlíků. Jednalo o zhruba 10 - 20 cm silnou žílu s morionovou a ametystovou výplní o délce okolo 3-4 m. Žílovina se vertikálně zahlubobala mezi místní granity čertova břemene a protínala tento podklad se ve směru SV - JZ. V jihozápadním konci následně vykliňovala a přecházela v křemenný žilník v asociaci s hnědým jaspisem a obecným silně navětralým křemenem. Vlastní žílu tvořil velmi tmavý ametyst přecházející do záhnědy a "morionu" a vytvářel velmi estetické hradby. V celé této žíle se objevila pouze jen jedna malá dutina, která obsahovala lesklé krystaly tmavého ametystu o x okolo 1,5 cm lesklého charakteru. Hloubka žíly činila v některých místech až 2 m. Hradbový ametyst z této žíly je velmi podobný jako u žíly " U Hájovny I", s čímž může být jistá bízká spojitost. Asi nejkvalitnější vzorky ametystové žiloviny byly těsně pod povrchem až do 0,7 m. Hlouběji ametyst přechzel do černého morionu vytvářející ojediněle malé dutinky s krystaly. To může být způsobeno teplotními či radioaktivními anomáliemi na povrchu a vespod nebo příměsí Fe a Ti, atd. Žílu jsem vytěžil v roce 2024 a můžeme se podívat na velmi kvalitní ukázky žiloviny po vyleštění. 

Obr.: Velmi estetická ukázka tmavého ametystu řízlého napříč ze žíly "U Hájovny V." Sběr a foto: D. Šefčík 2024. 

Geologická charakteristika území:

         Skalní podklad oblasti s výskytem ametystových hmot ve zmiňovaném okruhu mezi Jickovicemi a Milevskem a okolím je budován především granitoidy středočeského plutonu, mezi které patří tzv. durbachity (porfyrické syenity typu Čertova břemene) a zvíkovský (blatenský) a červenský granodiorit (Žežulková et al. 1980, Waldhauserová et al. 1986). Zmíněné granitoidy jsou hlubinné vyvřelé hrubozrnné horniny skládajících se z podstatné části z křemene a živců (plagioklasy i K-živce) a v menší míře z biotitů, amfibolů a slíd. Tvoří se v mnoha typech vyvřelých intruzivních horninách (Pellant 1992). Výskyt ametystových žil je vázán na zdejší rozsáhlé regionální tektonické poruchy ve směru ssz-jjv. Jsou to tektonické poruchy pojmenované podle místních podoblastí na petrovickou, kovářovskou, sobědražskou a kosteleckou poruchu. Zmíněné tektonické poruchy jsou často doprovázeny zónami hydrotermálních přeměn a U-mineralizací (Zikmund 1963,1966). Přirozená radioaktivita zapříčinila vzniku sytě fialově zbarvených ametystů. Křemenné žíly s ametystem mají často páskovanou a brekciovou texturu a obsahují nejčastěji hradbový ametyst (Cícha 2011).

Obr.: Tmavý ametyst vytvářející zajímavé obrazce o velikosti okolo 12 cm. Vlastní nález 2024. Sbírka a foto: D. Šefčík. 

Možnosti sběru:

    Žíla je zcela vykopána. Možnost nálezů úlomků žiloviny značně perspektivní. Místo je však zakopáno a zamaskováno. 

Výskyt minerálů:

    - Ametyst, záhněda, morión, jaspis, pseudomorfózy barytu. 

Použitá literatura:

Welser P. a Zikeš J. (2011): Výskyt ametystu u Milevska. – Minerál XIX., 4, 356-359. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Plecer V. a Welser P. (2007): Jihočeské křemenné žíly – Minerál XV., 1, 25-29. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals. - Dorling Kindersley Limited, London. 256 s.Waldhauserová J. et al. (1986): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-232, Kostelec nad Vltavou. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 63 s.

Zikmund J. et al. (1963): Zpráva o geologickém mapování středočeského plutonu mezi Předbořicemi a Osekem a sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova v jz. okolí Vysokého Chlumce. - MS Geofond, Praha.

Žežulková V. et al. (1980): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-234, Oslov. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 64 s.

Obr.: Velmi pohledná ukázka hradbového ametystu o velikosti 8 cm. Vlastní nález 2024. Sbírka a foto D. Šefčík. 

Obr.: Typická žilovina z této žíly. Tmavý ametyst se světlým křemenem dělá nádherný estetický dojem. Vlastní nález 2024. Sbírka a foto: D. Šefčík 2024. 

Obr.: První sonda, při které jsem narazil na rozsyp ametystové žíly - toto jsou vždy ty nejkrásnější momenty, protože jste na žíle, která nikdy před Vámi nebyla kopána. Nikdy nevíte co v ní bude - třeba i nějaká velka dutina s krystaly. Nález a foto D. Šefčík 2024. 

Obr.: První úlomky kusů ametystové žiloviny z nadloží křemenné žíly s ametystem. Foto: D. Šefčík 2024. 

Obr.: Odkrývají primáru - ametystové žíly v roce 2024. Foto: D. Šefčík 2024. 

Obr.: Momentka obnažení vertikální ametystové žíly u Jickovic 2024. Śířka žíly v tomto místě dosahovala až přes 20 cm a byla vyplněná tmavým hradbovým ametystem. Foto: D. Šefčík 2024. 

Obr.: Krásný kus žiloviny s morionem a tmavým ametystem. Velikost přes 10 cm. Vlastní nález 2024. 

Obr.: Rozřezaný perfektní materiál tmavého ametystu od Jickovic o velikosti v rozmezí okolo 5 - 12 cm cca. Jedná se o jedny z nejkvalitnějších hradbových ametystů na jihu Čech. Vlastní nálezy a foto 2024.