Jickovice - "U Hájovny III."

        Lokalita "U Hájovny III. byla objevena v roce 2019 F. Kloudem, P. Hoffmanem a D. Šefčíkem. Jedná se velmi malou křemennou čočku, která vystupovala k povrchu asi 50 - 100 m od hlavní žíly "U Hájovny I." Tyto žíly se vyskytují mezi Jickovicemi a Sobědreží, kde je dnes zákaz kopání. Naduřelá křemenná čočka s hradbovým ametystem měla rozměry 1,5* 1 m a dosahovala hloubky okolo 1 m. Žílu tvořil pouze hradbový ametyst s červeným a hnědým jaspisem, což vytvářelo při řezání a leštění vzorku krýsný estetický dojem. Ametystové linky měly malou šířku (cca 0,2 - 0,5 cm) a byly velmi tmavé. Jednalo se o oboustranné ametystové žilky, které vyplňovaly obecný křemen a lemoval je v některých případech jaspis. Krystaly lesklého ametystu nebyly přítomné. Pouze se objevovaly náznaky malých dutinek, které byly vyplněny obecným křemenem, pod kterým byl tmavý ametyst. Okolí "čočky" bylo tvořeno křemennou hmotou s jaspisem bez ametystu. Tato žíla je již vydobyta a poskytla velmi málo kvalitních ukázek, které jsou k vidění pouze v soukromých sbírkách. 

Geologická charakteristika území:

         Skalní podklad oblasti s výskytem ametystových hmot ve zmiňovaném okruhu mezi Jickovicemi a Milevskem a okolím je budován především granitoidy středočeského plutonu, mezi které patří tzv. durbachity (porfyrické syenity typu Čertova břemene) a zvíkovský (blatenský) a červenský granodiorit (Žežulková et al. 1980, Waldhauserová et al. 1986). Zmíněné granitoidy jsou hlubinné vyvřelé hrubozrnné horniny skládajících se z podstatné části z křemene a živců (plagioklasy i K-živce) a v menší míře z biotitů, amfibolů a slíd. Tvoří se v mnoha typech vyvřelých intruzivních horninách (Pellant 1992). Výskyt ametystových žil je vázán na zdejší rozsáhlé regionální tektonické poruchy ve směru ssz-jjv. Jsou to tektonické poruchy pojmenované podle místních podoblastí na petrovickou, kovářovskou, sobědražskou a kosteleckou poruchu. Zmíněné tektonické poruchy jsou často doprovázeny zónami hydrotermálních přeměn a U-mineralizací (Zikmund 1963,1966). Přirozená radioaktivita zapříčinila vzniku sytě fialově zbarvených ametystů. Křemenné žíly s ametystem mají často páskovanou a brekciovou texturu a obsahují nejčastěji hradbový ametyst (Cícha 2011).

Možnosti sběru:

    Možnosti sběru a kopání jsou značně omezené díky přítomnosti fotopastí a pravidených kontrol lesáků, kteří často volají policajty.

Výskyt minerálů:

    - Ametyst, záhněda, morión, křišťál, baryt, chalcedonový křemen...

Použitá literatura:

Welser P. a Zikeš J. (2011): Výskyt ametystu u Milevska. – Minerál XIX., 4, 356-359. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Plecer V. a Welser P. (2007): Jihočeské křemenné žíly – Minerál XV., 1, 25-29. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals. - Dorling Kindersley Limited, London. 256 s.Waldhauserová J. et al. (1986): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-232, Kostelec nad Vltavou. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 63 s.

Zikmund J. et al. (1963): Zpráva o geologickém mapování středočeského plutonu mezi Předbořicemi a Osekem a sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova v jz. okolí Vysokého Chlumce. - MS Geofond, Praha.

Žežulková V. et al. (1980): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-234, Oslov. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 64 s.

Obr.: Dvě ametystové žilky oddělené obecným křemenem a z vrchu obklopené vyvřelou horninou z žíly III. Velikost vzorku 10*6 cm. Vlastní nález a foto: D. Šefčík. Sběr 2019.