Sklené nad Oslavou

           Vesnička Sklené nad Oslavou se rozprostírá skoro v centrální části výskytu pegmatitových těles na Vysočině. Okolní veničky jako např. Bobrůvka či Radenice nebo Rousměrov poskytují opravdu estetické ukázky krystalů záhněd, skorylů, albitů a dalších minerálů pegmatitů. V blízkém okolí vesnice Sklené bylo během několika desetiletí vykopáno několik pegmatitů, jež poskytly krystaly záhněd až několik dm dlouhé. Lze sbírat i na polích, kde e dá při troše štěstí nalézt úlomky krystalů skorylů, křemene, záhněd a slíd. Chce to však velkou trpělivost a chodit a dělat sondy. Výskyt transportovaných citrínů je také potvrzen. Sbírat lze jednak na polích, ale pokud chceme nalézt opravdu větší krystaly záhněd a skorylů, tak musíme kopat. Časté krystaly záhněd byly okolo 10 cm, které se jevily jako podlouhlé a naprosto čiré a kouřové krystaly. Ty občas nasedaly na krystaly albitů, což je dělalo velmi estetickými. Tyto záhnědy lze fasetově brousit. Jsou kouřově zbarvené, ale většina z nich je naprosto černých a při podsvícení jdou nádherně čiré a drahokamové. Albity v krystalovaném provedení dosahovaly až 10 cm. Krystaly skorylů dosahovaly několi cm a vzácně byly i oboustranně ukončené. Dutiny vyplňuje časo jíl a rozdrcená slída a další tmavé součásti. Okraje pegmatitů bývají čato písmenkového typu. Středy pegmatitů obsahují větší zrna této magmatické horniny často v krystalovaném provedení. Dále musím zmínit výskyty zdejších citrínů, jako na ostatních lokalitách Vysočiny (Rousměrov, Bobrůvka a další..). Ty se zde nacházejí nejčastěji v transportovaném stavu, kdy jsou ulomené krystaly dokonale omleté a vytvářejí oblázky tvaru vejce. Pro nás jsou však zajímavější netransportované krystaly citrínů !! To je dnes velmi sběratelsky vyhledávaný materiál. Citríny se zde nevyskytují v příliš velkých krystalech. Často dosahují velikosti až nad 10 cm, velmi vzácně i více. Jejich hmota má často lehce oranžovo-žlutou barvu. Některé mají jemný žlutavý nádech a často se pletou s křišťálem. Vůbec těmi nejvyhledávanějšími a také šperkařsky nejvíce ceněnými ukázkami bývají krystaly sytě oranžovo-žlutých citrínů. Těch je zde velmi málo!!!!Se vznikem citrínů je to trochu složitější. Máme zde několik teorií a spousta badatelů si zastává odlišné teorie. Já si stojím za svou teorií, se kterou jsem se shodl i s mým šutráckým kamarádem z Blanska. Při kopání primárních pegmatitů jsme si všimli, že primár obsahoval pouze krystaly záhněd černé barvy. Pokud jsme však kopali v blízkém okolí tohoto pegmatitu, tak krystaly záhněd pomalu měnily barvu na světlejší. Čím dále jsme se vzdalovaly od primárního pegmatitu, tím se krystaly tzv. "žlutily" a poté jsme vykopávaly jen citríny a úlomky křišťálů. Takže je možné, že z narušeného primárního pegmatitu se dostalo pár krystalů mimo něj a tí pádem chemickou reakcí či možná změnou radiací v prostředí se měnily na citríny. Nikdy jsem zatím neviděl citrín, který by narůstal v primárním pegmatitu na albit. Třeba se však ale někomu povede takový nález učinit a tato "teorie" bude vystavena tlačítku zvaném delete. Co jinak dále dodat . No Vysočina skrývá spoustu dalších pokladů. Také jí pokrývá mnoho lesů, kde bude stovky, možná i tisíce dalších neobjevených mineralogických lokalit s výskytem mimořádných krystalů minerálů ! Tak Zdař Bůh, jak se říká mezi horníky a sběrateli,  hodně štěstí a síly při kopání !! A pozor na majitele luk, polí či lesů. Je třeba zakopávat za sebou díry !!!

Obr.: Hypoparalelní krystaly záhnědy od Sklenéího nad Oslavou. Velikost vzorku okolo 5 cm. Starší sběr. Foto: D. Šefčík.

Geologický popis lokality a širšího okolí:

           Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzvihování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektotickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimetární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysokostupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Sklenného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lihnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.

Šance na nález v okolí Skleného nad Oslavou:

          V okolí vesničky lze na daných místech stále něco objevit. Chce to však vyrazit ve správnou dobu - po orbě, dešti a být na polích první. Pokud nebudeme úspěšní, tak okolní vesničky poskytují také mnoho překvapení. Hodně štěstí přeji!!!!! Kopání je ale kopání - to vždy chce povolení od majitele pozemku - pokud nepovolí - tak kopu jedině v noci.

Seznam popsaných minerálů v blízkém okolí Pikárce:

     - křemen - (záhněda, morion, křišťál, citrín..), turmalíny (skoryl), muskovit, granát a další.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).