Rousměrov a Suky

       A je tu jedna z dalších proslulých lokalit pegmatitových minerálů na Vysočině. Jedná se o širší okolí obce Rousměrov, Suků, Pikárce, Bobrůvky, Cyrilova a přilehlých obcí, které nalezneme nedaleko Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Okolní pole těchto vesniček dodnes skrývají mnoho zajímavých nálezů. Zejména obec Rousměrov poskytla mnoho pozoruhodných krystalů záhněd či skorylů. Výskyty jsou lokalizovány směrem Suky. Zde bylo během 10 - 50 let nalezeno a vykopáno (i vybagrováno) mnoho dutinových pegmatitů. Ty byly tvořeny mimořádně krásnými a fasetově brousitelnými záhnědami. Zdejší pegmatity, které se skládají z křemene, živce, slídy a tmavých součástí jsou uloženy zejména v granulitech a biotitických pararulách. Dosahují dokonce až několik metrů. V místech kde se žíly potkávají můžeme narazit na větší dutiny, které mohou obsahovat až několik dm dlouhé krystaly záhněd.

Obr.: Krystal citrínu od z polí od Rousměrova, který jsem dostal darem v roce 2010. Délka krystalu 7 cm. Foto: D. Šefčík 2019.

Dutiny se objevovaly jednak těsně pod povrchem, ale také i v hloubkách, do kterých se muselo dostávat bagrem či usilovném kopáním. Sbírat lze jednak na polích, ale pokud chceme nelézt opravdu větší krystaly záhněd a skorylů, tak musíme kopat. Časté byly okolo 10 cm, které se jevily jako podlouhlé a naprosto čiré a kouřové krystaly. Ty občas nasedaly na krystaly albitů, což je dělalo velmi estetickými. Tyto záhnědy lze fasetově brousit. Jsou kouřově zbarvené, ale většina z nich je naprosto černých a při podsvícení jdou nádherně čiré a drahokamové. Albity v krystalovaném provedení dosahovaly až 10 cm. Krystaly skorylů dosahovaly několik cm a vzácně byly i oboustranně ukončené .Dutiny vyplňuje časo jíl a rozdrcená slída a další tmavé součásti. Okraje pegmatitů bývají často písmenkového typu. Středy pegmatitů obsahují větší zrna této magmatické horniny často v krystalovaném provedení. Dále musím zmínit výskyty zdejších citrínů. Ty se zde nacházejí nejčastěji v transportovaném stavu, kdy jsou ulomené krystaly dokonale omleté a vytvářejí oblázky tvaru vejce. Pro nás jsou však zajímavější netransportované krystaly citrínů !! To je dnes velmi sběratelsky vyhledávaný materiál. Citríny se zde nevyskytují v příliš velkých krystalech. Často dosahují velikosti 5-10 cm, velmi vzácně i více. Jejich hmota má často lehce oranžovo-žlutou barvu. Některé mají jemný žlutavý nádech a často se pletou s křišťálem. Vůbec těmi nejvyhledávanějšími a také šperkařsky nejvíce ceněnými ukázkami bývají krystaly sytě oranžovo-žlutých citrínů. Těch je zde velmi málo!!!! Se vznikem citrínů je to trochu složitější. Máme zde několik teorií a spousta badatelů si zastává odlišné teorie. Já si stojím za svou teorií, se kterou jsem se shodl i s mým šutráckým kamarádem z Blanska. Při kopání primárních pegmatitů jsme si všimli, že primár obsahoval pouze krystaly záhněd černé barvy. Pokud jsme však kopali v blízkém okolí tohoto pegmatitu, tak krystaly záhněd pomalu měnily barvu na světlejší. Čím dále jsme se vzdalovaly od primárního pegmatitu, tím se krystaly tzv. "žlutily" a poté jsme vykopávaly jen citríny a úlomky křišťálů. Takže je možné, že z narušeného primárního pegmatitu se dostalo pár krystalů mimo něj a tím pádem chemickou reakcí či možná změnou radiací v prostředí se měnily na citríny. Nikdy jsem zatím neviděl citrín, který by narůstal v primárním pegmatitu na albit. Třeba se však ale někomu povede takový nález učinit a tato "teorie" bude vystavena tlačítku zvaném delete. Co jinak dále dodat . No Vysočina skrývá spoustu dalších pokladů. Také jí pokrývá mnoho lesů, kde bude stovky, možná i tisíce dalších neobjevených mineralogických lokalit s výskytem mimořádných krystalů minerálů ! Tak Zdař Bůh, jak se říká mezi horníky a sběrateli,  hodně štěstí a síly při kopání !! A pozor na majitele luk, polí či lesů. Je třeba zakopávat za sebou díry !!!

Obr.: Krystal medového citrínu ze Suků z pole.  Velikost x do 4 cm. Foto: D. Šefčík 2019.

Geologický popis lokality a širšího okolí:

     Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzdvihování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektonickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimentární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysoko-stupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Skleného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lithnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další. Nesmíme však zapomenout na oblast okolo Golčova Jeníkova, Chřenovic a Ledče nad Sázavou. Zde se vyskytuje i mnoho křemenných žil a různých přeměněných hornin, na které jsou vázané oxidy titanu - rutily, které dokonce krystalizují a volně se nalézají vyorané v ornici. Českomoravská vrchovina je velmi rozlehlá oblast a množství výskytů různých minerálů je nespočetné a opravdu stojí zato ji navštívit.

Obr.: Krystal citrínu od z polí od Rousměrova. Délka krystalu 8 cm. Foto: D. Šefčík 2019.

Šance na nález v okolí Rousměrova:

     Místní pole dostávají poslední dobou velmi "nafrak".. Díky tomu musíme být trpělivější a vyčíhat nejvhodnější podmínky ke sběru. Nutné je přivstat si a vyrazit do terénu a hledat a hledat. Každopádně sebou berme štěstí ! Můžeme sbírat v okolí obce směrem na Suky a v přilehlém okolí obce. Transportované citríny se nacházejí na mnoha místech. Najít ale krásný netransportovaný krystal citrínu či záhnědy není sranda. Pár takových krystalů jsem nalezl nedaleko silnice směřující na zmiňovanou obec (Suky). Jinak širší okolí je také nadějné. Přeji hodně štěstí v polním hledání!

Seznam popsaných minerálů v okolí:

     - křemen - (záhněda, morion, křišťál, citrín..), turmalíny (skoryl, elbait..), muskovit, granát a další.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).

Obr.: Krystal oboustraně ukončeného skorylu z pegmatitu u Suků. Starší nález (kopané). Velikost krystalu 8,5 cm Foto: D. Šefčík 2019.

Obr.: Čerstvý nález záhnedy u Rousměrova. Velikost okolo 4 cm. Vlastní nález. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal citrínu od z polí od Rousměrova. Délka krystalu 6 cm. Foto: D. Šefčík 2019.

Obr.: Kolekce citrínů, záhněd a skorylů z pegmatitové oblasti Bobrůvky, Pikárce, Rousměrova a Bohdalce a okolí. Sbírka a foto: D. Šefčík.