Stránky určené pro všechny nadšence minerálů. Nalzneme zde plno mineralogických lokalit České republiky, Rakouska, Španělska a vltavínová naleziště!!

Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:

 https://www.facebook.com/groups/383146932449340/

Všem příznivcům mineralogie přeji mnoho zdraví, štěstí, trpělivosti a hodně nových raritních nálezů v roce 2022 !

Mgr. David Šefčík

Písek 397 01 - jižní Čechy

- email: davidsefcik@seznam.cz

- tel. číslo: 721 155 076

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor stránek se synkem při rýžování zlata 2023.

Podpořte autora webu na mineralogické expedice na rok 2024.

č.účtu: 2334567153/0800

Pyrity - Navajún (vlastní nálezy) - video:

https://www.youtube.com/watch?v=Lv75WI4sZjs&t=998s

Celé jméno:
E-mail:
Heslo:

Bohdalec

 

          Máme tu další lokalitu minerálů na Vysočině. Vesnička Bohdalec se rozprostírá severně od Velkého Meziříčí. V okolí této vesničky se na polích nalézají především úlomky krystalů záhněd, citrínů a skorylů. Místní pole jsou dnes často navštěvovány sběrateli a doslova luxovány. Zajímavější jsou pro nás sběratele však primární výskyty pegmatitů. Těch zde bylo objeveno nespočet. V okolních lesích bylo vykopáno nespočet pegmatitových těles, které poskytly krystaly záhněd až několik dm dlouhé. Přilehlé obce jsou s výskyty záhněd též spojeny a místní nálezy stojí opravdu zato. Dnešním hitem jsou "citríny z vysočiny" a právě ty se v okolí Bohdalce a Laštoviček vyskytují. Citríny nejsou lokalizovány jako primární výskyty, ale jako výskyty sekundární (tzn. splaveny či posunuty transportem díky terénímu spádu v závislosti na gravitaci a vodním režimu půd. Nejčastěji se vyskytují jako omleté krystaly. Pokud citríny kopeme, tak lze narazit na lesklé krystaly, které jsou často lokalizovány v nejližším okolí záhnědových dutin, odkud původem nejspíš pocházejí. Nejčastější velikost se pohybuje okolo 5 cm. Mezi největší citríny patří krystaly o velikosti až přes 20 cm !!!! To jsou však ojedinělé nálezy - především celoživotní. Okolí Bohdalce je krásná krajina a když k tomu přidáme výskyty zdejších estetických minerálů, tak jsme přímo v hotovém krystalovém ráji !

Obr.: Dokonalý krystal citrínu z polí od Bohdalce. Velikost do 10 cm. Citrín má ve skutečnosti skoro stejnou barvu. Foto: D. Šefčík.

         Zdejší pegmatity, které se skládají z křemene, živce, slídy a tmavých součástí jsou uloženy zejména v granulitech a biotitických pararulách. Dosahují dokonce až několik metrů. V místech kde se žíly potkávají můžeme narazit na větší dutiny, které mohou obsahovat až několik dm dlouhé krystaly záhněd. Dutiny se objevovaly jednak těsně pod povrchem, ale také i v hloubkách, do kterých se muselo dostávat bagrem či usilovném kopáním.Sbírat lze jednak na polích, ale pokud chceme nelézt opravdu větší krystaly záhněd a skorylů, tak musíme kopat. Časté krystaly záhněd byly okolo 10 cm, které se jevily jako podlouhlé a naprosto čiré a kouřové krystaly. Ty občas nasedaly na krystaly albitů, což je dělalo velmi estetickými. Tyto záhnědy lze fasetově brousit. Jsou kouřově zbarvené, ale většina z nich je naprosto černých a při podsvícení jdou nádherně čiré a drahokamové. Albity v krystalovaném provedení dosahovaly až 10 cm. Krystaly skorylů dosahovaly několi cm a vzácně byly i oboustranně ukončené. Dutiny vyplňuje časo jíl a rozdrcená slída a další tmavé součásti. Okraje pegmatitů bývají čato písmenkového typu. Středy pegmatitů obsahují větší zrna této magmatické horniny často v krystalovaném provedení. Dále musím zmínit výskyty zdejších citrínů, jako na ostatních lokalitách Vysočiny (Rousměrov, Bobrůvka a další..). Ty se zde nacházejí nejčastěji v transportovaném stavu, kdy jsou ulomené krystaly dokonale omleté a vytvářejí oblázky tvaru vejce. Pro nás jsou však zajímavější netransportované krystaly citrínů !! To je dnes velmi sběratelsky vyhledávaný materiál. Citríny se zde nevyskytují v příliš velkých krystalech. Často dosahují velikosti až nad 10 cm, velmi vzácně i více. Jejich hmota má často lehce oranžovo-žlutou barvu. Některé mají jemný žlutavý nádech a často se pletou s křišťálem. Vůbec těmi nejvyhledávanějšími a také šperkařsky nejvíce ceněnými ukázkami bývají krystaly sytě oranžovo-žlutých citrínů. Těch je zde velmi málo!!!!Se vznikem citrínů je to trochu složitější. Máme zde několik teorií a spousta badatelů si zastává odlišné teorie. Já si stojím za svou teorií, se kterou jsem se shodl i s mým šutráckým kamarádem z Blanska. Při kopání primárních pegmatitů jsme si všimli, že primár obsahoval pouze krystaly záhněd černé barvy. Pokud jsme však kopali v blízkém okolí tohoto pegmatitu, tak krystaly záhněd pomalu měnily barvu na světlejší. Čím dále jsme se vzdalovaly od primárního pegmatitu, tím se krystaly tzv. "žlutily" a poté jsme vykopávaly jen citríny a úlomky křišťálů. Takže je možné, že z narušeného primárního pegmatitu se dostalo pár krystalů mimo něj a tí pádem chemickou reakcí či možná změnou radiací v prostředí se měnily na citríny. Nikdy jsem zatím neviděl citrín, který by narůstal v primárním pegmatitu na albit. Třeba se však ale někomu povede takový nález učinit a tato "teorie" bude vystavena tlačítku zvaném delete. Co jinak dále dodat . No Vysočina skrývá spoustu dalších pokladů. Také jí pokrývá mnoho lesů, kde bude stovky, možná i tisíce dalších neobjevených mineralogických lokalit s výskytem mimořádných krystalů minerálů ! Tak Zdař Bůh, jak se říká mezi horníky a sběrateli,  hodně štěstí a síly při kopání !! A pozor na majitele luk, polí či lesů. Je třeba zakopávat za sebou díry !!!

Obr.: Krystal záhnědy od Bohdalce. Velikost  cca 10 cm. (kopané). Foto: D. Šefčík.

Geologický popis lokality a širšího okolí:

          Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzvihování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektotickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimetární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysokostupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Sklenného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lihnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.

Šance na nález v okolí Bohdalce:

     Možnost nálezů v okolí Bohdalce a přilehlých vesnic stále je. Chce to však vychytat vhodné počasí - po dešti a hlavně hlubokou orbu. Samozřejmě být na poli první je vždy zajímavější. Takže úlomky záhněd, citrínů či skorylů zde každý trpělivý sběratel nalezne. S kopáním primárních žil je to složitější. Po tom prahnu zejména já. Ale jak už jsem psal - je to o štěstí a trpělivosti a výdrži v kopání. Pokud má člověk nějaké indicie, tak pak musí jen kopat a kopat....

Obr.: Dokonalý krystal citrínu z polí od Bohdalce. Velikost do 10 cm. Citrín má ve skutečnosti skoro stejnou barvu. Foto: D. Šefčík.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).

 

Obr.: Krystal záhnědy od Bohdalce. Velikost  cca 10 cm. (kopané). Foto: D. Šefčík.

Obr.: Dokonalý krystal citrínu z polí od Bohdalce. Velikost do 10 cm. Citrín má ve skutečnosti skoro stejnou barvu - záleží na osvětlení a na úhlu paprsků. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal světlého citrínu od Bohhalce - kopané. Vlastní nález 2018. Velikost 7 cm. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal  citrínu od Bohhalce - kopané. Vlastní nález 2017. Velikost 5 cm. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal citrínu od Bohhalce - kopané. Vlastní nález 2017. Velikost 4 cm. Foto: D. Šefčík.