Pikárec

         Máme tu další lokalitu pegmatitových minerálů na Vysočině. Jedná se o širší okolí obce Pikárec, který nalezneme nedaleko Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Okolní pole této vesničky dodnes skrývají mnoho zajímavých nálezů. Koncentrace pegmatitů je situována také sv. od obce, kde bylo dřív nalezeno několik pegmatitových výchozů. Zejména můžeme hovořit o krystalech záhněd, živců a překrásných černých turmalínů - skorylů, které pocházejí ze zdejších dutinových pegmatitů. Velmi proslulý zde byl objev zdejšího lithnného pegmatitu, který obsahoval jedny z nejkrásnějších krystalů v Evropě - jednalo se o rubelity o velikosti až několik cm !! Zdejší pegmatity, které se skládají z křemene, živce, slídy a tmavých součástí jsou uloženy zejména v granulitech a biotitických pararulách. Dosahují dokonce až několik metrů. V místech kde se žíly potkávají můžeme narazit na větší dutiny, které mohou obsahovat až několik dm dlouhé krystaly záhněd. Dutiny se objevovaly jednak těsně pod povrchem, ale také i v hloubkách, do kterých se muselo dostávat bagrem či usilovném kopáním.

Obr.: Žezlová křišťálo-záhněda od Pikárce. Velikost krystalu 2,1 cm. Vlastní nález 2010. Foto: D. Šefčík 2019.

Sbírat lze jednak na polích, ale pokud chceme nelézt opravdu větší krystaly záhněd a skorylů, tak musíme kopat. Časté krystaly záhněd byly okolo 10 cm, které se jevily jako podlouhlé a naprosto čiré a kouřové krystaly. Ty občas nasedaly na krystaly albitů, což je dělalo velmi estetickými. Tyto záhnědy lze fasetově brousit. Jsou kouřově zbarvené, ale většina z nich je naprosto černých a při podsvícení jdou nádherně čiré a drahokamové. Albity v krystalovaném provedení dosahovaly až 10 cm. Krystaly skorylů dosahovaly několi cm a vzácně byly i oboustranně ukončené. Dutiny vyplňuje časo jíl a rozdrcená slída a další tmavé součásti. Okraje pegmatitů bývají čato písmenkového typu. Středy pegmatitů obsahují větší zrna této magmatické horniny často v krystalovaném provedení. Dále musím zmínit výskyty zdejších citrínů, jako na ostatních lokalitách Vysočiny (Rousměrov, Bobrůvka a další..). Ty se zde nacházejí nejčastěji v transportovaném stavu, kdy jsou ulomené krystaly dokonale omleté a vytvářejí oblázky tvaru vejce. Pro nás jsou však zajímavější netransportované krystaly citrínů !! To je dnes velmi sběratelsky vyhledávaný materiál. Citríny se zde nevyskytují v příliš velkých krystalech. Často dosahují velikosti až nad 10 cm, velmi vzácně i více. Jejich hmota má často lehce oranžovo-žlutou barvu. Některé mají jemný žlutavý nádech a často se pletou s křišťálem. Vůbec těmi nejvyhledávanějšími a také šperkařsky nejvíce ceněnými ukázkami bývají krystaly sytě oranžovo-žlutých citrínů. Těch je zde velmi málo!!!!Se vznikem citrínů je to trochu složitější. Máme zde několik teorií a spousta badatelů si zastává odlišné teorie. Já si stojím za svou teorií, se kterou jsem se shodl i s mým šutráckým kamarádem z Blanska. Při kopání primárních pegmatitů jsme si všimli, že primár obsahoval pouze krystaly záhněd černé barvy. Pokud jsme však kopali v blízkém okolí tohoto pegmatitu, tak krystaly záhněd pomalu měnily barvu na světlejší. Čím dále jsme se vzdalovaly od primárního pegmatitu, tím se krystaly tzv. "žlutily" a poté jsme vykopávaly jen citríny a úlomky křišťálů. Takže je možné, že z narušeného primárního pegmatitu se dostalo pár krystalů mimo něj a tí pádem chemickou reakcí či možná změnou radiací v prostředí se měnily na citríny. Nikdy jsem zatím neviděl citrín, který by narůstal v primárním pegmatitu na albit. Třeba se však ale někomu povede takový nález učinit a tato "teorie" bude vystavena tlačítku zvaném delete. Co jinak dále dodat . No Vysočina skrývá spoustu dalších pokladů. Také jí pokrývá mnoho lesů, kde bude stovky, možná i tisíce dalších neobjevených mineralogických lokalit s výskytem mimořádných krystalů minerálů ! Tak Zdař Bůh, jak se říká mezi horníky a sběrateli,  hodně štěstí a síly při kopání !! A pozor na majitele luk, polí či lesů. Je třeba zakopávat za sebou díry !!!

Obr.: Můj největší krystal záhnědy o velikosti přes 20 cm. Po pravé straně do ní zarůstá krystal skorylu. Velmi pěkná ukázka. Foto: D. Šefčík.

Geologický popis lokality a širšího okolí:

     Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzvihování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektotickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimetární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysokostupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Sklenného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lihnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.

Obr.: Velmi transportovaný úlomek části krystalu citrínu od Pikárce. Vlastní nález 2010. Velikost 8 cm. Foto: D. Šefčík.

Šance na nález v okolí Pikárce:

    Jak už jsem zmiňoval na začátku, tak se jedná o polní lokalitu, takže pokud chceme nalézt nějaký krystal záhnědy či skorylu, tak vyražme po orbě a pořádném dešti. Chce to chodit a chodit. Na místních polích bylo dříve několikráte kopáno. Lokalita je ale stále nadějná. Já jsem zde osobně nalezl v roce 2012 velmi malé, ale zato krásné krystaly záhněd a citrínů. Jedná se pouze o polní sběry. Většina pegmatitů je zde již vykopaná. Lokalita Li-pegmatitu, která byla několikráte bagrována je také velmi přebraná. Tu nalezneme kousek od plynovodu. Kopání zde nedoporučuji, protože místo je poblíž zdejší silnice. Při pořádném dešti a trpělivosti se může při velikém štěstí zadařit a nalézt malý třípek rubelitového krystalu a na okolní polích Pikárce je možné nalézt záhnědy, citríny a skoryly... Tak hodně štěstí !!!

Seznam popsaných minerálů v blízkém okolí Pikárce:

     - křemen - (záhněda, morion, křišťál, citrín..), turmalíny (skoryl, rubelit..), muskovit, granát a další.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).

Obr.: Kolekce citrínů, záhněd a skorylů z pegmatitové oblasti Bobrůvky, Pikárce, Rousměrova a Bohdalce a okolí. Sbírka a foto: D. Šefčík. 

Obr.: Krystal záhnědy od Pikárce. Velikost okolo 10-15 cm. Vlastní nález. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal citrínu od Pikárce. Velikost okolo 5 cm. Vlastní nález. Foto: D. Šefčík.

Obr. Ukončené krystaly skorylů od Pikárce. Vlastní nálezy. Velikost okolo 2 - 3 cm. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Obří krystal záhnědy z Pikárce. Velikost přes 20 cm. Starší nález. Sbírka a foto: D. Šefčík.