Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:
Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:
Všem příznivcům mineralogie přeji mnoho zdraví, štěstí, trpělivosti a hodně nových raritních nálezů v roce 2022 !
Mgr. David Šefčík
Písek 397 01 - jižní Čechy
davidsefcik@seznam.cz
721 155 076
Autor stránek se synkem při rýžování zlata 2023.
Podpořte autora webu na mineralogické expedice na rok 2025.
č.účtu: 2334567153/0800
Obecný popis lokality:
Lokalita Česká Mez je dnes velmi populární lokalitou v České Republice, a to díky výskytu fantastických krystalů lesklých ametystů. Ty jsou vyorávány na poli hned před obcí po pravé straně. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 1 cm - 4 cm. Raritně i více, ale to jsou ojedinělé nálezy. Místní krystaly pocházejí ze zdejších rozplavených dutin, které zde byly vykrystalizovány ve zdejším horninovém podloží a tvořil je velmi kvalitní světlý ametyst. V některých případech krystaly přecházely z křišťálu do ametystu a vytvářely nádherné krystalové inkluse uvnitř krystalu. Mezi nejvzácnější ukázky patří žezlové ametysty. Ty jsou tvořený dlouhým krystalem kříšťálů, na který narůstá "žezlo" ametystu o velikosti okolo několika málo cm. Mezi nejkrásnější nálezy patří ukázky od místních kopáčů z Vysočiny, které osobně znám. Těm se povedlo zachytit pomocí kopání několik krystalových rozplavů (druhotných akumulací obsahů původních dutin), které posktly fantastická žezla ametstová žezla a volné doknalé oboustranné ametsty. Ametysty mám velmi rád a tyto z České Meze patří mezi velmi estetické a oblíbené. Dnes se jedná o velmi cennou záležitost. Tak přeji všem mnho štěstí při návštěvě lokality!!!
Geologický popis lokality a jejího rozsáhlého okolí na Českomoravské vrchovině:
Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzdvyhování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektonickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimentární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysoko-stupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Skleného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lithnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.
Možnosti sběru:
- Značně omezené díky velké publicitě lokality a následné návštěvnosti sběratelů. Lokalita leží hned vedle hlavní silnice do obce. Přesto zle stále nalézt krystal ametystu a křemene na zdejším poli po dešti - to však musíte mit veliké štěstí a být mezi prvními na lokalitě.
Výskyt minerálů:
- Křemeny, ametyst, křišťál, záhněda, živec.
Použitá literatura:
- Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.
- Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).
- P. Pauliš, Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska-. ., Kutná Hora 2001 str. 21-22.
- (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).