Hodiškov

            Vesnička Hodiškov se rozprostírá jižně od CHKO Ždárské vrchy nedaleko Řečice a Bohdalce u Velkého Meziříčí. Okolí toto vesničky je známo výskytem pegmatitů, které v minulosti poskytly velmi zajímavé ukázky krystalů záhněd, skorylů a "sekundárních" krystalů citrínů. Dnes se v okolí obce stále hledá, avšak místní výskyty krystalů jsou značně vybrány. V okolí Hodiškova bylo během toho desetiletí vykopáno nespočet dutin s opravdu velkými krystaly záhněd. Dokonce jsem viděl i žezlové záhnědy, které byly opravdu estetické. Přilehlé vesničky, jako je např.. Bohdalec, Bobrůvka či Rečice a jiné se pyští též výskytem pegmatitů mimořádných hodnot. Nalézáme se totiž v oblasti ráje krystalů záhněd a citrínů.

Obr.: Opravdu pěkná ukázka žězlové záhnědy od Hodiškova, kterou jsem dostal darem (kopané) - 2018. Velikost žezla 4-5 cm. Foto: D. Šefčík.

            Zdejší pegmatity, které se skládají z křemene, živce, slídy a tmavých součástí jsou uloženy zejména v granulitech a biotitických pararulách. Dosahují dokonce až několik metrů. V místech kde se žíly potkávají můžeme narazit na větší dutiny, které mohou obsahovat až několik dm dlouhé krystaly záhněd. Dutiny se objevovaly jednak těsně pod povrchem, ale také i v hloubkách, do kterých se muselo dostávat bagrem či usilovném kopáním.Sbírat lze jednak na polích, ale pokud chceme nelézt opravdu větší krystaly záhněd a skorylů, tak musíme kopat. Časté krystaly záhněd byly okolo 10 cm, které se jevily jako podlouhlé a naprosto čiré a kouřové krystaly. Ty občas nasedaly na krystaly albitů, což je dělalo velmi estetickými. Tyto záhnědy lze fasetově brousit. Jsou kouřově zbarvené, ale většina z nich je naprosto černých a při podsvícení jdou nádherně čiré a drahokamové. Albity v krystalovaném provedení dosahovaly až 10 cm. Krystaly skorylů dosahovaly několi cm a vzácně byly i oboustranně ukončené. Dutiny vyplňuje časo jíl a rozdrcená slída a další tmavé součásti. Okraje pegmatitů bývají čato písmenkového typu. Středy pegmatitů obsahují větší zrna této magmatické horniny často v krystalovaném provedení. Dále musím zmínit výskyty zdejších citrínů, jako na ostatních lokalitách Vysočiny (Rousměrov, Bobrůvka a další..). Ty se zde nacházejí nejčastěji v transportovaném stavu, kdy jsou ulomené krystaly dokonale omleté a vytvářejí oblázky tvaru vejce. Pro nás jsou však zajímavější netransportované krystaly citrínů !! To je dnes velmi sběratelsky vyhledávaný materiál. Citríny se zde nevyskytují v příliš velkých krystalech. Často dosahují velikosti až nad 10 cm, velmi vzácně i více. Jejich hmota má často lehce oranžovo-žlutou barvu. Některé mají jemný žlutavý nádech a často se pletou s křišťálem. Vůbec těmi nejvyhledávanějšími a také šperkařsky nejvíce ceněnými ukázkami bývají krystaly sytě oranžovo-žlutých citrínů. Těch je zde velmi málo!!!!Se vznikem citrínů je to trochu složitější. Máme zde několik teorií a spousta badatelů si zastává odlišné teorie. Já si stojím za svou teorií, se kterou jsem se shodl i s mým šutráckým kamarádem z Blanska. Při kopání primárních pegmatitů jsme si všimli, že primár obsahoval pouze krystaly záhněd černé barvy. Pokud jsme však kopali v blízkém okolí tohoto pegmatitu, tak krystaly záhněd pomalu měnily barvu na světlejší. Čím dále jsme se vzdalovaly od primárního pegmatitu, tím se krystaly tzv. "žlutily" a poté jsme vykopávaly jen citríny a úlomky křišťálů. Takže je možné, že z narušeného primárního pegmatitu se dostalo pár krystalů mimo něj a tí pádem chemickou reakcí či možná změnou radiací v prostředí se měnily na citríny. Nikdy jsem zatím neviděl citrín, který by narůstal v primárním pegmatitu na albit. Třeba se však ale někomu povede takový nález učinit a tato "teorie" bude vystavena tlačítku zvaném delete. Co jinak dále dodat . No Vysočina skrývá spoustu dalších pokladů. Také jí pokrývá mnoho lesů, kde bude stovky, možná i tisíce dalších neobjevených mineralogických lokalit s výskytem mimořádných krystalů minerálů ! Tak Zdař Bůh, jak se říká mezi horníky a sběrateli,  hodně štěstí a síly při kopání !! A pozor na majitele luk, polí či lesů. Je třeba zakopávat za sebou díry !!!

Obr.: Krystaly světlé záhnědy na albitu. Velikost vzorku okolo 10 cm.  Foto: D. Šefčík.

Geologický popis lokality a širšího okolí:

          Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzvihování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektotickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimetární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysokostupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Sklenného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lihnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.

Šance na nález v okolí

          Okolní pole stále poskytují naději v nalezení krystalů záhněd, citrínů či úlomků krystalů skorylů. Chce to všam vědět kde hledat a být na daném místě ve správný čas. Možnost nálezu vždy je - jako i v přilehlých vesničkách (Bobrůvka, Bohdalec, Rousměrov).. tak hodně štěstí při hledání či kopání !

Obr.: Opravdu pěkná ukázka žězlové záhnědy od Hodiškova, kterou jsem dostal darem (kopané) - 2018. Velikost žezla 4-5 cm. Foto: D. Šefčík.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).

Obr.: Luxusní krystal žezlové záhnědy v asociaci s krystaly albitů. Lokalita: Hodíškov, Vysočina. Nález 2020. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Předchozí vzorek s jiným pozadím pro estetiku a vaše kochání. (Luxusní krystal žezlové záhnědy v asociaci s krystaly albitů. Lokalita: Hodíškov, Vysočina. Nález 2020. Sbírka a foto: D. Šefčík).

Obr.: Luxusní krystal žezlové záhnědy v asociaci s krystaly albitů. Čerstvá momentka. Lokalita: Hodíškov, Vysočina. Nález 2020. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Luxusní krystal žezlové záhnědy v asociaci s krystaly albitů. Čerstvá momentka. Lokalita: Hodíškov, Vysočina. Nález 2020. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal záhnědy přímo vytažený z dutiny. Velikost okolo 4 cm. Hodíškov 2020. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal záhnědy přímo vytažený z dutiny. Velikost okolo 4 cm. Hodíškov 2020. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal záhnědy přímo vytažený z dutiny. Velikost okolo 3 cm. Hodíškov 2020. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Broušená záhněda z Hodíškova, 21 ct. vlastní nález 2021. Brus:  Štrbák. Sbírka a foto D. Šefčík 2022.