Dolní Bory

Obecný popis lokality:

          Vesnička Dolní Body se rozprostírá zhruba 6-10 km severně od Velkého Meziříčí a sousedí s vesnicí Horní Bory. Tyto obce spadají do velmi významné pegmatitové oblasti na Vysočině, která je velmi bohatá na krystaly křemene. Jedná se zejména o černé křemeny - záhnedy. Dolní Bory jsou proslulé jednak polními výskyty záhněd, citrínů a skorylů a jednak těžební činností, která zde probíhala v minulém stolení. Cílem težby bylo dolování živce pro keramické účely a zpevnění cest. Při těchto dobývkách bylo odkryto v podzemí nespočet gigantických dutin v pegmatitu, jež poskytly veliké krystaly záhněd drahokamových kvalit. Velikost krystalů záhněd se pohybovala v podzemí okolo 1 dm - 1,x m. Ty byly v asociaci s černým lesklým a často ukončeným turmalínem a muskovitem. Podzemní dobývky a povrchové haldy se rozprostírají nedaleko obce v zalesěném komplexu znavén "Hatě". V podzemí je raženo nespočet šachet a místností, které se postupem času v některých místech zavalují. 

        Okolní pole a lesy poskytují mnoho zajímavostí. Po hluboké orbě byly dříve nálézány úlomky křemenných hmot pocházejících s dutinových pegmatitů. Druhotně se vyskytují citríny, které vznikly erozními činiteli rozplavením z primárních dutin se záhnědami a následným rozplavením a vypálením pomocí UV záření a dalších chemických procesů spojených s teplotními změnami. Citríny jsou dnes velmi vzácné v této oblasti. Během něklika desítek let bylo nalezeno v okolí Dolních Borů nespočet dutin v lesích. Jednalo se o dutinové pegmatity s albitem, skorylem a obřími krystaly záhněd. Největší krstaly záhněd v těchto pgmatitech měli až k 1 m !! Podařilo emi získat do sbírky pár exeplářů z největších nalezených dutin této oblasti. Jedná se o krystaly drakomamových záhněd o velikosti až 25 - 30 cm. Na vlastní oči jsem viděl krystaly mnohem větší, které dnes bhužel nejsou někde k vidění. Tato oblast patří mezi velice perspektivní do budoucích let, avšak bez polomů a intenzivního sondování nepřipadá v úvahu další nový nález dutinových pegmatitů. 

Geologický popis lokality a širšího okolí:

          Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzvihování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektotickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimetární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysokostupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Sklenného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lihnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.

Šance na nález v okolí

          Pole v okolí Dolních Borů můžou stále poskytnout krystaly záhěd či citrínů z různých rozplavených dutin. Těž úlomky skorylů je možné často předpokládat zejména po dešti na polích. Co se týče areálů bývalých dolů na živec u Dolních Borů, tak zde lze na haldách v zalesněném komplexu ústavičně kopat. Kro má štěstí, tak může narazit na krystaly ukončených skorylů a na pěkné záhnědy (někdyi hypopararelní). Běžně lze narazit na krystaly andalusitů a sekaninaitů. Jinak pokud půjdete do podzemí, což musíte vědět kudy, tak lze vydobít ze stěn krásné krystaly sekanianitů a andalusitů a lze při velkém úsilí narazit při odlamování pegmatitu na dutinu se záhnědami. Všem velmi doporučuji a hodně štěstí při kopání na haldách!! - dávejte však pozor - celý kopec je poddolovaný. Jinak v okolních lesích lze narazit na nové pegmatity. Pár z nich již bylo kamarády nalezeno a poskytly jim jedny z největších krystalů záhněd z oblasti. Krystaly měly běžně okolo 20 - 30 cm !!! To je již však minulost a předpoklad takového nového nálezu je jak hledat jehlu v kupce sena. Držím palce!!!

Výskyt minerálů:

          - Křemenné hmoty (záhněda, kříšťál, morion), živce, apatit, cordierit - sekaninait, andalusit, elbait, skoryl a mnoho dalších.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

    - P. Pauliš, Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska-. ., Kutná Hora 2001 str. 21-22.

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).