Stránky určené pro všechny nadšence minerálů. Nalzneme zde plno mineralogických lokalit České republiky, Rakouska, Španělska a vltavínová naleziště!!

Bobrůvka

     Tak a máme tu jednu z nejslavnějších lokalit pegmatitových minerálů na Vysočině. Jedná se o širší okolí obce Bobrůvka, kterou nalezneme nedaleko Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Okolní pole této vesničky dodnes skrývají mnoho zajímavých nálezů. Zejména můžeme hovořit o krystalech záhněd, živců a překrásných černých turmalínů - skorylů, které pocházejí ze zdejších dutinových pegmatitů. Zdejší pegmatity, které se skládají z křemene, živce, slídy a tmavých součástí jsou uloženy zejména v granulitech a biotitických pararulách. Dosahují dokonce až několik metrů. V místech kde se žíly potkávají můžeme narazit na větší dutiny, které mohou obsahovat až několik dm dlouhé krystaly záhněd. Nejproslulejší oblastí okolo Bobrůvky jsou pole na návrší zvaném Houperk, které nalezneme sv. od zmíněné obce. Také severně od obce na okolních polích bylo již v minulosti odkryto nespočet dutinových pegmatitů. První známky o výskytu pestré mineralizace spadají do 19. stol. Dutinové pegmatity s krystaly dosahují nejčastěji velikosti okolo 0,5 - 1 m. Nejdelší popsaná žíla na zmíněném návrší Houperk dosahovala údajně až 10 m (Pauliš 2001). Dutiny se objevovaly jednak těsně pod povrchem, ale také i v hloubkách, do kterých se muselo dostávat bagrem či usilovném kopáním. Sbírat lze jednak na polích, ale pokud chceme nelézt opravdu větší krystaly záhněd a skorylů, tak musíme kopat. Popravdě - není sranda narazit na nepřekopaný pegmatit, protože tato lokalita je již natolik překopaná, že nemá cenu pokoušet se o usilovné ruční kopání (na Houperku). Třeba se však ale někomu zaštěstí! Nikdy neříkejme nikdy... Nikdy bych nic nevylučoval. Člověk nikdy neví, co ho v geologickém podloží čeká. Nejvýznamnější jsou krystaly zdejších záhněd, které mají krásný lesk a největší krystaly dosahovaly až přes 20 cm !!! Představte si to !! Neskutečný to rozměr na Českou republiku. Časté byly okolo 10 cm, které se jevily jako podlouhlé a naprosto čiré a kouřové krystaly. Ty občas nasedaly na krystaly albitů, což je dělalo velmi estetickými. Tyto záhnědy lze fasetově brousit. Jsou kouřově zbarvené, ale většina z nich je naprosto černých a při podsvícení jdou nádherně čiré a drahokamové. Albity v krystalovaném provedení dosahovaly až 10 cm. Krystaly skorylů dosahovaly několi cm a vzácně byly i oboustranně ukončené. Vzácnější mineralizace z dutinových pegmatitů jsou brookity a anatasy. Tyto kovově lesklé minerály dosahovaly velikosti prvních mm. Také zde byl v pegmatitech popsaný i apatit. Dutiny vyplňuje často jíl a rozdrcená slída a další tmavé součásti. Okraje pegmatitů bývají často písmenkového typu. Středy pegmatitů obsahují větší zrna této magmatické horniny často v krystalovaném provedení. Dále musím zmínit výskyty zdejších citrínů. Ty se zde nacházejí nejčastěji v transportovaném stavu, kdy jsou ulomené krystaly dokonale omleté a vytvářejí oblázky tvaru vejce. Pro nás jsou však zajímavější netransportované krystaly citrínů !! To je dnes velmi sběratelsky vyhledávaný materiál. Citríny se zde nevyskytují v příliš velkých krystalech. Často dosahují velikosti max. 10 cm, velmi vzácně i více. Viděl jsem citrín, který měl i přes 20 cm. Jejich hmota má často lehce oranžovo-žlutou barvu. Některé mají jemný žlutavý nádech a často se pletou s křišťálem. Vůbec těmi nejvyhledávanějšími a také šperkařsky nejvíce ceněnými ukázkami, bývají krystaly sytě oranžovo-žlutých citrínů. Těch je zde velmi málo!!!! Dají se nalézt na pár polích v okolí této obce. Se vznikem citrínů je to trochu složitější. Máme zde několik teorií a spousta badatelů si zastává odlišné teorie. Já si stojím za svou teorií, se kterou jsem se shodl i s mým šutráckým kamarádem z Blanska. Při kopání primárních pegmatitů jsme si všimli, že primár obsahoval pouze krystaly záhněd černé barvy. Pokud jsme však kopali v blízkém okolí tohoto pegmatitu, tak krystaly záhněd pomalu měnily barvu na světlejší - až citrínovou. Čím dále jsme se vzdalovaly od primárního pegmatitu, tím se krystaly tzv. "žlutily" a poté jsme vykopávaly jen citríny a úlomky křišťálů. Takže je možné, že z narušeného primárního pegmatitu se dostalo pár krystalů mimo něj a tím pádem chemickou reakcí či možná změnou radiací v prostředí se měnily na citríny. Nikdy jsem zatím neviděl citrín, který by narůstal v primárním pegmatitu na albit. Třeba se však ale někomu povede takový nález učinit a tato "teorie" bude vystavena tlačítku zvaném delete. Co jinak dále dodat . No Vysočina skrývá spoustu dalších pokladů. Také jí pokrývá mnoho lesů, kde bude stovky, možná i tisíce dalších neobjevených mineralogických lokalit s výskytem mimořádných krystalů minerálů ! Tak Zdař Bůh, jak se říká mezi horníky a sběrateli,  hodně štěstí a síly při kopání !! A pozor na majitele luk, polí či lesů. Je třeba zakopávat za sebou díry !!!

Obr.: Krystal záhnědy vyrůstající z albitu. Velikost krystalu okolo 4-5 cm. Foto: D. Šefčík.

Geologický popis lokality a jejího rozsáhlého okolí na Českomoravské vrchovině:

      Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzdvyhování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektonickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimentární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysoko-stupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Skleného...). Zde v Bobrůvce jsou často vázané na granulity a pararuly. Mineralogicky vzácné jsou výskyty lithnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.

Obr.: Dokonalá ukázka krystalů záhnědy narůstající na krystal bílého albitu. Bobrůvka. Starý sběr. Velikost ukázky do 10 cm. Foto: D. Šefčík..

Šance na nález v okolí Bobrůvky:

     Možnost nálezů - zejména citrínů, záhněd a skorylů stále je. Chce to vyčíhat orbu a pořádný déšť a každopádně si přivstat, protože zde určitě nebudeme sami na zdejších polích. Lokality jsou velmi frekventovaně navštěvované sběrateli z celé České republiky. Já jsem zde osobně nalezl pár krystalů záhněd, skorylů a citrínů, které mám dodnes ve sbírce. Takže se dá. Pokud jsme ale zmlsaní a máme ve sbírce pořádné vzorky z Vysočiny a toužíme po sběratelsky atraktivnějším vzorku, tak to je lepší si zakoupit vzorek na burze od místních sběratelů, které se účastnili bagrování či kopání pegmatitu před několika desetiletím. Jinak kopat bez povolení na Bobrůvce na poli nemá již takový význam. Jednak je lokalita dost překopaná a jednak zde často dělají problém místní zemědělci. Doporučuji pouze sběr minerálů na polích. Určitě něco nalezneme. Ať už skoryl, tak aspoň i zbytky krystalů záhněd či citrínů a křišťálů. Brookit a anatas, to je dnes už nejspíš minulostí. Pokud má ale člověk opravdu veliké štěstí, tak nevylučuji nález, jako na každé lokalitě. Citríny se dají sbírat i v širším okolí a je možné nalezt i nové "citrínové flíčky". Tak hodně štěstí !!

 

Seznam popsaných minerálů v blízkém okolí Bobrůvky:

     - křemen - (záhněda, morion, křišťál, citrín..), turmalíny (skoryl..), muskovit, granát, anatas, brookit, apatit, ilmenit, sillimanit, cordierit a další.

 

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

    - P. Pauliš, Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska-. ., Kutná Hora 2001 str. 21-22.

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).

 

Obr.: Krystal ukončeného skorylu z Bobrůvky. Starší sběr. Velikost do 3 cm. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal záhnědy z Bobrůvky. Starší sběr. Velikost 12 cm. Foto: D. Šefčík.

Obr: Krystal velmi světlého citrínu z Bobrůvky (vlastní nález - pole). Velikost okolo 4 cm. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Kolekce citrínů, záhněd a skorylů z pegmatitové oblasti Bobrůvky, Pikárce, Rousměrova a Bohdalce a okolí. Sbírka a foto: D. Šefčík.