Řečice

          Řečice - stačí se jen zmínit na burzách a každý zbystří!! Jedná se o velmi sběratelsky proslulou lokalitu, v jejíž okolí bylo nalezeno nespočet pegmatitových těles. Asi vůbec nejvýznamějším je výskyt Li-pegmatitu nedaleko obce, který obsahoval rubelity o velikosti až přes 10 cm. Rubelity jsou tmavě červené a vynikají velmi silným leskem, které jsou ehce zaměnitelné s rubelity z Ruska nebo Pákistánu. V okolí obce bylo nalezeno několik záhnědových pegmatitů obsahující kromě záhnědy pěkné ukázky skorylů a albitů. Druhotně se zde vyskytují omleté citríny, které jsou nalézány rozplavené v ornici. Jejich velikost se pohybuje do 10 cm a vzácně i více. Pro nás sběratele je však mnhem zajímavější výskyt rubelitů!! To je něco - i u nás jsou takové krásné barevné turmalíny!! Je to čest mít ve sbírce takovýto minerál z Řečice, a proto se následující odstavce budou patřit rubelitovému pegmatitu.

Obr.: Luxusní ukázka krystalu rubelitu v asociaci s krystalem albitu a záhnědy. Velikost krystalu okolo 2 cm. Starý sběr. Foto: D. Šefčík 2019.

         Pegmatit byl objeven v roce 1984 B. Umbrem při melioracích, kdy byl nalezen velký krystal rubelitu, jež byl ukázán místnímu sběrateli, který následně detekoval primární ložisko. Pegmatit měl směr SZ a délku přes 20 m. Hloubka žíly se pohybovala až cca do 6-7 m a byla důkladně vybagrována. Byla uložena v metamorfovaných horninách - migmatitizovaných rulách (Pauliš 2001). Krystaly rubelitu se objevovaly nejčastěji jako volné ukázky, jejichž původ je z dutin obsahujících albity. Krystaly narůstající na albity se objevovaly v menších rozměrech.  Jinak největší rubelit byl údajně nalezen o velikosti 13 x 8 cm a nepocházel z hloubky. Největší krystaly byly do metru pod povrchem. Často byly ukončené několika plochami a jejich lesk není s jinou lokalitou v Čr zaměnitelný.

Obr.: Malý a ukončený krystal rubelitu na albitu z Řečice. Velikost 0,4 cm. Foto: D. Šefčík 2019.

Geologický popis lokality a širšího okolí:

         Českomoravská vrchovina patří spolu se Šumavou k nejstarším pohořím Českého masívu, který je základní stavební jednotkou tohoto území. Za vytvoření zdejších vrchovin a pahorkatin mohlo tzv. Hercynské (Variské) vrásnění, které je datováno nejdříve do období prvohor. Následně doznívalo v druhohorách v triasu. Pod termínem vrásnění si představme různé pohyby (např. příkrovové) či vyzvihování, díky kterému došlo k hornotvornému procesu. Oblast vrchoviny je vymezena tektotickými liniemi. Jedná se o Přibyslavský hlubinný zlom, Sázavský hlubinný zlom, Třebíčský zlom a Blanickou brázdou. Převážná část území je tvořena především magmatickými a metamorfovanými horninami. Z vyvřelých hornin lze zmínit hojné granity, které se skládají z křemene, živce, slídy a různých tmavých součástí. Jsou různého typu a různé zrnitosti. Jejich stáří se odhaduje na paleozoické. Dále jsou v oblasti časté amfibolity, aplity, ale také i serpentinity. Sedimetární horniny jsou lokalizované v okolí říčních toků nebo v místech, kde původní řeky protékaly. Z přeměněných hornin jsou časté různé ruly - jedná se často o pararuly, které vznikají vysokostupňovou metamorfózou sedimentů. Asi nejvýznamnějšími horninami z hlediska mineralogie jsou pegmatity, které jsou velmi vyhledávány již celé staletí. Ty se vyskytují v několika metrech mocných žilách. Někdy i v desítkách metrů. V místech setkání žil, či rozšíření žil, můžeme narazit na dutinové pegmatity obsahující zejména krystaly záhněd, turmalínů či křišťálů. Druhotně poté citrínů, na jejichž vzniku se sešlo mnoho odlišných názorů. Víme jen, že v primárním pegmatitu se často nevyskytují - vyskytují se volně rozptýlené a transportované v okolí pegmatitů. Tyto pegmatity lokalizujeme do podoblasti mezi Velkém Meziříčím a Žďárem nad Sázavou (např. - okolí obce Pikárec, Bobrůvky, Sklenného...). Mineralogicky vzácné jsou výskyty lihnných pegmatitů. Těch je zde méně. Obsahují krystaly barevných turmalínů ! Nejčastěji rubelitů, foititů a verdelitů. Charakteristická lokalita lithnných minerálů je Dobrá voda, Řečice, Laštovičky, Pikárec a další.

Šance na nález:

      Nalézt či vykopat pořádný rubelit v Řečici je snad už nemožné. Lokalita je x-krát přebagrována a překopána, ale zase jak já říkám - vždycky se něco zapomene. Pokud by se na lokalitě znovu oralo, tak je možné nalézt po dešti nějaké malé úlomky rubelitu nebo malé krystalky rubelitu na albitu. Jinak v okolí obce je možné sbírat omleté citríny či úlomky záhněd. Nalezení nových pegmatitů se určitě nevylučuje. Chce to však povolení ke kopání. Hodně stěstí přeji !!

Seznam popsaných minerálů v blízkém okolí Pikárce:

     - rubelit, elbait, křemen - (záhněda, morion, křišťál, citrín..), turmalíny (skoryl, rubelit..), muskovit, granát a další.

Použitá literatura:

    - Čtení z geologických map - geovědní mapy Čr.

    - Geologie - skripta - Regionální geologie České republiky (http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm,).

    - Pauliš P. (2001): Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska. Kutná hora, str. 20 - 21.

   - (jinak ostatní tvrzení je z vlastního pozorování lokality).