Stránky určené pro všechny nadšence minerálů. Nalzneme zde plno mineralogických lokalit České republiky, Rakouska, Španělska a vltavínová naleziště!!

Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:

 https://www.facebook.com/groups/383146932449340/

Všem příznivcům mineralogie přeji mnoho zdraví, štěstí, trpělivosti a hodně nových raritních nálezů v roce 2022 !

Mgr. David Šefčík

Písek 397 01 - jižní Čechy

- email: davidsefcik@seznam.cz

- tel. číslo: 721 155 076

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor stránek s píseckým skorylem.

Podpořte autora webu na mineralogické expedice na rok 2022.

č.účtu: 2334567153/0800

Pyrity - Navajún (vlastní nálezy) - video:

https://www.youtube.com/watch?v=Lv75WI4sZjs&t=998s

Celé jméno:
E-mail:
Heslo:

Stříbro I.

      Tak a máme tu velmi proslulý Sříbrský rudní revír. Město Stříbro nalezneme přibližně 20-25 km západně od Plzně v západních Čechách. Jedná se o lokalitu, kde se již od zhruba 12. století těžily stříbrné rudy. Nyní zde můžeme spatřit pozůstatky důlních děl a některá z nich jsou dokonce zpřístupněná. Jedná se o skanzen štoly Prokop. Jinak pokud chceme vlastní nálezy minerálů, o kterých si přečteme dále, tak je třeba vyrazit na výsypky nedaleko tohoto města. Lokalita je významná díky výskytu překrásných krystalů cerusitů, galenitů a velikých krystalů křemene, do kterých často zarůstají paprsčité krystalky pyritů. Tyto křemeny jsou často kopané na výsypkách okolo tohoto městě. Však nadále si o nich přečteme pár řádků.

 

Geologická charakteristika Stříbra a okolí:

      Širší okolí Stříbra je budováno zejména různými silicity, fylitickými břidlicemi a metadrobami. Břidlice a droby jsou horniny sedimentárního původu. Časté jsou různé fylity, což jsou metamorfované horniny,které spadají do proteozoika. V okolí jsou také bazalt, andezitobazalt, což jsou vulkanity proteozoického stáří. Vlastní stříbrské zrudnění je vázáno na sericitické a chloritické fylity. Dále také na lamprofyrů a diabasů. Místami procházejí křemenné žíly, které obsahují mocné žíly a krystaly galenitu a sfaleritu.

 

Obr.: Hvězdicovité krystaly pyritů v krystalu křišťálu. Šířka záběru okolo 1,5 cm. Vlastní nález 2015. Foto: D. Šefčík.

Obecný popis Stříbrského rudního revíru a mineralogie lokality:

      Dolování zdejších rud (Ag, Zn, Pb,..) započalo již v 12. století. Přesněji první zpráva o dolování stříbrných rud pochází z roku 1186. Předmětem těžby bylo dolování stříbra, které využívali zejména k ražbě mincí. Později se doloval galenit, obsahující mnoho olova. Těžilo se několik stovek let. Těžební pauzy byly zejména v období válek. Jinak vytěžená ruda - zejména olovo, bylo dováženo do Velhartic a Českého Krumlova. Těžilo se i během 1. světové války, kdy bylo potřeba dosti olova pro armádní výzbroj a zásobu. V období válek 20. stol. bylo uváděno, že se vytěžilo až 8 tisíc tun olova/rok. V letech 1950-1970 (zhruba) bylo vytěženo neuvěřitelných 615 tisíc tun rudy (olovo+zinek+stříbro). Během těžby zde bylo pojmenováno několik hlavních šachet. Nejvýznamnější bylo podzemí šachet - Prokop, Leo, Josef, Barbora a další. Rudní revír má velikou rozlohu a je rozdělen do 4 revírů (Pauliš 2003). Nejhlubší šachty byly prozkoumány až do 350 metrů !! Dnes je zde zpřístupněný skanzen, kde se můžeme dozvědět více informací ohledně těžby, historii, mineralogii a hornictví.

      Nyní se pojďme trochu zaobírat mineralizací za doby těžby. Rudy byly často vázány na křemenné žíly. V nich se často objevovaly veliké krystaly galenitů, které se uvádějí o velikosti krystalů až 20 cm. Častý byl rovněž sfalerit, chalkopyrit a arsenopyrit. Za zmínku stojí až 15 cm velké krystaly kalcitů. Hojný byl světle béžový lupenitý baryt. Časté byly křemenné geody, které obsahovaly dokonalé krystaly krychlí galenitů. Dnes jsou na burzách velmi vyhledávány. Krystaly křemene dosahovaly hrany přes 10 cm. Tvořily veliké bloky, až několik dm dlouhé srůsty. Dnes jedním z nejvyhledávanějších stříbrských minerálů je nerost cerusit. Ten se zde vyskytoval ve dvou formách, a to "mladší" a "starší". Mladší forma měla jehlicovité drobné krystaly.  "Starší" cerusity se vyskytovaly jako krásné 4-5 cm velké krystaly na galenitovém podkladu či na křemenech. Mají hnědavou barvu (viz foto). Dnes se na burzách již moc často neobjevují a šance na nález je velmi mizivá. Dále se zde vyskytovaly zelené a hnědé pyromorfity (také nazývané miesity) v soudečkovitých krystalech o velikosti pár mm. Sběr a dolování v podzemí je dnes velmi riskantní. Zkušenosti však mám s kopáním na starých haldách směrem na Sytno (viz mapka a fotografie z místa). Zajímavé jsou nálezy krystalů křemene, ve kterých můžeme spatřit úžasné hvězdičky pyritů. Dále se zde vyskytuje hojně galenit a sfalerit. Na haldách se vyskytují i druhotné minerály - sádrovce a červené minia. Sádrovce se vyskytují max. 1 cm dlouhých tence krystalizovaných jehličkách. Minia vznikla přetavováním galenitů na výsypkách, kam dříve sypali horký popílek a jsou velmi vzácná.

Šance na nálezy:

      Dnes lze kopat zejména na velké haldě směrem na Sytno (viz mapa). Zde se nalézá ohromná halda, kam sypaly vytěžený materiál spolu s popelem. Lze přímo pod haldou zaparkovat auto. V roce 2014/15 byla halda zčásti bagrována a to zapříčinilo "sraz mnoho kopáčů". Kopalo se o sto-šest. Mně se osobně povedlo vykopat spoustu zajímavých věcí, u kterých jsem velice hlasitě radostně křičel! Jednalo se o veliké krystaly křemene poseté hvězdičkami pyritů. Krystaly mají délku do 10 cm (viz foto). Na některé krystaly křemene dokonce narůstají krystaly sfaleritů či malých galenitů. Na haldě je hojný druhotný sádrovec. Pozor, pokud si ho chceme zachovat do sbírky, tak je nutné ho nezabalovat do novin, nýbrž umístit opatrně do krabičky. Jeho jemné podlouhlé krystaly se snadno poničí pouhým mytím kartáčkem či zabalením do novin. Všude na haldě však křemeny a galenity nejsou. Chce to najít ten správný flíček. Ten však může být ale i ve 3-4 metrové v hloubce. Doporučoval bych jezdit na více dní. Za den se toho dnes již moc nevykope. V prvním velikém výkopu na haldě (výkop o něco výše) se vyskytovaly červené minia vznikající z galenitu. Ty jsou však velmi ojedinělá a chce to velmi dost kopat a mít trpělivost. Na vrchu výsypky je ideální místo na stanování, kde najdeme i ohniště a máme zde krásný výhled. Nedoporučoval bych jezdit za parných slunečných dnů, protože zdejší horniny se natolik rozpálí, že po hodině kopání z nás zbydou ukrutně usmažení nadšenci.

Obr.: Historická ukázka krystalů cerusitů na galenitu. Velikost vzorku okolo 8 cm. Foto: David Šefčík 2018.

Popsané minerály na lokalitě:

     - galenit, sfalerit, křemen, křišťál, cerusit, pyromorfit (miesit), pyrit, chalkopytit, sádrovec, minium, greenockit, kalcit, stříbro, siderit, anglesit a mnoho dalších,

 

Použitá literatura:

    - P. Pauliš, Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech II ., Kutná Hora 2003 str. 111-113.

    - čtení z geologických map.

 

Fotografie vzorků:

Obr.: Miesit (pyromorfit) na galenitu - Srtříbro. Krystaly okolo 1 mm.

Obr.: Detail zatím pro mne neznámého minerálů v krystalu křišťálu. Detail cca do 1 cm. Stříbro - Halda. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Hvězdicovité krystaly pyritů v krystalu křišťálu. Šířka záběru okolo 1,5 cm. Vlastní nález 2015. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Hvězdicovité krystaly pyritů v krystalu křišťálu. Šířka záběru okolo 1 cm. Vlastní nález 2015. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Makrofotka krystalů sádrovce ze Stříbra (halda). Šířka záběru 1,5 cm. Vlastní nález 2015. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Obří vzorek krystalů křemene posetých krystalama sfaleritů. Velikost vzorku okolo 25 cm. Vlastní nález 2015.

Obr.: Detail předchozího vzorku sfaleritu.

Obr.: Detail krystalů sfaleritů narostlých na krystalech křemene a křišťálu. Vlastní nález 2015. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Krystal galenitu v křemené dutině. Velikost krystalu okolo 3 cm. Vlastní nález.

Obr.: Můj doposud největší krystaly křemene, které jsem vykopal na haldách. Hrana krystalu má okolo 5 - 7 cm. Nález 2015. To byla euforie sakra !!!!