Otovsko a Meclovko

      Oblast Otovska a Meclovska najdeme nedaleko Poběžovic, které leží přibližně 10 km severozápadně od města Domažlice. Oblast v okolí Poběžovic je jedna z nejvýznamnějších v České republice z hlediska výskytu velikých krystalů berylu za doby těžby. Krystaly dosahovaly až 0,5 m. Dnes najdeme v terénu několik opuštěných lomů a šachtic, kde se těžil živec. Pegmatit na některých místech vystupuje i na okolních polích. První zmínky o těžbě živce spadají do 16-17. stol. Velmi intenzivně se těžilo v 19. stol. v okolí Otova, kdy se těžil živec pro keramické účely a byl dovážen do porcelánových výroben Vídně, Plzně a Českých Budějovic. V následujících odstavcích se dozvíme o historii, geologii, mineralogii a možnostech nálezu minerálů.

Obr.: Část krystalů berylů (zadní část) vystavených v mé "šutrácké komnatě" z oblasti Otova, Poběžovicka. Jedná se o historické vzorky, které jsem pořítil ze starých sbírek pomocí vyměny nebo darem. Tyto krystaly se vyskytují na burzách jen ojediněle. Krystal vpravo nahoře má okolo 15 cm a pochází ze sbírek prof. Kašpárka. V popředí jsou vystavené krystaly apatitů ze zaniklé lokality Opalice v jižních Čechách. Stav a foto D. Šefčík 2022.

Geologická charakteristika:

     Pegmatitová oblast Poběžovicka je budována především magmatickými a metamorfovanými horninami. Magmatické horniny lokalizujeme na území Poběžovického masívu. Z metamorfovaných hornin lze zmínit zejména pararuly, fylity a svory, které jsou součástí domažlického krystalinika. Jinak velký masív se dále skládá z různých dioritů a gaber. V durbachitech jsou lokalizované pegmatity a protínají zmíněné horniny rozsáhlého masívu. Pegmatity se řadí do muskovit-biotitických pegmatitů a bývají několik desítek metrů mocné. Pegmatit je magmatická hlubinná hornina vznikající krystalizací zbytkového magmatu. Pomalé ochlazování magmatu zapříčinilo vzniku větších složek minerálů - živců, křemene, slíd a vzácných minerálů.

Obr.: Sbírka velikých krystalů berylů z oblasti Otovska a Meclovska. Historické sběry, které se mi podařilo sehnat výměnou a koupí za několik xxx let pracného úsilí.

Obecný popis a mineralogie lokality:

     V pegmatitové oblasti Poběžovicka najdeme několik lokalit, kde se v minulosti těžil živec. Při těchto těžbách se často narazilo na pegmatity obsahující velmi vyhledávanou mineralizaci. Jednalo se zejména o zmíněné veliké krystaly berylů dosahujících maximálně 0,5 m a veliké spodumeny. Těžba živců byla provozována již ve středověku a nejvíce v 19-20. stol. Nejrozsáhlejší těžební činnosti byly v blízkém okolí Otova. Veliký důl je lokalizovaní na Větrném vrchu (468 m.n.m.) zvaný Otov I. Tato pegmatitová žíla dosahovala neuvěřitelných 300 metrů ! Kromě podpovrchové těžby zde byla i těžba hlubinná povrchová a nyní zde můžeme vidět pozůstatky a zbytky odvalů. Hloubka byla i okolo 50 metrů ! Dnes se do podzemí bohužel samovolně nedostaneme, protože vchod do podzemí je zamřížovaný. Jinak na Větrném vrchu je ještě jedna lokalita, kde se těžil pegmatit. Lokalizujeme ji na jižním úpatí tohoto vrchu a byla několik stovek metrů dlouhá (těžba nejspíše v 60. letech). Dále v okolí Otova a Poběžovic, Meclova nalezneme další pozůstatky po těžbě živce, které poskytly v dávných dobách velmi pozoruhodné minerály, včetně krystalů berylů.

Obr.: Největší krystal berylu z Poběžovicka v mé sbírce. Váha okolo 4-5 kg. Rozměry 155 * 135 cm. Krystal je z jedné části ukončený, jen by potřeboval trochu dočistit. Sehnal jsem ho po velikém úsilí za nemalou částku a jsem zato velmi rád. Vzorek pochází z historických nálezů. Sbíka a foto D. Šefčík 2022.

     Abych to vzal souhrnně, tak beryly se na zmíněných místech vyskytovaly až několika-decimetrových rozměrů ! Jinak se dále vyskytovaly obří lupeny muskovitů, veliké spodumeny a velké krystaly kasiteritů a sfaleritů. Vzácně se vyskytovaly gahtity, ferrocolumbity a celá řada fosfátů, sulfidů. Z fosfátu lze zmínit wolferit, rockbridgeit, augelit, lazulit, arrojaditdickinsonit a mnoho dalších. Také nesmím opomenout výskyty apatitů, kakoxeny či strengity. Lokalita byla za doby velmi pestrá. Ale nejvýznamnějším minerálem však byl beryl. Nejčastěji měl lehce nazelenalou barvu, někdy i hnědavou barvu a často na krystalech byly patrné geologické posuny a zlomy. Beryly měli často i zakončení. To je však minulostí lokality.

Obr.: Historické krystaly obecných berylů od Meclova a Otova. Velikost okolo 10 cm. Foto: D. Šefčík..

Obr.: Musím říst - fakt dokonalý krystal berylu od Otova ! Jedná se o historický vzorek, který jsem zakoupil na burze v Praze ve Strašnicích. Sice stál 5000 Kč - ale nemohl jsem ho tam nechat !!! Já jsem na ty beryly zatraceně ujetý!  Velikost krystalu je přesně 10 cm. Foto: D. Šefčík.

Šance na nález:

     Podle mých terénních průzkumů je oblast výsypek na Větrném vrchu málo probádaná. Žádná velká známka sběratelské činnosti. Jinak ostatní lokality jsou dnes buď zatopené nebo dosti zrekultivované. Pokud kopeme na okolních výsypkách, tak často vykopeme lupeny muskovitů. Výsypky jsou zarostlé, chce to kopat a kopat a sondovat a mít hlavně štěstí. Třeba se v blízkých letech někomu zaštěstí. Ostatní minerály jsou také velmi dnes ojedinělé. Lovu zdar !!

Výskyt minerálů:

     - beryl, spodumen, muskovit, ferrocollubmit, pyrit, albit, apatit, columbit, sfalerit, kasiterit, zirkon, granát, gahnit, magnetit, titanit, monazit, zoisit, chalkopyrit, wolferit, rockbridgeit, augelit, lazulit, arrojaditdickinsonit, spessartin a mnoho dalších, zejména mnoho druhotných fosfátů.

Použitá literatura:

   - P. Pauliš, Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech II-. ., Kutná Hora 2003 str. 115-117.

    - čtení z geologických map

Fotografie vzorků:

Obr.: Krystal namodralého berylu od Kramolína na Poběžovicku. Velikost x okolo 4 cm. Foto: D. Šefčík.