Vrančice u Milína

      Nedaleko obce Vrančice rozprostírající se přibližně okolo 1 km jižně od Milína, najdeme velmi stará důlní díla, která poskytla spoustu významných minerálů. První zmínky spadají do roku 1563. Těžily se zde polymetalické rudy. Velmi vzácná mineralizace byla lokalizována v dnes již opuštěných důlních dílech severně od obce. Je zde několik míst (výchozů, výsypek), kde lze doposud sbírat vzácné vzorky minerálů. Asi nejvýznamnější jsou nálezy stromeryeritů, čechitů, goethitů, mottramitů, jodargyritů a stovky dalších minerálů. V následujících odstavcích se dozvíme více o této významné lokalitě.

Geologická charakteristika okolí:

      Po geologické stránce je širší okolí Vrančic budováno zejména granodioritem, což je hlubinná magmatická hornina skládající se z biotitů a amfibolu. Stáří těchto hornin odhadujeme do paleozoika. Celá lokalita spadá do moldanubické oblasti. Dále v okolí vystupují biotitické až dvojslídné ortoruly, což jsou metamorfované horniny. Místami jsou obsaženy také pyroxen-amfibolické diority, albitity, gabra a různé porfyry. Vlastní těžené žíly protínaly zmíněné granodiority, dále také aplitické žuly a gabra. Nesmíme opomenout nedalekou těžbu uranových rud v okolí Příbrami. Širší okolí je po geologické stránce pestré.

Obr.: Paprsky krystalů goethitu z Vrančic - historický sběr. Velikost krystalů okolo 1 cm.

Obecný popis a mineralogie lokality:

      Samotná kóta Vraneč (608 m.n.m.) i její okolí, bylo již v minulosti proslaveno rozsáhlou důlní činností. První známky spadají do 15-16 ctého století. Těžily se zde polymetalické rudy, zejména chalkozín, který osahuje určité procento stříbra. Dále byl nejspíše dobýván galenit a sfalerit (ruda olova, cínu). Těžba byla několikráte opakována na různých místech okolo kóty Vraneč. Z novodobých těžebních činností se proslavil důl Alexandr, kde se těžilo od roku 1966 - 1991. Předmětem hlavní těžby bylo opět olovo, stříbro a zinek. Hlavní šachta Alexandr byla tvořena celkem 10 patry! Vlastní rudné žiloviny dosahovaly až 0,5 m. Hlavně se jednalo o goethit, galenit, sfalerit, pyrit, chalkopyrit a další. Součástí těchto žilovin byla bohatá akumulace vzácných minerálů. Hojně zde byly popsány Cu a Ag minerály. Častý byl bornit, chalkozín či samotné stříbro. Dále byly hojné arseny, nikelíny a ojediněle pyrargytit či polybazit a willemit. V Alexandru byl hojný také kalcit a baryt o rozměrech několika cm. Poslední dobou byly v dole Alexandr vyhledávány stromeryerity, které tvoří na kalcitech podlouhlé černé krystaly, které často připomínají "větve od stromů". Tento vzácný minerál je dnes velmi ojedinělý a mezi sběrateli velmi vyhledávaný.

     Další lokalitou jsou staré (asi z 15 - 16 stol.) haldy z první těžby polymetalických rud na Vranči. Najdeme je pod kótou v lese nad zmíněným dolem Alexandr. Při kopání byly hojné goethity či hematity. Goethity dosahovaly rozměrů až přes 10 cm. Vlastní krystaly byly méně časté a vyskytovaly se v dutinách o velikosti pár cm. Dále zde byla popsaná vzácnější polymetalická mineralizace. Velmi vyhledávaný byl tzv. čechit, který zde tvoří tmavé až černé mikroskopické krystalky o velikosti okolo 1 mm. Dále je velmi vyhledávaný vésigniéit, který tvoří zelené "vějířky" na puklinách. Hojnější byl chryzokol spolu s jodargiritem, který má velmi vysoký lesk a tvoří mikroskopické krystalky podobné jarositům. Dále se zde vyskytuje mottramit v milimetrových krystalech a descloizit. Ojedinělý je hedyfan, duftit či hemimorfit.

Obr.: Podlouhlý krystal stromeyeritu na kalcitu z Vrančic - Alexandr. Starý sběr. Velikost x přes 1 cm. Foto: D. Šefčík.

Šance na nález:

      Na středověkých haldách se stále kope. Určitě vykopeme spousta goethitů. Hojné ukázky nalezneme v kusové formě, kde na štěpných plochách uvidíme stříbřité vějířky. Občas lze i vykopat krystaly do dutinek. Chce to jen najít správné místo - takový ten flíček na kopání, kde je akumulace goethitu vyšší. Často jsem vykopával goethity i mělce po povrchem. Dále můžeme narazit na krystaly záhněd, které mohou být v asociaci s goethitem či hematitem. Dosahují malých rozměrů. Při usilovném a pečlivém kopání lze narazit na vésigniéit. To však musíme mít opravdu štěstí. Je zde velmi vzácný a na burzách téměř se nevyskytující. Také zde můžeme narazit na mikroskopický jodargitit a mottramit. Často vykopeme nazelenalé povlaky, často na puklinách - to je chryzokol. Další druhotné minerály jsou velmi vzácné. Na okolních haldičkách můžeme vzácně narazit na čechit, ale to chce trochu praxi, protože poznat čechit v terénu není jen tak! Jinak výsypky dolů Alexandr velmi zarůstají a jsou velmi přebrané. Ale co říci dále - určitě něco vykopeme, pokud máme aspoň trochu trpělivost. Z vlastních zkušeností i na těch nejpřebranějších lokalitách jsem vždy něco pěkného vykopal. Chce to jen štěstí a "čuch!

Obr. Velmi vzácná ukázka vésignieitu z Vranče. Velikost plochy cca 1,5 - 2 cm. Starší sběr.

Výskyt minerálů:

    - chalkozín, galenit, sfalerit, pyrit, bornit, stříbro, goethit, čechit, jodargirit, hedyfan, mottramit, hemimorfit, stromeriyt, vésigniéit, křemeny, záhnědy, skutterudit, covellin, vanadinit, jamesonit, mimetezit, willemit, arsen, cerusit, baryt, kalcit, magnetit, siderit a celé řada dalších vzácných minerálů.

Použitá literatura:

   - P. Pauliš, Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. ., Kutná Hora 2000 str. 92-93.

    - čtení z geologických map

Obr.: Nejspíš hedyfan - Vrančice, starý sběr. Záběr 1,5 cm.

Obr.: Hemimorfit - Vrančice - starý sběr. Dutinka okolo 2 mm. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Malachit - Vrančice, Vraneč. Velikost x okolo 0,5 cm. Vlastní nález 2023. Sbírka a foto: D. Šefčík 2023.

Obr.: Kovově lesklý čechit z Vranče. Záběr cca 1 cm.

Obr.: Velice zajímavé "jak semínka pšenice" vypadající krystaly zatím neznámého minerálu z Vrančic (halda). Krystaly nasedají na goethit, hematit a v nekterých místech jsou v asociaci s oranžovo-hnědými krystalovanými paprsky. Velikost krystalů okolo 1-2 mm. Pokud by jste někdo věděl, co je to zač, tak mi prosím napište email nebo zavolejte. Vlastní nález asi 10 let starý.