Horní Slavkov - Krásno (Hubert)

       Malé městečko krásno nalezneme přibližně 3,5 km jižně od Horního Slavkova a přibližně 15 km jižně od Karlových Varů. Jedná se o obrovský lom, který vznikl propadem podzemních komor. Samotná propadlina je opravdu velice hluboká a o šířce raději ani nemluvím. Je situovaná severně od Krásna (asi 1,5 km) - po pravé straně silnice z Krásna do Horního Slavkova. V lomu byla těžena pro nás velice známá ruda, a to cínová + wolframová. Cínová ruda byla získávána z minerálů zvaného kasiterit a wolframová ruda z wolframitu. Lokalita je jedna z nejpestřejších v České republice. V propadlině je popsána celá řada významných minerálů. K nejhojnějším patří již zmíněný kasiterit a wolframit, dále také topaz, apatit a mnoho dalších, o kterých bude nadále psáno. Kasiterity se vyskytly až v 15 cm dlouhých dokonalých krystalech, které patří údajně k jedním z nejkrásnějších na světě. To je však dnes minulostí. Lom (propadlina) je dobře přístupná ze strany od silnice. Při zpáteční cestě je třeba brát v úvahu, kolik kg materiálu poneseme, protože nás čeká značné převýšení. Já osobně jsem při první návštěvě táhnul snad 70 kg vzorků a měl jsem toho dost. V následujícím textu se dozvíme o geologii oblasti a podrobnějším mineralogickém popisu či o možnostech sběru na této lokalitě.

Geologická charakteristika:

      Širší okolí Krásna a Horního Slavkova je budováno zejména metamorfovanými horninami. Mezi nejčastější patří pararuly, které vznikají metamorfózou po horninách sedimentárních (usazených). Jejích stáří se odhaduje na paleozoické či proteozoické. Oblast zahrneme do slavkovského krystalinika. Dále jsou velice hojné vyvřelé horniny zvané granity, které vznikají krystalizací z velikých hlubin a jsou součástí krušnohorského plutonu. Také zde vystupuje greisenizovaný granit, avšak ne v takovém množství. Severo-východně od Krásna jsou situované albitity a feldspatity. Jedná se o hlubinné středně-zrnité magmatity. Cíno-wolframová ložiska jsou prostorově vázána na intruze granitů, tvořící masív Krudum (Pauliš 2000). Pásmo křemenných žil se táhne ve směru sv.-jz. mezi Horním Slavkovem, Krásnem a Čistou a obsahují Sn - W - Mo - Cu zrudnění. V této linii je bylo založeno spousta důlních děl, jako je např. Hubský a Lánský peň a mnoho dalších.

Obr.: Narůžovělé krystaly apatitů o velikosti o 0,5 cm. Historický sběr.

Obecný popis a mineralogie:

     Jak už jsem zmiňoval v úvodu, tak se jedná o velmi rozsáhlý lom (propadlinu), která je situovaná 1,5 km severně od městečka Krásna a po levé straně silnice, která vede z Krásna až do Horního Slavkova. Jedná se o největší důlní dílo v celém okolí. Samotná propadlina je široká přes 200 metrů a její hloubka dosahuje také značných rozměrů. Vstup do samotné propadliny je nejlepe přístupný ze strany silnice. Jedná se o cínové ložisko, na kterém se pracovalo od 2.pol 14. století až do roku 1850 (Pauliš 2000). Zdejší zrudnění je vázáno na křemenné žíly. Ty obsahovaly zejména kasiterity a wolframity. Kasiterit - těžená ruda cínu se zde vyskytovala velice hojně. Údajně ze bylo odhadováno až 10 000 tun cínu. Kasiterit (cínovec) je oxid ciničitý krystalizující ve čtverečné soustavě. Tento minerál vzniká krystalizací vysokoteplotních hydrotermálních roztoků. Jeho barva je nejčastěji hnědo-černá a má značný lesk. Obsahuje kolem 80 % cínu, který je využíván v cínařství a ve výrobě různých slitin. Krystaly dosahovaly několika cm, které jsou velmi ceněné. Vyskytují se v křemenech. Wolframit je rudním minerálem wolframu, který se často používá do žárovek či různých barev. Ten dosahuje také několika cm. Dalším významným minerálem je apatit, který hojně krystalizuje v křemenných dutinách fialové a zelené barvy. Krystaly často srůstaly a tvořily ideální vzorky k focení makrofotek. Dále je velmi proslavený karfolit, který tvoří zlatavé paprsčité agregáty - žilky. Ten je dnes velmi ceněný. Na burzách na něj stále občas narazíme. Topaz se vyskytuje ve světlých krystalech o velikosti v prvních milimetrů. Fluorit se vyskytuje hojně ve fialové barvě. Pyrit a chalkopyrit jsou velmi hojné. Vzácněji se vyskytl skorodit, olivenit či libethenit a mnoho dalších. Minerálů je zde popsána celá škála, o kterých si můžete přečíst nadále v odborné literatuře.

Výskyt minerálů:

    - kasiterit, wolframit, apatit, topaz, fluorit, olivenit, pyrit, chalkopyrit, slídy, karfolit, libethenit, beryl, bismutin, emplektit, molybdenit a mnoho dalších.

Možnosti sběru minerálů:

      Lom nalezneme poblíž hlavní silnice z Horního Slavkova ke Krásnu. Viz mapka. Lom určitě na mapě nepřehlédneme. Do lomu (propadliny) se dá dostat nejlépe od silnice po svazích či vyšlapaných pěšinách. V celé propadlině lze sbírat mnoho minerálů. Hojně můžeme nalézt wolframity a kasiterity, které tvoří krystaly v křemenech o velikosti hojně do 1 cm. Na dně lomu jsem často nacházel krystalky apatitů v křemenných dutinkách o velikosti pár mm. Vzácněji lze najít topaz. Jinak výskyt ostatních minerálů je možný, chce to však trpělivost a štěstí.

Použitá literatura:

   - P. Pauliš, Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. ., Kutná Hora 2000 str. 28-32.

    - čtení z geologických map

Fotografie vzorků:

Obr.: Krystal kasiteritu. Velikost x - 1 cm.