Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:
Přidejte se ke skupině "Ráj minerálů" na facebooku:
Všem příznivcům mineralogie přeji mnoho zdraví, štěstí, trpělivosti a hodně nových raritních nálezů v roce 2022 !
Mgr. David Šefčík
Písek 397 01 - jižní Čechy
davidsefcik@seznam.cz
721 155 076
Autor stránek se synkem při rýžování zlata 2023.
Podpořte autora webu na mineralogické expedice na rok 2024.
č.účtu: 2334567153/0800
Pyrity - Navajún (vlastní nálezy) - video:
David Šefčík, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Bydliště: Písek, E-mail: davidsefcik@seznam.cz
Článek vyšel v časopise Minerál - ročník XXIV. 2016/3 (str. 242-252).
Proslulý, v současné době zatopený a z pohledu historie jeden z nejvýznamnějších lomů ve střední Evropě nese název lom U Obrázku. Tento lom nalezneme v jižních Čechách nedaleko královského města Písek, kde probíhala těžba živce a druhotně růženínu. Těžené pegmatitové těleso poskytlo na přelomu 20. století celou řadu minerálů.Výskyt drahokamových odrůd berylů se proslavil zejména ve šperkařství a obohatil mnoho historických sbírek nejen v tehdejším Rakousku-Uhersku.V současné době je lom však zatopený. Na podzim roku 2014 byl zčásti odvodněn v rámci mineralogicko-geologického průzkumu, který provedlo Prácheňské muzeum v Písku (Cícha 2014). Tento průzkum trval několik měsíců. Po provedení průzkumných prací jsem měl možnost odvodněný lom opakovaně navštívit. Během intenzivního dobývání se mi podařilo získat ze samotného primárního pegmatitu mnoho velice vzácných minerálů, o kterých předkládám informaci v tomto příspěvku. Co zmíním již pro začátek, tak to je nález drahokamové odrůdy berylu –zlatého berylu alias heliodoru, jehož korodované krystaly mne svou krásou uchvátily především.
Oblast, ve které nalezneme lom U Obrázku, náleží do přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velký Mehelník (632 m.n.m.). Tato část Českého masívu je tvořena především silně metamorfovanými horninami prekambrického a paleozoického stáří, do nichž pronikají tělesa variských granitoidů (Cícha a Houzar, 2009). Širší okolí Písku buduje zejména gföhlská jednotka moldanubika s granulity, serpentinity a různými varietami migmatitů. Lom U Obrázku byl založen v tělese pegmatitu o mocnosti až 20 metrů (Cícha, 2005), který je uložen v biotitických žulorulách, a které lokálně prostupují durbachity Čertova břemene.
Lom U Obrázku byl založen roku 1883. Zpočátku byl těžen živec na zpevnění silnic, později byl živec dobýván pro keramické účely. Posléze byl těžen také růženín, který našel uplatnění v turnovských sklárnách. V dobách největší těžby (1885-1888) pracovalo v lomu okolo 40 dělníků. Těžba byla zastavena r. 1889, kdy byl lom 30 metrů dlouhý, 25 metrů široký a 22 metrů hluboký. Poslední zmínky o těžbě pocházejí z let 1925 až 1928. O veškerou dokumentaci, sběr, publikaci a výzkum se v těchto letech zasloužil středoškolský profesor a vynikající mineralog Augustin Krejčí (1856-1925), dále také prof. PhDr. Karel Vrba (1845-1922) a Dalimil Vařečka. (Cícha 2009).
Jak už bylo zmíněno, tak pegmatitové těleso poskytlo velice značné množství minerálů, které obohatily tuzemské i zahraniční sbírky. Mezi nejhojnější minerály pegmatitu patří krystaly černého turmalínu. Dále byl velice hojný růženín, apatit, beryl, arzenopyrit, ilmenit, monazit, xenotim, ilmenorutil, torbernit a mnoho dalších, viz Cícha a Novák (2009). Zcela originální je výskyt tzv. "písekitu". Tvoří smolně lesklé paprsky zejména v živci, vzácněji ve skorylu a berylu. Nejčastěji dosahuje velikosti okolo 1 cm, vzácně i více. Je slabě radioaktivní a velmi vyhledávaný sběrateli, protože jeho výskyt je popisovaný pouze v oblasti "Píseckých hor" a prozatím nebyl nikde jinde nalezen. Co je však zajímavější, tak to je výskyt dutin, které vznikaly přeměnou berylu. V těchto dutinách nalezneme poměrně vzácnější mineralizaci. Zejména se jedná o krystaly bertranditu, pokrývající stěny dutinek a vzácně i milaritu (viz J. Cícha, tento Minerál). Oba dosahují často milimetrových velikostí, vzácně se vyskytují větších rozměrů. V těchto dutinách se během těžby nacházely unikátní korodované heliodory a akvamaríny. Tyto velice vzácné exempláře byly kdysi využity ve šperkařství a k prodeji za poměrně nemalé peníze. Vzorky se prodávaly především do Vídně a Německa. Heliodory a akvamaríny byly dodávány také píseckému zlatníku F.X.Weberovi, který následně zahájil výrobu šperků s fasetově broušenými píseckými heliodory (Cícha 2005). Zlatnictví bylo na Velkém náměstí v Písku, kde se písecké drahé kameny také prodávaly (dnes na tomto místě sídlí obchodní dům "bývalá Luna"). Cena za broušené písecké drahokamy se v tehdejší době pohybovala okolo 30-40 krejcarů za 1 g (Cícha, 2005). Již v té době byly označovány jako tzv. "Písecké kameny". Vyskytovaly se o velikosti až okolo 2 cm nádherné průzračné typické zelenožluté barvy. Na sluníčku se prozradily svým korodovaným úžasným leskem a kvalitou, a proto o ně byl veliký zájem. Byl učiněn i nález morganitu o velikosti až 2,5 cm. Vůbec největší nalezený heliodor dosahující velikosti až 2,8 cm můžeme dnes vidět v prostorách Prácheňského muzea v Písku.
Jak už bylo psáno v úvodu, tak práce spojené s odvodněním lomu byly zahájeny na podzim roku 2014. Hladina vody byla snížena přibližně o 10 metrů. Značné množství bahna a odpadů znemožnilo odvodnit lom úplně. Nejbohatší místo pro sběr minerálů přímo z obnaženého pegmatitu, bylo situováno na severní až severovýchodní stěně lomu. Průzkum prováděl Jaroslav Cícha z Prácheňského muzea v Písku. Samotné dno nebylo odkryto. Po odvodnění se obnažila část pegmatitu, ve které krystaly skorylů dosahovaly hojně půlmetrových velikostí (Cícha 2014). Hned pod lávkou pro turisty ve vstupu do lomu, v dnes již zatopené části, byl potvrzený značně velký výskyt popisovaných minerálů, jako je zejména: beryl, skoryl, bertrandit, písekit, monazit, xenotim, arzenopyrit a další. Po uplynutí pár měsíců na lokalitu začalo jezdit značné množství sběratelů, kteří zde pravidelně "těžili". Nyní hladina vody v lomu již stoupla na původní úroveň a možnosti další "těžby" a vstupu do spodních částí lomu je bohužel nemožný.
Na výsypky lomu U Obrázku jezdím kopat přes 12 let. Když jsem poprvé uviděl tento odvodněný lom, tak po tolika letech paběrkování a přehrabování okolních výsypek lomu to byl pro mne naprostý ráj. Měl jsem tu možnost spolu s dalšími sběrateli dobývat zbylou část pegmatitu. Do spodních částí jsem se dostával pomocí slanění a pomocí dlouhých žebříků. Helma byla nejdůležitější věcí, protože zde často docházelo k pádu uvolněných kamenů ze stěn narušeného pegmatitu. Již po první návštěvě jsem byl zcela ohromen velikostí krystalů černého turmalínu (skorylu). Krystaly byly zejména na severní a severovýchodní stěně. Dosahovaly hojně přes půl metru. Během 2 měsíců se mi podařilo narazit na křemenné" jádro" obsahující ohromné zakončené skoryly. Zakončené skoryly měly průměru přes 10 cm a na délku několik decimetrů. Velikou nevýhodou bylo, že takovéto obří skoryly byly navětralé a často se rozpadly. Podařilo se mi dostat pouze pár takovýchto zachovalých exemplářů. Co musím zmínit, tak to je zakončený krystal vážící 13 kg o délce 42 cm a průměru v některých místech až 15 cm. Takovýchto zde bylo více, avšak většina krystalů se rozpadla a bylo velmi těžké dostat tyto "obry " ven z pegmatitu. Většinou byly skoryly po vydobytí, vyčištění a usušení zpevněny pomocí speciálních lepidel a tmelů, aby byly nadále ve sbírce zachovány pro další generace. V místech, kde byla akumulace skorylů poměrně větší, se vyskytovala poměrně vzácnější mineralizace. Hojně se vyskytovaly monazity, xenotimy, beryly a písekity. Monazity jsem našel do velikosti 1 cm. Krystaly xenotimů často nasedaly na paprsky písekitu v živci a dosahovaly několik okolo 0,5 cm.
Nejzajímavější byl výskyt samotných písekitů. Ty se zde objevovaly velmi často. Skoro u každého krystalu skorylu byl k vidění malý písekitový paprsek. Často byly hodně navětralé a paprsky hojně směřovaly od skorylů směrem dovnitř do živce. Podařilo se mi získat ze stěny pegmatitu podlouhlý paprsek dlouhý přes 2 cm. Během dobývání pegmatitu jsem narazil na stovky písekitů. Nejčastěji to byl pouze jeden mohutný a velmi zvětralý paprsek. Vzácněji byl výskyt několika paprsků či sluníček a "řetízků". Po čem jsem šel více, tak to byl popisovaný beryl, který jsem získával celý život paběrkováním okolních výsypek. Na některých místech byl pegmatit velmi tvrdý a bylo třeba velkého úsilí ho vlastnoručně těžit. Bylo zde podstatně méně berylů, než písekitů. Beryly jsem většinou objevoval v akumulacích, kde se krystaly prorůstaly, nebo byly vrostlé do živce a skorylu. Byl to pro mne naprostý ráj. Krystaly měly zelenou, zelenožlutou, někdy i hnědavou barvu. Dosahovaly velikosti od 1 cm až do cca 20 cm. Největší krystal, co se mi podařilo ze stěny získat, byl 20,5 cm dlouhý. Krystal má konický tvar, jeho příčný rozměr na straně jedné dosahuje 8 cm, na straně druhé se zužuje až na cca 2 cm. Má hnědavou barvu a není tolik estetický, jako malé krystaly. Většina krystalů se rozpadla. Co se mi podařilo do sbírky zachovat, tak to jsou krystaly dlouhé 8 - 10 cm zelené barvy o šířce od 1,5 do 2 cm. Některé na podložkách, některé jako volné. Pouze jeden zakončený beryl jsem získal ze stěny pegmatitu. Během další doby, co jsem "těžil" v lomu, jsem narazil na "arsenopyritové hnízdo". Zrna arsenopyritu dosahovaly velikosti kolem1 cm.
Ve spodní části stěny bylo ohromné růženínové jádro. Často se zde vyskytovaly malé, ale nádherně lesklé dokonalé krystaly skorylů. Bohužel těžce dobyvatelné. Vzácněji se vyskytovaly dutinky s bertranditem. Co se mi nepodařilo v partiích lomu nalézt, tak to byl apatit. Obnažil jsem spoustu různých albitových dutinek, bohužel bez nálezu jediného apatitu. Byla to veliká škoda, protože modrý krystalizovaný apatit v albitové dutině je velice estetických a cenným exemplářem. Často albitové dutiny vyplňoval muskovit.
Nyní bych se rád s Vámi podělil o nález dutiny s drahokamovými heliodory a bertrandity. V pravé severovýchodní části dobývané stěny, v její horní polovině, se mi podařilo zachytit poměrně velkou dutinu po berylu. Dutina dosahovala rozměrů více jak 10 cm na délku a okolo 5 - 6 cm na šířku. Byla vyplněna zeleno-hnědou drtí a jílem, které obsahovaly dokonalé volné krystaly bertranditu, a mezi kterými byly drahokamové korodované heliodory. Krystaly bertranditu mají bílou barvu a dosahují velikosti až 0,8 cm. Hojné byly prorostlice krystalů dosahující velikosti až 1,5 cm.
Volných heliodorů tu bylo velké množství. Nejhojněji se vyskytovaly 2-3 mm velké naprosto čiré krystaly žlutozelené barvy. Za jeden z nejkvalitnějších vzorků heliodoru z této dutiny považuji čirý korodovaný krystal žlutozelené barvy o velikosti 0,7 cm. Je brousitelné kvality. Tento heliodor má 0,6 karátů. Na slunci má typický lesk. Dalším nalezeným heliodorem je kámen o hmotnosti 0,75 karátů. Jeho kulovitý tvar a jeho lesk na sluníčku není k přehlídnutí.
Dále také zmíním vzorek, který má pouze 0,1 karátů, ale jeho naprostá průzračnost ho dělá velice estetickým. Za největší heliodor považuji exemplář o velikosti okolo 1 cm. Váží 0,51g. Bohužel ten však není kvalitní a čirý, jako ty předešlé. Čeho si nejvíce cením a beru za velikou vzácnost, tak to je volný heliodor, na který nasedá dokonale krystalizovaný bertrandit. Jedná se však o ukázku okolo 3 mm. Tyto velmi ceněné a sběrateli vyhledávané exempláře poskytla výplň dutiny, která navíc obsahovala " drť se živcem, skorylem a muskovitem". Na okolní stěny dutiny krystalizovaly bertrandity, mezi kterými byly také heliodory, avšak menších velikostí. Krystaly bertranditu až 1 cm velké vrostlé do stěn dutiny, bylo velmi těžké vydobýt bez poškození. Pár ukázek se mi ale povedlo získat. Tímto nálezem jsem si potvrdil, že se opravdu za doby těžby vyskytovaly v lomu popisované korodované heliodory.
Do spodních partií stěn bylo možné ze začátku slézt pouze pomocí lan a velmi dlouhých žebříků. Někdy se muselo pracovat i ze žebříku. Hladina nestoupala rychle, a tak se mohlo pracovat několik měsíců. Někdy to byla přímo závislost vytahovat krystaly berylů a skorylů přímo z pegmatitu. Byl to nepopsatelný zážitek. Postupem času, kdy se sběratel dozvěděl od jiného sběratele, že je lom odpuštěný, tak se sem začalo sjíždět opravdu velké množství lidí. Někdy byly přístupné partie lomu tak zaplněny sběrateli, že jste se už nemohli dostat do lomu. To bylo také více nebezpečné. Sběratelé pracovali na pegmatitu vedle sebe a často se stávalo, že lítaly odštěpky pegmatitu na helmu druhého. Také se mi stalo, že mi spadl na helmu kamen vážící snad 5 kg. Naštěstí se nic nestalo. Helma byla nejnutnější povinností. Nejlepší řešení bylo si přivstat a být v lomu první. Pegmatit byl pomocí pořádných majzlíků, palic, klínů a dalšího geologického náčiní dobýván. Čím více jsme se dostávali dále a dále, tím byl tvrdší. V lomu jsem zkoušel štěstí i přes zimu, poté i na jaře. Bohužel nálezy už nebyly tak fantastické, jako na podzim. Na dutinu s heliodory a bertrandity jsem narazil dne 3. listopadu 2014. Během tohoto měsíce mi podařilo narazit na dalších asi 10 až15 dutin. V některých byly bertrandity o velikosti prvních milimetrů, ale většina těchto dutin už nic zajímavého neobsahovala. Heliodor ani bertrandit tam už nebyl.
Co musím nadále zmínit, tak to jsou nálezy kamarádů, také vášnivých sběratelů. Byl jsem u nálezu nádherných sloupců berylů dlouhých přes 10 cm, které získal ze stěny lomu U Obrázku Martin Musil z Českých Budějovic. Také zde objevil nádherné krystaly bertranditu o velikosti několika milimetrů, mezi kterými jsou milimetrové heliodory. Spolu jsme velmi často sekali pomocí palic a majzlíků do stěn pegmatitu. Byla to opravu značná rasovna a každého to stálo velké úsilí. Dále jsem byl u nálezu nádherného a hlavně velkého monazitu, který nalezl Petr Krejčí ze Strakonic. Monazit měl skoro až 1,5 cm. Písečtí sběratelé (P.Šindelář, J. Štěcha, Z. Šrot) zde také objevili krystaly berylů, písekitů a dalších cenných minerálů. Povinností je také zmínit píseckého sběratele, terénního specialistu na písekity a beryly lomu U Obrázku. Je to JUDr. Václav Beneš, kterému je kolem 80 let. Ve svém věku a s jeho velmi zdatnou fyzičkou s námi získával beryly a další minerály ze stěny lomu U Obrázku pomocí majzlíků a palic. Klobouk dolů. Každý, kdo měl možnost navštívit přístupné partie lomu, určitě nelitoval a odnesl si zajímavé vzorky do sbírky.
Tímto článkem jsem se s Vámi rád podělil o mém srdcovém nálezu z živcového lomu U Obrázku. Akvamarín či morganit? To je již dnes velkou minulostí lokality. Díky odvodnění lomu se mi opravdu podařilo získat malé exempláře korodovaných drahokamových odrůd berylu tzv. zlatých berylů (heliodorů). Akvamarín bohužel nebyl k nalezení. Dnes je lom opět zatopený a čeká na příští odvodnění. Třeba se tak učiní znovu za další léta či staletí.
(na fotografie minerálů se můžeme podívat zde: http://rajmineralu.netstranky.cz/lokality-ceske-republiky/kraj-jihocesky/pisek-u-obrazku-i.html
Cícha J. (2005): Exkurzní průvodce po mineralogických a geologických lokalitách. – Seminář geologů muzeí ČR a SR Živec 2005. Prácheňské muzeum v Písku, 50 s.
Cícha J. (2014): Písecký pegmatitový lom U Obrázku v roce 2014 - odvodnění a průzkum legendární mineralogické lokality. - Minerál (České Budějovice),22, 6, 481-485.
Cícha J., Houzar S. (2009): Geologie písecké pegmatitové oblasti. – In Cícha J., Novák M. (2009): Písecké pegmatity. – Minerál Special (České Budějovice), 17, 7, 4-7.
Cícha J., Novák M. (2009): Písecké pegmatity. – Minerál Special (České Budějovice), 17, 7, 80 s.