Navajún - expedice 2011

Navajún - pyrity - expedice 2011

Vždycky jsem si chtěl pořídit pyrit z nejznámějšího naleziště na světě, které se nalézá ve Španělsku u vesničky Navajún. Snad na každé burze byl ke koupi. Na těchto navajúnských pyritech se mi líbí to, že mají absolutně přesné a lesklé krychle, které dosahují velikosti až několik centimetrů. No abych to zkrátil, prostě mě ty pyrity tak okouzlily, že jsem měl chuť na ně jet a dolovat. To bylo ale zatím v mých šutráckých snech do budoucna. No hned za rok listuji časopisem Minerál ( číslo 3/2010 ), kde je rozsáhlejší článek o Navajúnských pyritech. Prohlížím si fotky pyritů pořád dokola, znova a znova, čtu článek a opět prohlížím fotky. Poté jsem článek ukázal i tátovi, a tomu se to taky zalíbilo. ...... Blížily se tyto letošní prázdniny ( 2011 ) . . - No a kam jsme asi jeli -- do Španělska na celý týden k moři a z toho první 2 dny jsme strávili nezapomenutelným dobrodružstvím ve vnitrozemí Španělska cestou do Navajúnu. Cesta do Španělska začala na letišti v Praze. Přistaneme v Barceloně a jedeme se ubytovat do 60 km vzdálené vesničky Calella, kde vládne rekreace a blbnutí ve vlnách. Hned další den vstaneme brzy ráno. Mamka má batoh, táta má batoh a já mám taky batoh, no spíš krosna to byla, ve kterých byly kladiva, majzlíky, noviny na zabalení vzorků a spousta druhů konzerv. Náš cíl je se dostat do "pyritové" vesničky Navajún, která je vzdálená od našeho hotelu cca ještě dalších 600 km. Ve Španělském vnitrozemí jsme ještě nikdy nebyli. Tímto dnem začíná dobrodružství. Všemi možnými dopravními prostředky se musíme dostat do městečka Tudela, která se nachází za velikým městem Zaragoza. Na cestu do Tudely jsme měli celý den. Od tohoto městečka je Navajún vzdálený už jenom 60km. Do Tudely přijíždíme až v podvečer a hledáme náš objednaný hotel. Ubytujeme se a jdeme hledat půjčovnu aut. Našli jsme jí. Čekali jsme, že ve vnitrozemí budou strašné vedra až k padnutí, ale zde bylo chladno. Nevím jestli je to tu po celý rok, ale mikiny byly dobré. Hned další den si půjčujeme auto a vyrážíme. Bez mapy by jsme z tohoto města nevyjeli. Samá zatáčka, samá slepá ulice a samé kruhové objezdy. Dalo nám to trochu trpělivosti, ale nakonec jsme vyjeli z tohoto města a směřovali jsme do Pyrenejí. Jedeme po hlavní do vesnice Cerveza, kde je k vidění krásné skalní městečko s nádhernou přírodou. ( viz foto ) . Jedeme po dalších kouzelných horských vesničkách, začínáme stoupat do hor. Auto má co dělat v levotočivých a pravotočivých silně stoupajících zatáčkách Navajúnské krajiny. Jedeme a jedeme, krásné ideální počasí. V dáli vidíme ceduli / NAVAJÚN 300m / . Ihned jsem začal natáčet kamerou. Přijedeme do Navajúnu, zaparkujeme v úzké kamenité uličce. Navajún je malá vesnička s velice malém množství obyvatelů. Jdeme za místními a ptáme se, kde je majitel lomu Pedro. Španělsky neumíme, umíme anglicky. Místní na nás mluví věty ve španělštině. Jenom koukáme a jdeme k domu, kde bydlí Pedro. Pedro doma není, ale je v lomu. Poté mu zavoláme mobilem. Přijede za 10 minut a naloží nás do svého luxusního terenního vozu. Lom se nachází v horách 4 km od Navajúnu. Do lomu vede drsná kamenitá cesta, kde je třeba zkušený řidič. Cestu autem do lomu natáčím, fotím zajímavé momentky. Za pár minut přijíždíme do lomu. Hned se do mě dostalo ohromné množství energie. Procházíme lom s Pedrem, ukazuje nám místa, kde můžeme kutat a ukazuje nám také, kde se dají vykutat pyrity zoxidované a nebo lesklé. Zvolili jsme si místo s lesklými pyrity. Pyrity se vybouchávají ze stěn slínovce, který je velmi měkký a pyrity z něj rovnou vypadávají. Pálí slunce, začíná polední vedro. Zaplatili jsme si 3 hodiny kutání v lomu ( to činí 60 Euro na 4 h na 1 osobu ). Lom se nachází cca 1500m.n.m.. Mamka nic neplatila, protože nekutala. Pyrity se vykutávají ze spodních stěn lomu. Je to takový pruh 2 m vysoký, naprosto plný krychlí. Vybalujeme krabice, majzlíky, kladiva a další pomůcky. Ihned sbíráme pyrity ze země, za minutu máme plnou náruč. Byl to takový ráj pyritů, že když jsem si zavřel oči, tak jsem ty pyrity pořád viděl. - To trvalo 3 dny.....!! Krabice se naplnila volnými krystaly pyritů o velikosti od 1,x cm do cca 3 cm. Vzácně okolo 5 cm. Krabice je naprosto narvaná krychlema a následně začínáme s tátou fárat do stěn. Ještě, že mi půjčil kamarád profi-majzlík. Obyčejné majzlíky jsou zde také dobré, ale neuděláte s nimi takovou práci, jako se špičatým tvrzeným majzlíkem s chráničem. Také jsem si koupil litou palici. - Tak jsem fáral a fáral. Vedle mě fárali 3 zaměstnanci Pedra, které plnily přepravky luxusními krychlemi pyritů. Pyrity byly prostě všude. Jen jste se ohnuli a sbírali jste, poté jste se koukli do dáli a viděli jste další krychle a další. Jak svítilo slunce, tak se vše lesklo a připadali jste si jako v ráji. Chceme především vybouchávat celé vzorky slínovce s pyritem, protože takto jsou více ceněny. To však se ze začátku moc nedařilo. Za 2 hodiny jsem vyťukal ohromnou díru do stěny slínovce. Ze shora jsem s tátou zabušil všechny majzlíky. Takto se nám povedlo dostat vzorky pyritů na podložkách. Musíme však být opatrní, protože slínovec je zde velmi zvětralý a rozpadá se. To by nás také mohlo zavalit. Navíc jsme ještě neměli helmy, takže jsme museli dávat velký pozor. Měli jsme už jen hodinu času ( čas zde letí ukrutně ). v této hodině jsem vykutával nejkrásnější srostlice. Za chvíli obě 2 krabice narvané kostkami pyritů. Do batohů jsme dávali pyrity na slínovcích. Ani jsme si s tátou neuvědomovali, že pyrit je kov a je velmi těžký. Plnili jsme batohy co se dalo. Krosna absolutně narvaná. 3 hodiny utekly jak půl hodiny a přišel pro nás Pedro. Zabalil jsem velké slínovce s pyrity do novin. Musel jsem toho zde hodně nechat, protože moje krosna vážila cca 70 kilo ! ( plná krychlí pyritů ). Táta měl také narvanej batoh o také velké váze. Máma nesla jídlo, pití, kameru, foťák a další potřebné věci na zpáteční cestu. Nasazujeme batohy na záda, nejde to. Musíme si sednout, navlíknout opruhy přes ramena a usilovně vstát. Nakonec se to vše povedlo. Loučíme se s lomem, uděláme ještě pár fotek pyritů ve stěnách a rveme batohy do kufru Pedrovo Toyoty. Nasedneme a Pedro nás veze z ohromných kopců zpět do malebné vesničky Navajún. Zde máme zaparkovaný naše půjčený auto. Krosny přeložíme do našeho auta, zaplatíme, vyfotíme se. Ještě si vyfotim kostel San Blas. Nasedáme do auta a vyjíždíme nadšeni a naplněni nezapomenutelnými zážitky. Loučíme se s Navajúnskou krajinou a sjíždíme do údolí. Nepotkáme ani jedno auto !!! Navajúnská krajina je jedinečná s okouzlenými geologickými útvary ( různé takové kaňony se zajímavým georeliéfem ). Vracíme auto, sice trochu zašpiněné od slínovce. V půjčovně se ptají, kde jsme byli, ukážu pyrit a nemůžou uvěřit, že takové přesné krychle se vyskytují v přírodě. Nyní začíná nejtěžší úsek cesty. - rvát batohy vlakama a dalšími dopravními prostředky až do Barcelony. Nepříjemné bylo rvát batoh uličkou vlaku a pak si ho sundavat. Všichni na mě koukali jak na blázna. Přes všechny různé překážky jsme se dostali do Barcelony. Jdeme zničeni do metra, které je zde jako vlak, protože vlaky v Barceloně jsou jedině v podzemí. Na nádraží v Barceloně je šílený blázinec, tisíce lidí, jen se vyznat, kam jít. Je pozdě večer a nasedáme do absolutně narvaného vlaku. Jedeme konečně z pryč Barcelony. Modlíme se, aby tento vlak byl ten správný, protože kdyby nebyl, tak bychom museli přespat někde na nádraží. Ještě, že to byl správný vlak. !! Do našeho městečka, kde máme trvalé ubytování přijíždíme před půlnocí naprosto servaní ( hlavně já a táta, protože jsme nesli batohy ). Hotel je od nádraží docela kus cesty, tak si objednáme taxi. Taxík se zhoupnul těžkými krosny a odvezl nás před hotel. Jdeme na pokoj, padneme do postelí a já přemýšlím, jak dostat takovou váhu do letadla. Nevím kolik kilo jsme toho dorvali sem na hotel, ale bylo to určitě víc než 80 kg. Další den jsem skočil do moře a relaxovali jsme. Uklízečky na pokoji jen kroutili hlavami, co to tam máme. Dny utíkaly, začalo balení. Kufr do letadla má mít max. 20 kg. Měli jsme 3 kufry, tak jsem to musel nějak rozdělit. Bohužel šíleně těžké, tak jsem musel půlku kamení vytřídit a rozdat Čechům po hotelu. Měli z toho radost. Dny utekly a nastal den odletu. Na letišti v Barceloně při odbavování kufrů jsme měli stejně nadváhu. Jeden kufr měl 28 kg. Museli jsme to před všemi lidmi vybalovat a dávat kameny do příručního zavazadla. Nakonec kufr měl 23 kg - prošlo to. Ostatní kufry také prošly, ale byly to hrozné nervy. Nepřeji to nikomu, hlavně to rozbalování kufrů před lidmi - všichni koukají, co tam mám - a ještě k tomu kufr plnej kamení. No nakonec vše dobře dopadlo, kufry to přežily. Jediné, co bylo hrozné, tak to byly šílené turbolence v letadle. Zrovna jsme prolétali bouřkou a letadlo se jen silně otřásalo. Doma jsem pak preparoval, čistil a obsekával pyrity na podložkách, aby vše bylo vcelku. No našel jsem úžasné kousky. Naleznete je dole na fotkách pod tímto článkem. Na tuto dobrodružnou šutráckou výpravu s mnoha až neuvěřitelnými zážitky jen tak nezapomenu.

 

Vlastní video z výpravy zde!!!

https://www.youtube.com/watch?v=sotiVAWnvRM

 

FOTOGRAFIE Z EXPEDICE 2011:

Obr.: Jedeme vlakem poblíž Zaragozy (směr Tudela) - V povzdálí vidíme zdejší vyprahlou vnitrozemní krajinu. Tvary zdejších pahorkatin mají zajímavou morfologii. Foto: D. Šefčík 2011.

Obr.: Detail zejších geomorfologických útvarů. (oblast Zaragozy). Foto.: D. Šefčík 2011.

Obr.: Vyjíždíme autem z Tudely a jedeme divokou krajinou přes Cerveru do Navajúnu. V pozadí fotky vidíme zakrslé porosty rostoucí na zdejších zajímavých geomorfologických tvarech pahorkatin. Foto: D. Šefčík.

Obr.: A jsou tu Pyreneje !!!! Vjíždíme do hor a horských vesnic. Čekali jsme, že zde budou v horách pekelné silnice a kupodivu silnice byly jako nové. Foto: D. Šefčík.

Obr.: V údolí se nám ukazuje jedna malebná vesnička zvaná Cervera. Foto: D. Šefčík 2001.

Obr.: Přijíždíme do Cervery. Vpravo v kopcích vidíme staré skalní město . Nemáme ale čas, musíme Cerveru projet a pokračovat v cestě do "pyritového Navajúnu".

Obr.: Momentka z auta - krajina na Cerverou.

Obr.: Jedeme stále divokou krajinou, vzádu se ukazují další vrcholy hor (Pyreneje), kam také jedeme. Opět projíždíme další vnitrozemskou vesničkou.

Obr.: Zde začíná pořádné stoupání. Foto: D. Šefčík 2011.

Obr.: V zádu se konečně ukazují Navajúnské vrchy. Foto: D. Šefčík.

Obr.: Důlěžitá momentka z auta !!!!!

Obr.: Navajúnská krajina. Foto: D. Šefčík.

Obr.: A je to tu sakra !!!!! - Na todle jsme čekali - NAVAJÚN JE TADY !!!

Obr.: Historické uličky ve vesničce Navajún. Foto D. Šefčík 2011.

Obr.: Také se zde našly opuštěné rozpadlé domy.

Obr.: Kostel San Blas na "náměstíčku" v Navajúnu. Stav a foto (D. Šefčík) 2011.

Obr.: Uličky Navajúnu. (2011).

Obr.: Já a v pozadí kamenný dům. Všechny místní stavby jsou z vápenců. Radost pohledět. 2011.

Obr.: Detail věže a zvonu kostela San Blas. Stav a foto (D. Šefčík) 2011.

Obr.: Majítel lomu - (Pedro) nás veze svým autem do lomu. Na obrázku okolní krajina Navajúnu.

Obr.: tak a jsme v proslaveném lomu. Pracovali zde 3 dělnící pro majitele. My jsme se usadili vedle nich. Stav a foto (D. Šefčík) 2011.

Obr.: Zde byl náš flek. Za mnou a tátou vidíme pás slínovce, který obsahuje tisíce krystalů pyritu o velikosti od 1 cm do 6 cm. Stav 2011.

Obr.: Začínáme s dobývání krystalů pyritů. Ve stěně názorně vidíme tisíce krystalů pyritů. 2011.

Obr.: Pokud se nekouknete na stěnu plnou pyritů a kouknete se na můj výraz, tak zjistíte, že jsem v NAPROSTÉ PYRITOVÉ EUFORII !!!!! TO BYL NEPŘEDSTAVITELNÝ RÁJ ! - všude, ale upravdu všude dokonalé krystaly pyritů. V ruce držím srotlici několika krystalů pyritů. 2011.

Obr.: Pořádné palice a špičatý majzlík byl nejdůležitější výbavou. Na obrázku vidíme mojí vyfáranou díru. Foto: D. Šefčík 2011.

Obr.: Vedle mě vidíme stěnu slínovce, kde je veliká akumulace krystalů pyritů. Jsem plný euforie a nadšení. Stav 2011.

Obr.: Při kutání se takovéto velké množství pyritů ukazovalo běžně.

Obr.: No nešahni si !!! To se nedá popsat !

Obr.: A ještě jednou !

Obr.: Ráj pyritů !

Obr.: Za 10 minut fárání a sbírání vypadlých krystalů jsem měl třetinu zaplnéné krabice.

Obr.: Půlku těchto krystalů na podložkách jsem tu musel nechat, protože jsem měl takovou nadváhu, že už by mě nepustili do letadla. Příště jedině autem !!!!

Obr.: Takto vypadají kostky pyritů ještě vě stěne slínovcového masívu. Velikost krystalů okolo 2 cm. Foto: D. Šefčík 2011.

Obr.: Vlevo dole vidíme srostlici pyritů, kterou jsou velmi vyhledávané. Foto: D. Šefčík 2011.

Obr.: Jsem opilý pyritovými krystaly ! Na obrázku vidíme část mé obnažené stěny. Foto: D. Šefčík 2011.

Obr.:  Místní dělníci fárají co to jde !

Obr.: Dobývka pyritů. Na obrázku místní dělník. 2011.

Obr.:  Čerstvě vyseklý pyrit ze slínovce.

Obr.:  Tak batohy plné pyritů jsou v kufru v našem zapůjčeném autě. Loučíme se s Pedrem a vesničkou Navajún a jedeme zpět do Tudely.

Obr.: Kostelík před Navajúnem. (Vyfoceno při zpáteční cestě).

Obr.:  Při zpáteční cestě se s námi rozloučili místní psi, kteří tu volně pobíhali. Foto: D. Šefčík 2011.

Obr.: Takových krabic bylo. A jak byly těžký. - protože pyrit obsahuje Fe.

Obr.:  Přebírám první krabici pyritů v hotelu v Calelle (60 km od Barcelony). To když přišly uklízečky na pokoj, tak si mysleli, že zde jsou ubytovaní překupníci zlata.

Obr.:  Třídění pyritů.

Obr.:  Něktré krabice to nevydržely a praskly. Tak jsem musel pyrity přendavat do jiných nepoškozených krabic. Byl jsem doslova obalen pyritama !

Obr.:  Tak to už je momentka z balkónu již doma v Čr. -  Pracné preparování krystalů pyritů. To proto, aby byly krystay na podložkách krásně vidět a byly dokonale obnažené.

Obr.:  Detail preparování krystalů na podložce. Foto a sběr: D. Šefčík 2011.

Obr.:  Jeden z největších slínovců, který obsahuje nespočetné množství pyritů !! Toto vzorku si velmi cením ! Foto a sběr: D. Šefčík.

Obr.:  Detil obnažených krystalů pyritů na podložce. Velikost krystalů okolo 2-3 cm. Sběr a foto D. Šefčík 2011.

Obr.: Další vzorek pyritů na slínovci.- Navajún 2011, vlastní sběr.

Obr.: Srostlice dvou krystalů pyritů. Navajúnské krystaly jsou jendy z nejkrásnějších na světe. Vlastná nález 2011.