Žichovice - stoka

     Tak a máme tu lokalitu zlata a dalších vzácných těžkých sedimentů na řece Otavě. V okolí Žichovic nedaleko Horažďovic, je zpozorována větší akumulace zlata a težkých minerálů. Zlato v této oblasti bylo rýžováno už v dřívější době kelty a také během středověku. Dnes můžeme na některých místech poblíž řeky Otavy zpozorovat nenápadné sejpy. To jsou pozůstatky přerýžovaného materiálu z dávných dob. Koncentrace zlata byla dříve o dost vyšší, než dnes. Dnes na vyrýžování 1 gramu zlata v průměru potřebujeme až 15 000 zlatinek. Někdy se však zadaří a ukáže se jedna či dvě zlatinky nadprůměrné velikosti. Vlastní stoka se nalézá přibližně 0,5 km od Horažďovic poblíž kempu, kde je jez, za kterým je nenápadná stoka, která intenzivně zarůstá v letním období - viz mapka. Do této stoky protéká voda přes jez jen někdy (musí být více vody) - jinak ve stoce moc vody není. Právě v těchto místech je na některých úžinách větší akumulace zlata. Stoka protíná vnitřní meandr řeky, kde bývá vyšší akumulace těžkým minerálů, včetně zlata. V okolí Žichovic často vystupuje skalní podklad mělce pod povrchem říčních sedimentů. Největší zlatinky, co byly vyrýžovány, se pohybují maximálně okolo 1 cm. To je však velmi ojedinělý nález, za který bych byl velmi šťastný. Většina zlatinek se však pohybuje okolo 1 mm, vzácně více. Při rýžování je třeba se dostávat do hlubších vrstev říčního písku, protože zlato je asi 15 krát těžší než okolní minerály a proto sedimentuje nejhlouběji. Proto je také třeba v některých místech vybírat písek až z horninového podkladu. Poté dát na rýžovnickou pánev a rýžovat. To co nám zbyde v důlku pánve (kde je nejhlubší místo na pánvi) - se nazývá tzv. šlich. Ten je tvořen těžkou frakcí. Frakce je tvořena těmito minerály: různé granáty - pyropy, spessartiny, almandiny. Ty se pohybují v prvních milimetrech. Dále nám šlich tvoří černý materiál. To hojně bývají oxidy titanu - rutil, ilmenit, iserín nebo také i magnetit. Rutily se vyskytují někdy i nad 1 cm. Mezi černou (rutil) a červenou (granáty, monazity...) frakcí nalezneme další vzácnější minerály. Jedná se o modré kyanity, které se vyskytují okolo 1 mm. Dále se vyskytují světle červené zirkony, které se často pletou se spessartinem a mnoho dalších. Velmi vzácně se objevují i modré korundy. Raritně lze objevit i průhledný safír, který bývá okolo 1 mm. Součástí šlichu mohou být světle oranžové scheelity a raritně i černý anatas. Asi nejhojněji se vyskytují sillimanity. Lokalita Žichovice je ideální pro vodáky, takže pokud rýžujeme na řece, tak v létě jsme velmi středem pozornosti. Kolikrát se i vodáci zastaví a chtějí vidět techniku rýžování. Do blízkého kempu si můžeme zajít pro občerstvení a pivo a po večerech můžeme "zapařit" a přespat a tvořit nové zážitky.. Ideální pro parné dny.

Geologická charakteristika okolí Žichovic:

    - Širší okolí Horažďovic je tvořeno zejména sedimentárními a metamorfovanými horninami. Ze sedimentárních hornin je nutno zmínit vápence, které jsou zde velmi hojné. V říčních tocích spatříme zejména křemeny, živce, slídy, silimanity a granáty.. Metamorfózou vápenců vznikají různé krystalické vápence, které jsou rovněž velmi časté a v okolí se i těží. Z metamorfovaných hornin se zde vyskytují dále také pararuly, které vznikají také přeměnou sedimentárních hornin. K přeměně je nutná velmi vysoká teplota a tlak. Zdejší zlatinky pocházejí většinou ze zlatorudných křemenných žil, které se před x tisíci či miliony lety vyskytovaly na blízném i vzdálením místě a říčními toky byly následně rozrušeny a zlatinky byly transportovány říčním korytem na vzdálená místa, kde došlo k jejich sedimentaci.

Šance na nález:

      - Rýžovat můžeme prakticky kdekoliv. Zlatinky jsou rozptýlené po celé řece Otavě, avšak v různé koncentraci. Důležité je čtení terénu - jestli se nacházíme na vnitřní či vnější straně meandru. Zkušený zlatokop už dokáže odhadnout, kde by vyšší koncentrace zlata mohla být. Pokud takovýto flek najdeme, tak je vhodné si vyrobit "splav na rýžování zlata". Splav složíme z plechu. Uděláme takový žlab, do kterého vložíme gumové pastičky. Následně to něj vkládáme písek a pod tekoucí říční vodou se lehká část písku odplavuje, přitom těžký materiál včetně zlata sedimentuje v pastičkách. To co nám zůstalo v pastech naneseme do rýžovnické pánve a můžeme začít rýžovat. Některý zkušení zlatokopové do splavu umísťují i čerpadlo. Pokud splav nemáme, tak si myslím, že se všude dá něco málo vyrýžovat. Na zlatinky narazíme určitě. Vzácněji vyrýžujeme safíry (korund). Zcela běžná věc je černý a červený šlich (granáty, rutily, ilmenity, ....). V letních parných měsících jezdím spolu s kolegy rýžovat zlatinky poblíž kempu. Jsou to suprové zážitky. Nejhorší však je, když to přeženeme s blízkým výčepem a s kombinací se sluncem. Tak zlatému lovu zdar !!!!

Výskyt minerálů:

    -  zlato, granáty (český granát, almandin, spessartin, hessonit,..), rutil, ilmenit, magnetit, anatas, turmalín, sillimanit, andalusit, zirkon, spinel, scheelit, kyanit, limonit.....

Použitá literatura:

- Červený A.: Minerály horního pootaví. Město Horažďovice a Městské muzeum 2012. ISBN 978-80-260-1268-9.

- čtení z geologických map

Fotografie: