Písek - U Obrázku IV.

        Máme tu další lom Píseckých hor. Nejenom, že se v této oblasti vyskytuje U Obrázku I., II., III., ale i lom U Obrázku IV. Ten nalezneme také nedaleko Živce v Píseckých horách, asi 100 metrů východně od chaty Živec. Jedná se o jámový lom, který leží hned vedle silnice, která vede ze Živce směrem k osadě Na Křižatkách. V lomu se za doby těžby objevila zajímavá mineralizace, která byla vázána především na zdejší mramory. Nejedná se tedy o pegmatitové ložisko. Nejvýznamnější byly výskyty černých spinelů, diopsidů, pargasitů a dalších.

Geologická charakteristika:

        Oblast, ve které nalezneme lom U Obrázku IV. spadá do okraje přírodního parku Písecké hory s nejvyšším vrcholem Velkým Mehelníkem dosahující nadmořské výšky 632 m.n.m. Tato část moldanubické oblasti Českého masívu je tvořena především silně metamofrovanými horninami prekambrického i paleozoického stáří, intrudované tělesy variských granitoidů (Cícha a Houzar 2009). Písecké okolí náleží především gföhlské moldanubické jednotce s hojnými výskyty serpentinitů, granulitů a zejména také migmatitů, což jsou přeměněné horniny složené z granitové a rulové složky. Většina území Píseckých hor je budována melanokratním granity a křemennými melanokrátními syenity. Stáří těchto hornin se odhaduje na paleozoikum. Jedná se o hlubinné vyvřelé horniny. Místama prochází také i žilný granit a metagranit. Oblast je také bohatá na pegmatity, což jsou vyvřelé horniny, vznikající zbytkovou krystalizací magmatu a jsou uložené většinou v durbachitech a dosahují mocnosti až několik desítek metrů. V širším okolí najdeme také i křemenné žíly, které se táhnou od vesnice Smrkovice, až po Nové Dvory pod Píseckými horami. Směrem na Smrkovice také najdeme čtvrtohorní sedimenty.

Obr.: Krystal spinelu - 3 mm. Lom U Obrázku IV. Nález 2008 a foto 2016 D. Šefčík.

Obecný popis a mineralogie:

       Jak už bylo zmíněno, tak lom se nalézá přibližně 100 metrů východně od chaty Živec, vedle silnice, ktrá směřuje od této chaty směrem k osadě Na Křižatkách. Nejedná s o rozsáhlý lom, nýbrž o malou jámu, kde probíhala povrchová těžba od roku 1896. Lom byl otevřen při pátrání po živci na místě starého vápencového lomu. V lomu byly odkryty hrubozrnné mramory s polohami vápenatosilikátových hornin (Cícha 2005). Lom (jáma) je hluboký pouze pár metrů a jeho šířka je podle mého odhadu přes 15 - 20 metrů. Hlavní horninou, ve které se vyskytuje zajímavější mineralizace, tak to jsou mramory (krystalické vápence vznikající metamorfózou po sedimentárních horninách zvaných vápence). Jako první minerál, který zmíním, tak to je výskyt spinelu. Většinou se vyskytuje v černých či tmavozelených oktaedrických krystalech o velikosti vzácně do 1 cm. Nejhojněji se vykytuje o velikostech prvních milimetrů. Častý je výskyt zelených diopsidů. Také byly nalezeny ve světle zelených agregátech (salit). Dál se v lomu vyskytoval tremolit ve vláknitých agregátech - tremolitový azbest. Častý byl mastek v několika centimetrových agregátech. Vzácně se vyskytl i fluorit, který pokrýval stěny mramorových puklin (ojediněle i krystalky). Častý je flogopit. Posledními minerály lomu U Obrázku IV. jsou chondrodity ve žlutých agregátech, dále pargasit, brandisit, pyroxen a chlorit. V lomu je nepatrná známka sběratelské aktivity. Jedná se o velice zaniklou lokalitu.

Možnosti sběru:

       Dnes se dá kopat na ve stěnách lomu, kde lze hojně sbírat nazelenalý diopsid. Vzácně jsem v lomu nalezl i černé krystaly spinelů o velikosti pár mm. Výskyt ostatních minerálů není vyloučen, chce to jen trpělivost a štěstí.

Výskyt minerálů:

    -  diopsid, tremolit - tremolitový azbest, spinel, chondrodit, pargasit, flogopit, brandisit, pyroxen, mastek, fluorit, chlorit.

Použitá literatura:

    - Cícha J. (2005): Exkurzní průvodce po mineralogických a geologických lokalitách. – Seminář geologů muzeí ČR a SR Živec 2005. Prácheňské muzeum v Písku, 50 s. ISBN 80-86193-18-7, str. 25.

    - (čtení z geologických map)

Fotografie vzorků:

Obr.: Diopsid - Zrno 1 cm. Písek - U Obrázku IV. Vlastní nález 2008. Foto Šefčík 2016.