Jickovice - "U Hájovny I."

         Lokalitu "U Hájovny" tvoří několik ametystových žíl, které jsou v tektonickém pásmu dlouhém několik stovek metrů.  Samotná lokalita se nalézá v lese mezi Jickovicemi a Sobědraží nedaleko lesnické hájovny. Přesné souřadnice raději neuvádím díky soukromým důvodům a místními problémy s policíí. Ametystové žíly zde vystupovaly až k samotnému povrchu, kde byl nejčastěji hradbový tmavý ametyst a vzácně i ametyst krystalický. Bloky hradbových ametystů dosahovaly rozměrů až několik desítek cm, které byly vhodné k vyleštění. Samotná žíla "U Hájovny I. byla vůbec nejmocnější a tvořila jí naduřelá křemenná čočka, která vystupovala na povrch a dosahovala zhruba 5 * 4 m cca. Jedná se o hlavní zatím nejmocnější žílu v oblasti žil "U Hájovny". Z hlediska morfologie byla tato čočka znatelná již na první pohled. Nezvětralý křemenný "masív" byl na první pohled vyvýšený než okolní terén, což dokládá to, že okolní zvětralé horniny poklesly a nezvětralá křemenná čočka zůstala ve stejné poloze. Tato žíla "čočka" byla tvořena jedním z vůbec nejkrásnějším hradbovým tmavým ametystem, který vzácně vytvářel tzv. bochníkovité tvary (kulatý hradbový ametyst). Hradbové ametysty byly několika generační. Některé linky byly tvořeny tmavou záhnědou, morionem a jejich šírka byla někdy až více jak 1 cm, což je velmi dost. Poslední linku ametystu tvořila temně fialová barva, která na slunci prosvítala do "uruquayské brazilské barvy", což vytváří luxusní dojem.  Ametystové a záhnědové hradby střídají pruhy bílého křemene.

        Žíla byla objevena v letech 2013, kdy jsme spolu s dalšími kamarády obnažovali svrchní partie čočky. Byl to zážitek na celý život, protože ametysty a záhnědy byly naprosto všude. Jednalo se nejvíce pouze však o hradbové ametysty bez krystalů. Vzácně se vyskytovaly krystaly poseté bílou linkou křemene o velikosti x 2*3 cm. Fialové krystaly bez křemenné linky zde byly ojedinělou záležitostí a dosahovaly 1 cm.  Častějí byly nalézány dutiny s morionem, kde krystaly měli rozměry okolo 1 - 2 cm. Jejich temná barva a lesklé krystaly začaly úpoutávat nemalé množství sběratelů. Vlastní žíla se zahlubovala do hloubky několika metrů, kde ametyst přecházel do světlejšího křemene a chalcedonu. Zaznamenal jsem zde velké množství odžilků, jež byly budovány morionem a pěknými tmavě fialovými ametysty vhodnými k lestění. Nejlepší nálezy však pocházejí hned z povrchových partií žíly.  Zde se vyskytovaly již zmíněné bochníkovité ametysty a také tzv. křemenné koule, jež připomínaly z morfologického charakteru "květák či mozek". Po jejich rozříznutí byl jejich střed tvořený ametystovou výplní. Vzácně obsahovaly i dutinu s krystaly ametystů.

Obr.: Hradbový ametyst z Jickovic (jižní Čechy) v procesu leštění na Ceroxu (bílá barva prášku na vzorku). Vlastní zpracování a nález.

         Na lokalitu jsme začínali jezdit jako parta třech sběratelů. Byl zde klid a mohli jsme tu kopat jak chtěli. Jezdili jsme na toto místo kopat přibližně v roce 2013-15. Bohužel se posléze o této lokalitě dozvěděl jeden sběratel a ten sdělil polohu lokality dalšímu sběratelovi, a tak to šlo dál a dál, až byla lokalita dokonce nelegálně sběrateli bagrována ! První výkopy jsme započaly na horní žíle, kde jsme rarazily na několik m dlouhou žílu.  Následně jsme prováděli průzkumy na hlavní žíle, kde jsem kopal snad 2 roky. Vždy jsme po sobě výkopy zaházely. Další rok se o lokalitě dozvědělo mnoho dalších sběratelu a došlo i k nelegálnímu bagrování. Toho jsem se nezúčastnil. Lesák z blízké hájovny bagrování spatřil a byly zde veliké problémy s policií. Proto je dnes lokalita hlídána fotopastmi a možnost kopání je zde prakticky nemožná. Sám to potvrdím. Pokud to zkusíte, je možné, že vám do hodiny zaklepou pilicajti na záda a je po... Jedině utíkat ! Lokalita je stejně vybagrovaná, tak ty nejlepší kusy jsou již pryč. Je zde možné pouze povrchové paběrkování, což určitě udělá radost začátečníkům. Tak dávejte pozor.

Geologická charakteristika území:

         Skalní podklad oblasti s výskytem ametystových hmot ve zmiňovaném okruhu mezi Jickovicemi a Milevskem a okolím je budován především granitoidy středočeského plutonu, mezi které patří tzv. durbachity (porfyrické syenity typu Čertova břemene) a zvíkovský (blatenský) a červenský granodiorit (Žežulková et al. 1980, Waldhauserová et al. 1986). Zmíněné granitoidy jsou hlubinné vyvřelé hrubozrnné horniny skládajících se z podstatné části z křemene a živců (plagioklasy i K-živce) a v menší míře z biotitů, amfibolů a slíd. Tvoří se v mnoha typech vyvřelých intruzivních horninách (Pellant 1992). Výskyt ametystových žil je vázán na zdejší rozsáhlé regionální tektonické poruchy ve směru ssz-jjv. Jsou to tektonické poruchy pojmenované podle místních podoblastí na petrovickou, kovářovskou, sobědražskou a kosteleckou poruchu. Zmíněné tektonické poruchy jsou často doprovázeny zónami hydrotermálních přeměn a U-mineralizací (Zikmund 1963,1966). Přirozená radioaktivita zapříčinila vzniku sytě fialově zbarvených ametystů. Křemenné žíly s ametystem mají často páskovanou a brekciovou texturu a obsahují nejčastěji hradbový ametyst (Cícha 2011).

Možnosti sběru:

    Možnosti sběru a kopání jsou značně omezené díky přítomnosti fotopastí a pravidených kontrol lesáků, kteří často volají policajty.

Výskyt minerálů:

    - Ametyst, záhněda, morión, křišťál, baryt, chalcedonový křemen...

Použitá literatura:

Welser P. a Zikeš J. (2011): Výskyt ametystu u Milevska. – Minerál XIX., 4, 356-359. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Plecer V. a Welser P. (2007): Jihočeské křemenné žíly – Minerál XV., 1, 25-29. České Budějovice. PROTISK s.r.o. ISSN 1213-0710.

Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals. - Dorling Kindersley Limited, London. 256 s.Waldhauserová J. et al. (1986): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-232, Kostelec nad Vltavou. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 63 s.

Zikmund J. et al. (1963): Zpráva o geologickém mapování středočeského plutonu mezi Předbořicemi a Osekem a sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova v jz. okolí Vysokého Chlumce. - MS Geofond, Praha.

Žežulková V. et al. (1980): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 22-234, Oslov. - MS Ústř. úst. geol. Praha, 64 s.

Obr.: Přírodní (nebroušený) hradbový ametyst ve tvaru "bochníku" z Jickovic (Hájovna). Nález pochází z doby při objevení lokality, kdy se dalo ještě něco luxusního vykopat. Tyto bochníky jsou v oblasti Jickovic velice vzácné. Velikost vzorku je 13*10 cm. Vlastní nález 2013. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Luxusní ukázka tmavě fialového ametystu a záhnědy z žíly I. V pravé části vzorku vodíme světlý střed krystalu, který připomíná měsíc. Velikost vzorku: 8*7 cm. Vlastní nález 2014. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Uzavřené oko žiloviny tmavého ametystu přecházejícího až do záhnědy, morionu. Tyto ukázky jsou velmi cenné. Velikost vzorku do 12*11 cm. Vlastní nález 2021. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Hradbový temně tmavý ametyst o velikosti 12 *11 cm. Jickovice. Vlastní nález 2018. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: "Gepardi" tmavého ametystu a záhnědy z Jickovic. Velikost vzorku do 15 cm. Vlastní nález 2014. Sbírka a foto: D. Šefčík. 

Obr.: Dva krystaly ametystu podélně rozříznuté zarůstající špičkou do chalcedonové hmoty. Jickovice. Velikost vzorkucca 6-7 cm. Vlastní nález 2018. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Dutina s krystaly ametystu lemovaná tmavě fialovou silnou linkou ametystuobklopenou světlým křemenem. Velikost vzorku 13*12 cm. Jickovice. Vlastní nález 2014. Sbírka a foto: D. Šefčík.

Obr.: Luxusní krystaly hradbového ametystu zarůstající do chalcedonové hmoty o velikosti 10 * 5 cm. Vlastní nález 2015. Sbírka a foto: D. Šefčík

Obr.: Příčně řízlý vyleštěný hradbový ametyst - Jickovice - spodní žíla. Sběr a foto: D.Šefčík.

Obr.: Hradbový krystal ametystu z Jickovic - spodní žíla. Velikost cca 4-5 cm. Vlastní nález.

Obr.: Krystal čirého ametystu ze spodní žíly. Můj jediný kvalitní nález ametystu ze spodní žíly co jsem kdy učinil. Byl 15 cm pod povechem. Nález 2014. Velikost 2,5 cm.